Nikola Hořejš ze STEM a Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky komentují v deníku Právo, jak se vyvíjí debata o globálních změnách klimatu a jak ji vnímán česká veřejnost.
Komentář navazuje na projekt Češi v Evropě, kterým STEM usiluje o věcný dialog o směřování ČR v geopolitice.
„Změna klimatu se z odborných kruhů přesouvá do popkultury, na sociální sítě i do hospod. Spolu s tím roste potřeba politiků a komentátorů zastávat výrazná a někdy radikální stanoviska. Hrozí proto, že debata o klimatu bude štěpit společnost. Jak předejít tomu, aby sklouzla do iracionality, kterou jsme v posledních letech mohli vidět u tématu migrace?
Strach je pochopitelný
Existuje vědecký konsenzus, že globální změna klimatu převrátí vzhůru nohama přírodu, jak ji známe. Když ale lidé stanou tváří v tvář problému, který působí neřešitelně, většinou udělají to, co je na jejich místě jediné logické – přestanou se problémem vysilovat. Potvrzuje to řada výzkumů a experimentů.
Nejde jen o změny v přírodě. I přeměna evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou podobu působí na mnohé jako krok do naprosto neznámého světa. Dotýká se toho, jak jsme zvyklí žít, a výrazné změny společnost znervózňují, i kdyby to nakonec byly změny k lepšímu.
Jakkoliv je česká půda změnami klimatu přímo ohrožena, naše společenská půda na ni moc dobře připravena není. Patříme podle statistického šetření v rámci Evropy k zemím, kde nejméně věříme vědeckému vysvětlení klimatických změn a nejméně se obáváme, že na nás samotné dopadnou. Data nezávislého ústavu STEM ukazují, že zájem o téma v posledním roce překotně roste, přesto České veřejné mínění se stále jakoby „rozhoduje“, co si má o tom všem myslet.
V časech takové změny a nejistoty utíkáme přirozeně k předsudkům, které dávají návod, jak se chovat. V tom dnes změna klimatu připomíná téma migrace. Místo diskuse k její karikatuře, která vytvoří dva virtuální a radikální póly. Více či méně umírněný postoj – který nakonec zastává velká část společnosti – je pro média i sociální sítě příliš nudný.
Na rozdíl od migrace je potřeba počítat s rizikem, že téma snižování emisí a ochrany krajiny může ohrozit obchodní výsledky hned několika lidí z žebříčku nejbohatších Čechů. Proti nim budou nejspíš stát ekologové, kteří, jak vidíme ve výzkumech STEMu, jsou ve společnosti dodnes spojeni s mnohokrát vyvráceným mýtem o ochraně hraboše a dálnicích.
Něco to stát bude
Jak se tedy poučit a předejít tomu, aby se „z klimatu stala migrace“? Zní to jako klišé, ale je potřeba od začátku vést upřímnou debatu, kde budeme přiznávat, co nás to bude stát a na koho opatření na snižování emisí dopadnou. Je také potřeba představit řešení a vizi, abychom nemluvili jen o konci světa a dál neděsili tu část společnosti, která je už tak ze všech probíhajících změn vystrašená. Je nezbytné najít spojující prvek pro společnost a nezapomenout jej udělat mediálně atraktivním.
Tento prvek se zde objevil. Když národu chalupářů a houbařů vyschla studna a z lesa jejich mládí je holina bez života, tak jde totiž do tuhého. Znovu nabyté vědomí, že příroda je víc než sleva v oblíbeném obchoďáku, je třeba nezakřiknout, ale citlivě na něj navázat.“
Celý text najdete v deníku Právo ze dne 28.11.2019.