Informace z tiskové konference STEM

Kandidáti ve volbách do Evropského parlamentu

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel starších 18 let ve dnech
25.4. – 3.5. 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1207 občanů ČR.

Charakteristiky ideálního kandidáta

Jak se lidé vyrovnávají s neurčitými představami o uplatnění domácích politických stran na evropské politické scéně? A jak se tyto představy promítají do hodnocení kandidátů a nároků na ně kladených? Výsledky výzkumu ukazují, že o skutečných nárocích na práci evropského poslance nemá značná část našich obyvatel jasnou konkrétní představu, a proto z jisté bezradnosti od zástupců do Evropského parlamentu požaduje velmi obecné osobnostní charakteristiky, které by bylo možné požadovat od každého veřejného činitele. Jediným specifickým požadavkem je znalost alespoň dvou světových jazyků (ostatně ani to by nemělo být v současné době u veřejných činitelů nijak výjimečné). Jinak by měl kandidát do Evropského parlamentu být především bezúhonnou osobou se silnými morálními zásadami a schopnostmi vystupovat na veřejnosti, vést dialog a chápat problémy běžných lidí. Vysoce je ceněna také upřímnost a otevřenost.

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu 2004, 1207 respondentů

Teprve za požadavky bezúhonnosti a obecných komunikačních dovedností následují odborné předpoklady, zejména znalost právních a procedurálních pravidel fungování EU a dostatečné ekonomické znalosti.

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu 2004, 1207 respondentů

Menší váhu respondenti přisuzují dostatku vlastních finančních prostředků k důstojné reprezentaci a věk nižší než 55 let. Menší roli hraje také politická praxe v ústavních institucích, osobní zkušenosti ze života v některé ze zemí EU a kontakty na významné osoby nebo instituce EU.

Analýza dat výzkumu neprokázala žádnou jednoznačnější vazbu mezi významem přikládaným jednotlivým charakteristikám ideálního kandidáta a tendencí volit podle čistě stranického principu nebo principu přihlížejícího k vlastnostem kandidáta. Je pouze možné předpokládat, že při upřednostňování vybraného kandidáta budou ve volbách hrát odborné předpoklady větší roli než odpovídá jejich celkovému postavení v ideálních představách. Větší důraz na odborné předpoklady kladou příznivci ODS, požadavek vyrovnanosti osobnostních a odborných předpokladů je příznačný pro NEZÁVISLÉ a Sdružení SNK-ED. Osobnostním charakteristikám ve svém hodnocení dávají přednost zejména příznivci Strany zelených a KDU-ČSL.

Znalost a hodnocení kandidátů do Evropského parlamentu

Ve výzkumu jsme testovali pozici vybraných kandidátů. Zaměřili jsme se na lídry velkých parlamentních politických stran a na osobnosti, které ve výzkumech STEM patří mezi známější a dosahují alespoň 35% popularity.

Prvním předpokladem úspěšnosti kandidáta je jeho dostatečná známost mezi veřejností. Kandidáti, které veřejnost příliš nezná a kteří by byli představeni až před volbami, nemají totiž podle 82% našich obyvatel šanci ve volbách uspět. Z tohoto hlediska se zdá, že zejména ČSSD i US-DEU neměly při volbě svých lídrů šťastnou ruku.

Respondenti hodnotili jednotlivé uchazeče o místo v Evropském parlamentu zvlášť z hlediska jejich osobnostních charakteristik a zvlášť z hlediska jejich odborných schopností a znalostí. Ukázalo se, že tyto dva pohledy jsou často velmi odlišné, přičemž příznivěji obecně dopadá hodnocení odborných předpokladů (tedy předpokladů podle lidí méně významných). Jako převážně odborníci (ve smyslu zřetelného rozdílu mezi hodnocením odborných schopností a osobnostních rysů) se profilují tři kandidáti – M. Ransdorf, J. Zieleniec a J. Zahradil. Rozdíl mezi hodnocením odborných schopností a osobních vlastností je zvláště velký
u M. Ransdorfa. Oproti tomu například hodnocení Z. Roithové je vyrovnané. Následující graf je uspořádán jako žebříček celkové úspěšnosti vybraných kandidátů, která přihlíží i k intenzitě pozitivních a negativních hodnocení. Je třeba poznamenat, že rozdíl mezi prvním Josefem Zieleniecem a druhým Janem Zahradilem je minimální, obdobně minimální je rozdíl mezi
R. Falbrem a Z. Roithovou.

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu 2004, 1207 respondentů

Názory na to, do jaké míry splňují jednotliví kandidáti nároky na poslance Evropského parlamentu, jsou v jistém směru universálnější než samotná znalost těchto kandidátů. Velmi podobným způsobem totiž nahlížejí na jejich odborné a osobnostní dispozice všechny základní sociodemografické skupiny voličů. Podstatně větší roli než u známosti zde hrají sympatie k politickým stranám a sdružením. U většiny kandidátů se celkem logicky projevuje stranická loajalita, podle které oceňují adepty na místo v Evropském parlamentu nejlépe příznivci té strany nebo sdružení, na jejichž kandidátce se vyskytují.

Pozitivní hodnocení odborných schopností a osobních vlastností kandidátů
podle preferencí ve volbách do Evropského parlamentu

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu, 1207 respondentů

Legenda:

* =   pozitivní hodnocení kandidáta je založené především na stoupencích vlastní strany/hnutí

** =  pozitivní hodnocení kandidáta je u příznivců některých stran či hnutí zřetelně nižší než

          u stoupenců strany/hnutí, které jej kandidují

*** = pozitivní hodnocení kandidáta je u stoupenců všech stran či hnutí zhruba stejné

Analýzy ukazují, že výše zmíněné hodnocení kandidátů představuje obecný potenciál, který se však do volebního rozhodování občanů prosazuje pouze zprostředkovaně. Volič přihlíží nejen k osobnosti kandidáta, ale – a to daleko více – k možnostem a akceschopnosti strany či politického uskupení, které kandidáta vysílá.