Raději rozšíření pomoci rodinám než zvyšování důchodů
V české společnosti lze dlouhodobě pozorovat převažující preference směřující k poskytování finanční podpory rodinám s dětmi spíše než ke zvyšování důchodů. V současné době toto přesvědčení stále převládá a zároveň lze pozorovat jeho posilující se trend od počátku pandemie, kdy rozšíření pomoci rodinám s dětmi preferovalo 55 % dotázaných, ovšem poslední data poukazují až na 63 % podporu. Oproti tomu podpora navýšení důchodů poklesla na pouhých 37 %.
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. Pro které následujících řešení byste se rozhodl(a)?“
Zdroj: STEM – Trendy 1997-2025
Při podrobnějším pohledu na preference české společnosti k této otázce z hlediska věku, lze pozorovat zřetelný a logický trend. Se zvyšujícím se věkem roste podpora zvyšování důchodů starším osobám, a naopak klesá preference rozšiřování podpory pro rodiny s dětmi. Zatímco ve věkovém spektru od 18 do 29 let se ke zvýšení důchodů přiklání pouze 23 % dotázaných, tak u osob starších 60 let tento postoj preferuje již 48 % dotázaných. I přesto napříč věkovým spektrem převládá většinová podpora pomoci rodinám s dětmi.
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. Pro které následujících řešení byste se rozhodl(a)?“
Zdroj: STEM – Trendy 06/2025
Investice do životního prostředí převažují nad zvyšováním sociálních dávek
U otázky týkající se zvyšování sociálních dávek či investic do životního prostředí, nejsou z dlouhodobého časového hlediska preference české společnosti natolik zřetelné, ale naopak se v průběhu let mění. V roce 2020 historicky nejvýrazněji převažovaly preference ve prospěch investic do životního prostředí (67 %) a ke zvýšení sociálních dávek se přiklánělo pouze 33 % dotázaných. V roce 2022 nastala výrazná změna a obrat v preferencích české společnosti, jelikož zvýšení sociálních dávek podporovalo 53 % dotázaných a investice do životního prostředí 47 %. Tento obrat lze přisuzovat dozvuku pandemie a počátku válečného konfliktu na Ukrajině spojeného s nárůstem nákladů na energie. V současné době se preference opět obrátily a můžeme sledovat sílící podporu investic do životního prostředí, která v červu 2025 dosáhla až 62 %. Naopak podpora zvyšování sociálních dávek se propadla na 38 %.
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky. Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“
Zdroj: STEM – Trendy 1998-2025
Při podrobnějším pohledu na současné preference české společnosti v této otázce můžeme i napříč věkovým spektrem pozorovat převažující podporu investic do životního prostředí oproti zvyšování sociálních dávek. Nejvýrazněji jsou investice do životního prostředí podporovány ve věkové skupině 18 až 29 let, a to až ze 77 %. Se zvyšujícím se věkem podpora investic do životního prostředí mírně klesá, ovšem i tak se u nejstarší věkové skupiny nad 60 let drží na 57% podpoře.
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky. Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“
Zdroj: STEM – Trendy 06/2025
Při pohledu na rozlišení dotazovaných dle nejvyššího dosaženého vzdělání opět napříč všemi kategoriemi převažuje preference investic do životního prostředí. Ovšem se snižujícím se vzděláním podpora investic doživotního prostředí klesá, a naopak stoupá podpora pro zvýšení sociálních dávek. Nejvýraznější podporu investic do životního prostředí (70 %) lze pozorovat u osob s vysokoškolským vzděláním, nejnižší podporu vykazují dotázaní bez maturitní zkoušky (58 %).
„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky. Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“
Zdroj: STEM – Trendy 06/2025
Rozšiřování sociálních služeb dominuje nad zvyšováním peněžitých dávek
Jednou ze zásadních otázek české sociální politiky je, zda v této oblasti investovat do rozšiřování sociálních služeb, které mohou aktivně napomáhat s řešením sociálních situací, nebo zda investice směřovat spíše do pasivnější oblasti, a to zvýšení peněžitých sociálních dávek. Česká společnost má v této otázce již dlouhodobě zřetelné preference ve prospěch rozšiřování sociálních služeb. Historicky nejvyšší podporu pro zvyšování sociálních dávek (51 %) oproti rozšiřování sociálních služeb jsme zaznamenali v roce 1997. Od této doby pozorujeme převažující a zesilující trend podpory rozšiřování sociálních služeb a pokles podpory zvyšování sociálních dávek. Od roku 2014 až do současnosti se podpora rozšiřování sociálních služeb drží stabilně nad 70 % s výjimkou roku 2022, který byl charakteristický ekonomickou nestabilitou a zapříčinil výkyv v tomto dlouhodobém trendu, kdy podpora zvýšení sociálních dávek vystoupala na 35 % a podpora rozšiřování sociálních služeb poklesla na 65 %.
„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech, ve finančních dávkách a v sociálních službách. Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“
Zdroj: STEM – Trendy 1997-2025
I napříč občany s různým dosaženým vzděláním převažuje podpora rozšiřování sociálních služeb. Ovšem se zvyšujícím se dosaženým vzděláním pozorujeme zeslabující podporu zvyšování sociálních dávek, a naopak zesilování preference v oblasti rozšiřování sociálních služeb. Lidé s vysokoškolským vzděláním podporují rozšiřování sociálních služeb z 84 % a zvyšování sociálních dávek pouze z 16 %. Oproti tomu občané se základním vzděláním nebo vyučení zvyšování sociálních dávek před rozšiřováním sociálních služeb preferují v 36 %.
„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech, ve finančních dávkách a v sociálních službách. Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“
Zdroj: STEM – Trendy 06/2025
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.–26. června 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
