Informace z výzkumu Trendy 12/2001
K našim sousedům máme blíž než po vzniku samostatného českého státu
Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3.-9. prosince 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1577 občanů.
V průzkumech STEM dostávají občané pravidelně příležitost, aby vyjádřili pomocí školního známkování svůj vztah k jiným zemím. Mezi tyto země jsou pravidelně řazeny státy s námi sousedící – tedy Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko.
Časová řada naznačuje, že od roku 1994 se naše vztahy k sousedům zřetelně zlepšují. Platí to především o Polsku (podobně i o Maďarsku), Slovensku a zhruba od roku 1998 také o Německu, i když vztahy k našemu největšímu sousedu jsou stále poněkud horší než k Polsku a zvláště ke Slovensku. Vztahy k Rakousku byly v posledních dvou letech poznamenány střety kolem výstavby a spuštění jaderné elektrárny v Temelíně, lze je nadále charakterizovat sice jako dobré, nicméně Rakousko již nepatří k nejlépe hodnoceným zemím, jak tomu bylo až do roku 1999. Slovensko je v současnosti vůbec nejlépe hodnocenou zemí a vztahy k našim bývalým spoluobyvatelům Československa se výrazně upevnily zvláště poté, kdy Mečiarovu vládu vystřídal Dzurindův kabinet tvořený koalicí demokratických stran.
Názory na Slovensko, Polsko (a také na Maďarsko) jsou prakticky shodné ve všech sociodemografických skupinách populace i mezi stoupenci všech významných politických stran. Vztahy k Rakousku a zejména k Německu jsou naproti tomu dosti výrazně ovlivněny generačně (především lidé ve věku nad 60 let cítí k Německu odstup až odpor) a politicky (lidé levicově orientovaní považují Německo a v menší míře i Rakousko za součást bývalého „tábora imperialismu“). Vztahy k Německu se však v posledních třech či čtyřech letech zlepšily v populaci jako celku natolik výrazně, že se tato pozitivní změna promítla i do názorů těch skupin populace, které hodnotí Německo převážně kriticky.
Pramen: STEM, Trendy 1994-2001
Pramen: STEM, Trendy 1994-2001
Pramen: STEM, Trendy 11/2001
Pramen: STEM, Trendy 11/2001
Pramen: STEM, Trendy 11/2001
Pramen: STEM, Trendy 11/2001
Upevnění vztahů se zeměmi v naší blízkosti je provázeno i poměrně silným hlasem pro to, abychom se dále na tyto státy orientovali a abychom s nimi těsně spolupracovali. Posílení spolupráce s Polskem a Maďarskem si přeje zhruba 60 % lidí.
„Osobně bych si přál(a), abychom více spolupracovali s Maďarskem a Polskem.“
| Určitě souhlasím | 12 % |
| Spíše souhlasím | 49 % |
| Spíše nesouhlasím | 34 % |
| Určitě nesouhlasím | 5 % |
Pramen: STEM, Trendy 12/2001
Nejčastěji se s názorem, že bychom měli více spolupracovat s Polskem a Maďarskem, tedy se zeměmi s podobným vývojem jako u nás i shodnými cíli, setkáváme mezi levicově orientovanými občany (např. tento názor sdílí 72 % stoupenců KSČM a 67 % příznivců ČSSD), nejméně na pravici (53 % sympatizantů ODS). Výrazné jsou i regionální rozdíly. Obyvatelé moravských krajů (zvláště Zlínska, Brněnska a Ostravska) si přejí spolupracovat s Polskem a Maďarskem podstatně častěji (zhruba 70 % z nich) než obyvatelé českých krajů.
O „zanedbávání vztahů“ k našim bezprostředním sousedům mluví asi dvě pětiny našich občanů.
„Mám pocit, že zanedbáváme vztahy ke svým sousedům,
tj. Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku.“
| Určitě souhlasím | 8 % |
| Spíše souhlasím | 33 % |
| Spíše nesouhlasím | 47 % |
| Určitě nesouhlasím | 12 % |
Pramen: STEM, Trendy 12/2001
Rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami, lidmi z různých oblastí ČR i mezi stoupenci hlavních politických stran jsou v této otázce poměrně nevýrazné. Částečně se projevuje jen vliv celkového zaměření na naše nejbližší okolí (typické spíše pro levicově orientovanou část populace) v porovnání se širším záběrem spolupráce (včetně spolupráce s USA apod.), který požadují spíše lidé pravicově orientovaní.
