Důvěra v instituce představuje jeden z klíčových ukazatelů celkové atmosféry ve společnosti. Neodráží vždy výkon samotné instituce nebo osobní zkušenosti lidí, ale i to, jak se o těchto institucích mluví – ať už v politickém prostoru, médiích nebo mezi vlivnými osobnostmi veřejného života. Zároveň platí, že různé typy institucí mají rozdílné role a dopady na fungování společnosti, s čímž pak souvisí jejich různé vnímání veřejností. To například znamená, že jiná očekávání mají lidé od bezpečnostních složek, jiná od mezinárodních institucí, jiná od politické reprezentace.
Stejně jako v předchozích letech se v lednovém průzkumu STEM (dotazování 16.-23. 1.) ukazuje, že téměř všichni (95 % občanů) důvěřují Hasičskému záchrannému sboru, který v tomto ohledu má dlouhodobě unikátní pozici. Vysoké míře důvěry se ale těší rovněž další bezpečnostní složky, tedy Policie ČR (77 %), Armáda ČR (74 %) nebo městská policie (70 %). Tříčtvrtinová většina občanů (77 %) má důvěru v Českou národní banku a jen mírně nižší podíl lidí (75 %) důvěřuje obecnímu nebo městskému úřadu.
Nadpoloviční míru důvěry veřejnosti mají také kontrolní nebo soudní instituce, Česká obchodní inspekce (72 %), Nejvyšší kontrolní úřad (67 %), Nejvyšší soud (70 %), ombudsman (67 %) a Ústavní soud (65 %).
Z mezinárodních institucí důvěřuje nadpoloviční podíl občanů NATO (58 %) a Mezinárodnímu měnovému fondu (54 %), naopak méně než polovina veřejnosti má důvěru v OSN (48 %) nebo Evropskou unii (42 %).
Nejnižší míru důvěry mezi sledovanými institucemi dlouhodobě pozorujeme u politických institucí, jako je vláda (32 %), Poslanecká sněmovna (34 %) nebo Senát (40 %). Odlišnou pozici od uvedených politických institucí má prezident republiky, kterému v lednu důvěřovala nadpoloviční většina občanů (56 %). Míra jeho důvěryhodnosti se od zvolení Petra Pavla drží nad úrovní 50 %. Kromě jednoznačné důvěry mezi příznivci SPOLU, STAN a Pirátů na úrovni více než 90 % má prezident důvěru také části voličů současné vládní koalice (hnutí ANO: 32 %, Motoristé sobě: 46 %). Pouze mezi voliči SPD má důvěru v prezidenta jen minimum osob (11 %). Doplňme pro kontext, že dotazování probíhalo v druhé polovině ledna (16.-23. 1.), tedy ještě před vyjádřením prezidenta Petra Pavla k textovým zprávám zaslaným ministrem zahraničí Petrem Macinkou.
„Důvěřujete následujícím institucím?“
U institucí přímo spojených s výkonem politické moci nebo zákonodárstvím je míra důvěry setrvale nízká, i když po volbách do Poslanecké sněmovny sledujeme mírné zvýšení podílu těch, kteří mají důvěru v členy vlády (o 7 p. b., v září 2025 25 %, nyní 32 %) nebo v Poslaneckou sněmovnu (o 3 p. b. od září 2025). Důvěra v Senát je stabilní. „V případě Sněmovny a vlády jde o odraz výměny politické reprezentace, což pochopitelně postupně proměňuje strukturu těch, kteří mají v českou vládu důvěru,“ uvádí analytička STEM Jitka Uhrová. V září loňského roku měli ve vládu důvěru jasně častěji stoupenci koalice SPOLU a hnutí STAN, nyní je míra důvěry vyšší mezi voliči hnutí ANO, SPD a méně často i u Motoristů. Zároveň ovšem je třeba doplnit, že nová vláda měla v době dotazování za sebou jen velmi krátkou činnost a těsně před začátkem průzkumu získala důvěru Poslanecké sněmovny. Hodnocení ze strany voličů jednotlivých politických sil se teprve začíná vytvářet a usazovat.
Zdroj: STEM – Trendy 09/2025, 1/2026
Poznámka: Pro menší politická uskupení jsou údaje vzhledem k nízkému počtu respondentů pouze orientační.
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – politické instituce (určitě ano + spíše ano v %)
Mezi nejdůvěryhodnější instituce v české společnosti se dlouhodobě řadí bezpečnostní složky. Míra důvěry v Policii ČR a Armádu ČR se v posledních 10 letech stabilně pohybovala kolem 70 %. V aktuálním průzkumu sledujeme jen minimální oslabení důvěryhodnosti Policie ČR. Důvěra v Armádu ČR je stabilně vysoká. Dále ovšem platí, že přístup k různým institucím je podmíněný politickými postoji a preferencemi. Po případ Armády ČR to tedy znamená jednoznačnou důvěru ze strany příznivců koalice SPOLU, hnutí STAN a Pirátů na úrovni kolem 90 % (pouze u Pirátů je to mírně méně: 86 %), naopak významně nižší podíl důvěřujících u voličů SPD (55 %). U voličů hnutí ANO (70 %) nebo Motoristů (77 %) mají důvěřující Armádě ČR jasnou většinu.
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – Armáda ČR a Policie ČR (určitě ano + spíše ano v %)
Mezi důvěryhodnými institucemi je v posledních letech stabilně Česká národní banka. Centrální banka obnovuje svou důvěryhodnost po propadu spojeném s ekonomickou krizí a vysokou inflací v letech 2022–2023 a nyní má důvěru u tříčtvrtinové většiny veřejnosti napříč politickým spektrem. Pro srovnání, důvěryhodnost Ústavního soudu je mírně nižší na úrovni dvoutřetinové většiny a je výrazně politicky podmíněná, kdy na jedné straně Ústavnímu soudu důvěřuje pouze 36 % voličů SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory), na druhé straně spektra až 92 % voličů koalice SPOLU.
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – Česká národní banka a Ústavní soud
(určitě ano + spíše ano v %)
Důvěra v mezinárodní instituce je poměrně stabilní. Aktuálně tedy NATO důvěřuje téměř třípětinová většina občanů, OSN polovina a Evropské unii více než dvě pětiny Čechů a Češek. Z dlouhodobého pohledu je patrná poměrně stabilní míra důvěry v NATO, zatímco Evropská unie čelila většímu poklesu důvěry, především v souvislosti s ekonomickou a migrační krizí.
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – EU, NATO a OSN (určitě ano + spíše ano v %)
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. – 23. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
