Důvěra v instituce představuje jeden z klíčových ukazatelů celkové atmosféry ve společnosti. Neodráží vždy výkon samotné instituce nebo osobní zkušenosti lidí, ale i to, jak se o těchto institucích mluví – ať už v politickém prostoru, médiích nebo mezi vlivnými osobnostmi veřejného života.
Stejně jako v předchozích průzkumech se ukazuje, že téměř celá veřejnost (93 %) důvěřuje Hasičskému záchrannému sboru, který v tomto ohledu má dlouhodobě unikátní pozici. Vysoké míře důvěry se ale těší rovněž další bezpečnostní složky, tedy Policie ČR (79 %), Armáda ČR (73 %) nebo městská policie (69 %). Tříčtvrtinová většina občanů (76 %) má důvěru v Českou národní banku a jen mírně nižší podíl lidí (73 %) důvěřuje obecnímu nebo městskému úřadu.
Nadpoloviční míru důvěry veřejnosti mají také kontrolní nebo soudní instituce, Česká obchodní inspekce (71 %), Nejvyšší kontrolní úřad (69 %), Nejvyšší soud (69 %), Ústavní soud (66 %) a ombudsman (63 %).
Naopak poměrně nízkou míru důvěry dlouhodobě pozorujeme u politických institucí, jako je vláda (25 %), Poslanecká sněmovna (30 %) nebo Senát (39 %). Odlišnou pozici má prezident republiky, kterému důvěřuje nadpoloviční většina občanů (57 %).
„Důvěřujete následujícím institucím?“
Mezi nejdůvěryhodnější instituce v české společnosti se dlouhodobě řadí bezpečnostní složky. Míra důvěry v Policii ČR a Armádu ČR se v posledních 10 letech stabilně pohybovala kolem 70 %. V aktuálním průzkumu sledujeme mírné posílení jejich důvěryhodnosti, což v případě Policie ČR znamená nové historické maximum v dlouhodobé časové řadě od roku 1994. V této souvislosti připomeňme skutečnost, kterou jsme již dříve sledovali, že v posledních letech je přístup k různým institucím podmíněný politickými postoji a preferencemi. Po případ Armády ČR to tedy znamená jednoznačnou důvěru ze strany příznivců koalice SPOLU, hnutí STAN a Pirátů (s podporou Zelených) na úrovni 90 %, naopak významně nižší podíl důvěřujících u stoupenců SPD (49 %), dále u stoupenců STAČILO! (SOCDEM; 62 %) nebo hnutí ANO (70 %).
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – Armáda ČR a Policie ČR (určitě ano + spíše ano v %)
Mezi důvěryhodnými institucemi je v posledních průzkumech stabilně Česká národní banka. „Centrální banka obnovuje svou důvěryhodnost po propadu spojeném s ekonomickou krizí a vysokou inflací v letech 2022–2023 a nyní má důvěru u tříčtvrtinové většiny veřejnosti napříč politickým spektrem,“ uvádí analytička STEM Jitka Uhrová. Pro srovnání, důvěryhodnost Ústavního soudu je mírně nižší na úrovni dvoutřetinové většiny a je výrazně politicky podmíněná, kdy na jedné straně Ústavnímu soudu důvěřuje 41 % stoupenců SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory), na druhé straně spektra až 93 % příznivců koalice SPOLU. Dodejme, že dotazování probíhalo začátkem září, tedy před rozhodnutím Ústavního soudu ve věci stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na takzvané nepřiznané koalice ve sněmovních volbách.
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – Česká národní banka a Ústavní soud
(určitě ano + spíše ano v %)
Důvěra v mezinárodní instituce je poměrně stabilní, od průzkumu na jaře 2025 jen mírně posílila. Aktuálně tedy NATO důvěřuje třípětinová většina občanů, OSN polovina a Evropské unii více než dvě pětiny Čechů a Češek. Z dlouhodobého pohledu je patrná poměrně stabilní míra důvěry v NATO, zatímco Evropská unie čelila většímu poklesu důvěry, především v souvislosti s ekonomickou a migrační krizí.
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – EU, NATO a OSN (určitě ano + spíše ano v %)
U institucí přímo spojených s výkonem politické moci nebo zákonodárstvím je míra důvěry i v období před říjnovými volbami nízká, oproti dubnu letošního roku došlo jen k malému zvýšení podílu těch, kteří mají ve vládu, Poslaneckou sněmovnu nebo Senát důvěru. Důvěra v členy vlády je tedy stále na velmi nízké úrovni, srovnatelné s obdobím Nečasovy vlády. Poslanecká sněmovna má aktuálně důvěru 30 % obyvatel, Senát 39 %. Obě komory Parlamentu se dlouhodobě drží pod hranicí 50 %; momentálně je na tom lépe Senát, což však nebylo vždy pravidlem. Zároveň stále platí, že častěji politickým institucím důvěřují stoupenci SPOLU, STAN a Pirátů (s podporou Zelených), naopak mezi příznivci hnutí ANO, SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory) nebo STAČILO! (s podporou SOCDEM) je důvěra v uvedené politické instituce minimální.
Odlišnou pozici u veřejnosti má prezident republiky, jehož míra důvěryhodnosti se od zvolení Petra Pavla drží nad úrovní 50 %. „Kromě jednoznačné důvěry mezi příznivci SPOLU, STAN a Pirátů (s podporou Zelených) na úrovni 90 % má prezident důvěru také části lidí podporujících opozici, konkrétně mezi stoupenci hnutí ANO prezidentovi důvěřuje 40 %,“ doplňuje Jitka Uhrová.
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – politické instituce (určitě ano + spíše ano v %)
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. – 13. září 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 022 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
