Jen polovina lidí si myslí, že nás současní členové EU chtějí opravdu přijmout

Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů).

Jen polovina lidí si myslí, že nás současní členové EU chtějí opravdu přijmout

Zpráva prezentuje výsledky rozsáhlého reprezentativního průzkumu, který uskutečnil STEM v rámci projektu Zpětná vazba komunikační strategie České republiky před vstupem do EU, jehož řešitelem je konsorcium Sofres-Factum s.r.o. a STEM s.r.o.

Průzkum byl proveden ve dnech 5.-12.3.2001. Dotázáno bylo 2075 občanů starších 18 let na celém území ČR. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem.

Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. Bylo by velmi pochybné vstupovat do organizace, jejíž členové by nás mezi sebe nechtěli. Uplynulý rok přinesl pro stoupence našeho vstupu dost zneklidňujících zpráv. Mnozí oficiální představitelé EU se k otázce přijetí dalších členských zemí vyjadřovali velmi opatrně či dokonce vyhýbavě a ani veřejné mínění v zemích EU není k integraci dalších států ani zdaleka jednoznačně nakloněno. Podle Eurobarometru z podzimu 2000 je pro další rozšiřování EU 44 % obyvatel evropské patnáctky, 35 % je proti a ostatní nevědí. V Rakousku, Německu a ve Francii mají dokonce odpůrci rozšiřování Evropské unie o další země převahu ! Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme. Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí účelově namířena proti nám.

„Myslíte si, že země EU opravdu chtějí, abychom se i my stali členy EU?“

	00/10	01/03
Určitě ano	10 %	7 %
Spíše ano	46 %	42 %
Spíše ne	35 %	42 %
Určitě ne	9 %	9 %

Pramen: STEM, Trendy 10/2000, 3/2001

„Máte pocit, že Evropská unie nám nařizuje věci, které jsou zbytečné

či proti našim národním zájmům?“

Určitě ano	23 %
Spíše ano	39 %
Spíše ne	32 %
Určitě ne	6 %

Pramen: STEM, Trendy 3/2001

Jednoduchá typologie vypovídá, jak opatrná a možná už i zklamaná je česká veřejnost ze vztahu Evropské unie k nám. Dvě pětiny české populace jednoznačně říkají, že EU nás nechce a že svými kroky a požadavky se nám snaží cestu do Unie ztrpčit, další pětina sice připouští, že nové státy jsou v zemích evropské patnáctky vítány, ovšem za cenu, že přijmou opatření, která je proti současným členům postaví do nevýhodné pozice. Vlastně jen necelých 30 % našich občanů je přesvědčeno, že to s námi státy EU „myslí upřímně“ – chtějí nás přijmout a nekladou si zbytečné nebo dokonce účelové podmínky.

Pramen: STEM, Trendy 3/2001

Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Ukazuje to následující graf. Čtvrtina lidí, kteří „rozhodně souhlasí“ s naším vstupem do EU, si myslí, že nás v EU nechtějí (a stejný podíl si z nich myslí, že nám nařizují věci, které jsou proti našim zájmům). Ve skupině lidí „spíše souhlasících“ se vstupem do EU už názor „nařizují nám věci, které jsou proti našim zájmům“ dokonce převažuje. Závažná je také skutečnost, že poměrně početná skupina lidí, kteří o svém osobním názoru na vstup ČR do EU nemají dosud jasno, se v obou otázkách přiklání k negativnímu postoji vůči současným zemím EU. Právě názory této nevyhraněné, o věci veřejné se málo zajímající skupiny populace ukazují, že názor o „přezíravém, neupřímném a vypočítavém“ vztahu současných zemí Evropské unie vůči novým uchazečům o členství je ve veřejnosti velmi silně rozšířen.