Je zahraniční politika ČR správná?
Věra Haberlová
Tisková konference STEM, 19. 12. 2001
Relativní stabilita názorů na zahraniční politiku
Jedním z obecných rysů vývoje názorů na společenskou změnu po roce 1989 je poněkud rozdílný pohled uplatňovaný vůči vnitřní a zahraniční politice. Přestože přeměna režimu znamenala vedle zásadních změn podmínek života ve společnosti i radikální obrat v orientaci a způsobu naplňování zahraniční politiky, byla po celou dobu uplynulých 12 let zahraniční politika vnímána příznivěji a její podpora prošla zřetelně menšími výkyvy než podpora vnitropolitického dění.
Graf 1. Názory na zahraniční politiku a vývoj ve společnosti
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Z uvedeného grafu je zřejmé, že přesvědčení o správnosti naší zahraniční politiky je vysoké i v současné době. Je však třeba připomenout, že stejně jako v minulosti, se stále v naprosté většině jedná o pozitivní hodnocení vyjadřovaná v kategorii zdrženlivých, umírněných názorů (odpověď „spíše správná“). V tomto ohledu jsou si názory na zahraniční politiku a vnitropolitické dění velmi podobné. Pro ilustraci: v grafu uvedených 46% respondentů, kteří v listopadu letošního roku označili vývoj v naší společnosti za správný, uvedla odpověď „určitě správný“ jen zcela zanedbatelná část – 4%. Z následující tabulky je patrné, že obdobně nízký podíl lidí zastávajících jednoznačně pozitivní názor lze najít i u hodnocení zahraniční politiky.
„Myslíte si, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná?“
| Určitě ano | 6 % |
| Spíše ano | 59 % |
| Spíše ne | 30 % |
| Určitě ne | 5 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Názory na zahraniční politiku se od názorů na vnitropolitický vývoj liší i větší mírou universality. Stejným způsobem smýšlejí o zahraniční politice muži i ženy, lidé téměř všech věkových a vzdělanostních skupin. Některé odchylky – mírně příznivější ocenění u osob s vysokoškolským vzděláním a naopak poněkud kritičtější stanovisko u generace nad 60 let, jsou tak malé, že je nelze statisticky prokázat. Menší roli, než by se nechalo předpokládat, hraje v diferenciaci názorů na zahraniční politiku také politická orientace. Obecně sice platí, že kritičtější jsou v tomto ohledu lidé s levicovým zaměřením, fakticky se to ale týká výlučně jen „tvrdého jádra“ levice, reprezentované stoupenci KSČM. V jejich případě se ovšem jedná o stanoviska, která se od obecného mínění liší dost radikálně.
„Myslíte si, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná?“
(Podíl odpovědí „určitě“ a „spíše ano“)
| ODS | 76 % |
| ČSSD | 74 % |
| 4K+ODA+DEU | 74 % |
| US | 71 % |
| KDU-ČSL | 72 % |
| KSČM | 34 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Větší spokojenost, vyšší stabilita a větší míra universality jsou nejdůležitější znaky, které odlišují názory na zahraniční politiku od názorů na vnitropolitickou situaci ve společnosti. Je ovšem třeba zdůraznit, že tyto rozdíly nejsou zásadní a v žádném případě z nich nelze vyvozovat neexistenci vazby mezi hodnocením zahraniční politiky a oceňováním režimu. Souvislost mezi změnou režimu a změnou orientace a způsobu uplatňování zahraniční politiky je společenským vědomím samozřejmě velmi silně reflektovaná. Projevem toho jsou zcela odlišné pohledy na zahraniční politiku u lidí spokojených s režimem a u lidí, kteří ve srovnání s předlistopadovou dobou považují stávající zřízení za horší.
Graf 2. Hodnocení zahraniční politiky podle názoru na současný režim
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Vazba mezi důvěrou v režim a podporou zahraniční politiky je poměrně silná a svědčí o tom, že jedním z důvodů, pro které je zahraniční politika pro část veřejnosti málo akceptovatelná, je její současná orientace. Vazba mezi hodnocením režimu a oceňováním zahraniční politiky je činitelem, z kterého vycházejí i některé další postoje ovlivňující pohled na zahraniční politiku. Jedním z nich jsou právě názory na naše euroatlantické směřování, zejména pak mínění o přiměřenosti „cizího“ vlivu, který je s touto orientací spojován. Obavy z neúměrně velkých zásahů do našich záležitostí, které jsou u nás jak v případě Evropské unie, tak i Spojených států velmi časté (v případě EU je sdílí tři čtvrtiny a v případě USA dvě třetiny občanů), jsou jednou z příčin, které snižují důvěru v režim i důvěru ve správnost zahraniční politiky.
Spokojenost s režimem a se zahraniční politikou,
podle názoru na přiměřenost vlivu EU a USA
| Spokojení s režimem | Spokojení se zahr. politikou | |
| Vliv EU na záležitosti ČR je přiměřený | 74 % | 77 % |
| Vliv USA na záležitosti ČR je přiměřený | 76 % | 78 % |
| Vliv EU na záležitosti ČR je příliš velký | 51 % | 62 % |
| Vliv USA na záležitosti ČR je příliš velký | 47 % | 59 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Dva pohledy na důležitost zahraniční politiky
Zahraniční politika je ve srovnání s vnitropolitickou situací lépe oceňována proto, že je příliš vzdálená každodenním problémům lidí. Tak by mohlo znít vysvětlení příznivého hodnocení zahraniční politiky. Je ale možné takto jednoduše vysvětlovat názory na zahraniční politiku, je její pozitivní oceňování opravdu pouze výrazem toho, že mezinárodní problematika je oproti vnitropolitickým záležitostem lidem více lhostejná?
Z následující tabulky je patrné, že tendence považovat pro náš stát za prioritní úkol řešení vnitřních problémů země není u nás sice nijak ojedinělá, ale určující postoj k otázce vnitřní versus celosvětové problémy přece jenom nereprezentuje.
„Co je podle Vašeho názoru pro náš stát dnes důležitější, zabývat se především vnitřními problémy naší země, nebo se především soustředit na nadnárodní a celosvětové problémy?“
| Především vnitřními problémy | 42 % |
| Především celosvětovými problémy | 4 % |
| Obě věci jsou stejně důležité | 54 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Dalo by se říci, že více než dvoupětinový podíl lidí, kteří považují za důležitější vnitřní záležitosti našeho státu než záležitosti mezinárodního rozměru, dává jednoduchému vysvětlení názorů na správnost zahraniční politiky alespoň částečně za pravdu. Taková interpretace se může zdát přiměřená i proto, že hodnocení správnosti zahraniční politiky poměrně silně závisí na postojích k otázce významu vnitřních a mezinárodních problémů.
Tato závislost se ovšem projevuje způsobem, který uvedené vysvětlení pozitivních názorů na zahraniční politiku jednoznačně zpochybňuje. Z analýzy vztahu mezi názory na důležitost vnitřní a mezinárodní problematiky a hodnocením správnosti zahraniční politiky vyplývá, že zahraniční politiku lépe hodnotí lidé, kteří ji považují za stejně důležitou jako politiku vnitřní, a naopak horší hodnocení zahraniční politiky je spojeno s přesvědčením, že důležitější než mezinárodní problémy jsou vnitřní záležitosti našeho státu.
Graf 3. Hodnocení zahraniční politiky podle názoru na důležitost
vnitřní a mezinárodní problematiky
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Data tedy nepotvrzují domněnku, že zahraniční politiku hodnotí lidé příznivě především proto, že je mezinárodní témata zajímají méně než témata vnitropolitická. Poukazují naopak na to, že zdrojem nespokojenosti se zahraniční politikou může být u některých lidí pocit jakési „nevraživosti“ vůči pozornosti, která je věnovaná zahraničním otázkám na úkor řešení vnitřních záležitostí státu a problémů „obyčejných lidí“. O takové hypotéze svědčí např. složení tábora stoupenců přesvědčení, že pro náš stát je dnes důležitější zabývat se především vnitřními problémy země, a skupiny těch, pro které jsou vnitřní i mezinárodní problémy stejně důležité. Je v nich zřetelně patrný obecný trend – čím se lidé cítí být celkově hůře etablovaní v podmínkách současné společnosti, čím větší mají pocit nejistoty, nějakého handicapu vůči společenským poměrům, tím větší kladou důraz na řešení vnitřních problémů země a jsou méně ochotni připustit, že mezinárodní záležitosti jsou stejně důležité. Škála „handicapů“, které zvyšují prioritní soustředění na vnitropolitické otázky, je velmi široká. Patří k ní např. pocit špatné materiální situace, nižší vzdělání, věk nad 60 let. Názory na význam vnitřní a mezinárodní problematiky jsou významnou měrou diferencovány i v závislosti na politické orientaci.
Důležitost přikládaná vnitřním a mezinárodním problémům
podle materiálního zajištění domácnosti
| Nadprůměrně zajištěni | Průměrně zajištěni | Podprůměrně zajištěni | |
| Důležitější jsou vnitřní problémy | 34 % | 41 % | 50 % |
| Důležitější jsou mezinárodní problémy | 5 % | 3 % | 5 % |
| Obě věci jsou stejně důležité | 61 % | 56 % | 45 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Důležitost přikládaná vnitřním a mezinárodním problémům
podle vzdělání
| Základní | Vyučení | Maturita | Vysoká škola | |
| Důležitější jsou vnitřní problémy | 55 % | 43 % | 35 % | 31 % |
| Důležitější jsou mezinárodní problémy | 4 % | 4 % | 6 % | 1 % |
| Obě věci jsou stejně důležité | 41 % | 53 % | 59 % | 68 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Důležitost přikládaná vnitřním a mezinárodním problémům
podle volebních preferencí
| ODS | ČSSD | 4K | US | KDU | KSČM | |
| Důležitější jsou vnitřní problémy | 28 % | 42 % | 34 % | 31 % | 44 % | 68 % |
| Důležitější jsou mezinárodní problémy | 6 % | 3 % | 6 % | 3 % | 3 % | 3 % |
| Obě věci jsou stejně důležité | 66 % | 55 % | 60 % | 66 % | 53 % | 29 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Porovnávání důležitosti vnitřní a mezinárodní problematiky představuje jeden pohled na význam přikládaný zahraniční politice. Na tuto otázku se lze ale podívat ještě z jiného úhlu – z hlediska významu zahraniční politiky pro mezinárodní postavení naší země. V tomto případě jsou údaje o názorech občanů na význam zahraniční politiky velmi pádné. Více než čtyři pětiny veřejnosti jsou přesvědčeny, že naše situace bude čím dále více záležet na tom, jakou zahraniční politiku budeme uplatňovat. Zhruba stejně vysoký podíl lidí se domnívá, že naše zahraniční politika je důležitá, protože může významnou měrou přispět k řešení mezinárodních problémů. Takto vysoké mínění o smyslu naší zahraniční politiky je přitom zcela obecným, universálním názorem, který se stejnou intenzitou vyznávají všechny skupiny veřejnosti. Neuplatňuje se zde ani tradiční vliv politickoideologické orientace.
„Situace v naší zemi bude do budoucna stále více záviset na tom,
jakou zahraniční politiku bude náš stát uplatňovat.“
| Určitě souhlasí | 30 % |
| Spíše souhlasí | 55 % |
| Spíše nesouhlasí | 13 % |
| Určitě nesouhlasí | 2 % |
Pramen: STEM, Trendy 12/2001, 1577 respondentů starších 18 let
„Někteří lidé říkají, že zahraniční politika zemí jako jsme my je důležitá, protože může významnou měrou přispět k řešení mezinárodních problémů. Jiní říkají, že na zahraniční politice nezáleží, protože země jako jsme my dění ve světě nijak neovlivní.
S kterým z těchto dvou názorů spíše souhlasíte?“
| Zahraniční politika je důležitá | 88 % |
| Na zahraniční politice nezáleží | 12 % |
Pramen: STEM, Trendy 12/2001, 1577 respondentů starších 18 let
Ovlivňují mezinárodní události názory na zahraniční politiku?
Na tuto otázku je těžké dát jednoznačnou odpověď. Na jedné straně je zřejmé, že např. pocit ohrožení z vývoje mezinárodní situace je jedním z faktorů, které formují názor na správnost naší zahraniční politiky. Lidé, kteří mají z vývoje mezinárodní situace obavy, jsou s politikou, kterou náš stát na mezinárodním poli uplatňuje, méně spokojení (spokojených je 58% z nich) než ti, kteří takový pocit strachu nemají (75% spokojených). Tady se ukazuje, že pro nemalou část veřejnosti (strach z vývoje mezinárodní situace přiznává 56% občanů) může být důvodem malé důvěry v zahraniční politiku pocit, že náš stát svoji zahraniční politikou nedělá dost pro zajištění bezpečnosti svých občanů nebo dokonce, že je přímo uvádí do nebezpečí.
Tuto domněnku je např. možné ilustrovat na postojích k událostem souvisejícím s teroristickými útoky na USA. Na nich je velmi dobře vidět, že nespokojenost se zahraniční politikou obecně i nespokojenost s konkrétní politikou uplatňovanou vůči světovému terorismu, projevují zřetelně častěji ti, kteří se domnívají, že náš stát by měl zachovávat odstup a ve své politice by měl zůstat vůči světovému terorismu zdrženlivý a opatrný
(viz graf 4). Přitom volání po zdrženlivosti není minoritním postojem, zastává jej polovina veřejnosti.
„Když přemýšlíte o mezinárodní situaci vyvolané teroristickými útoky na USA,
s kterým z následujících výroků spíše souhlasíte?“
| Česká republika by měla svou zahraniční politikou aktivně bojovat proti světovému terorismu. | 51 % |
| Česká republika by měla být ve své zahraniční politice opatrná a zdrženlivá, abychom se nestali důležitým cílem světového terorismu. | 49 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
Graf 4. Hodnocení zahraniční politiky proti terorismu podle názoru
na účast ČR v boji s terorismem
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
K otázce zda a v jaké míře formuje mezinárodní situace vztah veřejnosti k zahraniční politice je třeba dodat ještě jedno zjištění. Při detailním pohledu na souvislost mezi vývojem mezinárodní situace a hodnocením správnosti reakcí zahraniční politiky na mezinárodní události se ukazuje jedna věc – v zásadě není žádný rozdíl mezi tím, jak a kteří lidé posuzují naši zahraniční politiku, pokud se jedná o celková, obecná hodnocení a nebo pokud jde o stanoviska ke konkrétním reakcím na mezinárodní události. Jinými slovy, stále stejní lidé hodnotí správnost zahraniční politiky stejně. Příkladem mohou být opět postoje týkající se zahraniční politiky vůči světovému terorismu. Podíváme-li se na následující tabulky, je vidět, že názory na tyto konkrétní kroky zahraniční politiky jsou velmi podobné, jako názory vyjadřující celkové hodnocení naší zahraniční politiky. Velmi podobná je i jejich politicko ideologická podmíněnost (srov. tabulky na straně 4). V kontextu tohoto zjištění je možné formulovat jeden zcela obecný závěr. Důvěra v zahraniční politiku souvisí především s mírou osobní suverenity a schopnosti zaujímat aktivní postoje. Mezinárodní události a nebezpečí tuto souvislost pouze zvýrazňují a dávají ji zřetelnější obrysy.
„Řekl(a) byste, že náš stát uplatňuje vůči světovému terorismu dobrou zahraniční politiku?“
| Určitě ano | 9 % |
| Spíše ano | 58 % |
| Spíše ne | 27 % |
| Určitě ne | 6 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
„Řekl(a) byste, že náš stát uplatňuje vůči světovému terorismu dobrou zahraniční politiku?“
(Podíl odpovědí „určitě“ a „spíše ano“)
| ODS | 74 % |
| ČSSD | 76 % |
| 4K+ODA+DEU | 73 % |
| US | 74 % |
| KDU-ČSL | 71 % |
| KSČM | 38 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/2001, 1608 respondentů starších 18 let
