Je pro rozhodování voličů ve volbách do EP důležitější strana nebo kandidát?

Často setkáváme s tím, že lidé v dotazu na motivaci své volby zdůrazňují vlastnosti kandidáta a méně se hlásí k čistě stranické volbě. Z výsledků voleb však víme, že ve skutečnosti u nás byla čistě stranická volba vždy silnější, než dotázaní ve výzkumech přiznávali. Výsledky posledního šetření naznačují, že podobná situace by mohla nastat i ve volbách do Evropského parlamentu.

Informace z tiskové konference STEM

Je pro rozhodování voličů ve volbách do Evropského parlamentu důležitější strana nebo kandidát?

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel starších 18 let ve dnech
25.4. – 3.5. 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1207 občanů ČR.

Na jedné straně výsledky výzkumu ukazují, že pro velkou většinu voličů jsou vlastnosti kandidáta důležitým hlediskem volebního rozhodování. V přímé otázce tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že při volbě strany nebo sdružení do Evropského parlamentu buď upřednostní vlastnosti kandidáta nebo budou alespoň stejnou měrou přihlížet jak
k vlastnostem kandidáta, tak ke straně, která kandidátku navrhla. Těch, kteří prohlašují, že budou hledět nejvíce na to, která strana kandidátní listinu sestavila, je pouze čtvrtinová menšina.

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu 2004, 1207 respondentů

Při detailnějším pohledu se ale ukazuje, že postoje respondentů nejsou v tomto ohledu zcela konzistentní. Z odpovědí na některé nepřímé otázky týkající se volebního rozhodování je například patrné, že více než dvě třetiny respondentů (68 %) souhlasí s tím, že při hodnocení kandidátů je klíčová strana nebo sdružení, za kterou kandidují. Zároveň však jen o něco menší podíl dotázaných (61 %) prohlašuje, že spíše než strana nebo sdružení je pro ně důležitá pověst samotných kandidátů.

Je proto zajímavé porovnat výpovědi dotázaných na přímou otázku s nepřímou typologií zkonstruovanou z průniku otázek na klíčové postavení strany a na důležitost kandidáta. V této typologii se již ukazuje podstatná role stran. Čistě stranická volba činí 30 %, kombinace strany a pověsti kandidáta tvoří 38 %, dohromady tedy více než dvě třetiny. Volba postavená jen na pověsti kandidáta je v typologii příznačná pouze pro čtvrtinu dotázaných. Hypotéza, že stranické hledisko ve volbě respondentů nakonec převáží nad kandidátem jako takovým, může být podle této typologie poměrně pravděpodobná.

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu 2004, 1207 respondentů

Rozhodnutí volit podle vlastností kandidáta a jeho pověsti nebo podle navrhující strany se mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami výrazně neliší. Významněji se diferencuje pouze podle stranických preferencí do EP. U potenciálních voličů všech parlamentních stran převažuje stranické hledisko společně s kombinací obou aspektů. Nejsilněji se samotná role strany při volbě do EP ukazuje u stoupenců KDU-ČSL (40 %) a ODS (42 %). Pověst kandidáta je naopak důležitá zejména pro příznivce ČSSD (24 %).