Je ODS v očích voličů proevropská?

Výzkum STEM zjišťoval, jak česká veřejnost hodnotí vztah vybraných stran a sdružení, které kandidují do Evropského parlamentu, k Evropské unii a k evropské integraci na škále jednoznačně proevropská až jednoznačně protievropská. Na pomyslném žebříčku vyjadřujícím míru proevropského směřování se na prvních třech pozicích umístily současné parlamentní strany.

Informace z tiskové konference STEM

Je ODS v očích voličů proevropská?

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel starších 18 let ve dnech
25.4. – 3.5. 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1207 občanů ČR.

Výzkum realizovaný v posledním dubnovém týdnu zjišťoval, jak česká veřejnost hodnotí vztah vybraných stran a sdružení, které kandidují do Evropského parlamentu, k Evropské unii a k evropské integraci na škále jednoznačně proevropská až jednoznačně protievropská. Na pomyslném žebříčku vyjadřujícím míru proevropského směřování se na prvních třech pozicích umístily současné parlamentní strany, pro které je charakteristický nízký podíl odpovědí "nedokáže posoudit".

Nejčastěji je za proevropskou stranu označována ČSSD, jejíž vztah k EU označili za proevropský více než tři čtvrtiny veřejnosti (77 %). Za ní se umístila s téměř dvěma třetinami proevropských hodnocení KDU-ČSL (65 %), následovaná opoziční ODS (61 %). Nejkritičtěji je hodnocen vztah KSČM k EU. Za antievropskou stranu ji považuje vůbec největší podíl respondentů (57 %). Vztah k EU nového uskupení Unie liberálních demokratů, jehož součástí je současný člen vládní koalice Unie svobody, nedokáže posoudit téměř 60 % respondentů.

Mezi méně známými kandidujícími stranami a sdruženími, u nichž podíl odpovědí "nedokáže posoudit" nepřesahuje dvě pětiny, považuje téměř polovina dotázaných (47 %) za proevropsky orientované sdružení SNK-ED, které v celkovém pomyslném žebříčku obsadilo
čtvrté místo. V těsné blízkosti za ním se umístila ještě kandidátka NEZÁVISLÝCH (41 %), s odstupem následována Stranou zelených (31 %). Naopak Republikáni Miroslava Sládka jsou asi polovinou respondentů identifikováni jako strana antievropská. Vůbec nejvyšší podíl dotázaných, přibližně dvě třetiny, nedokáže posoudit, jaký mají vztah k EU a evropským integračním procesům Balbínova poetická strana, Humanistická aliance a Národní koalice.

Potenciální voliči jednotlivých parlamentních stran častěji hodnotí jako proevropskou tu stranu, jíž jsou příznivci. Nejkonzistentnější jsou v hodnocení své strany voliči ČSSD
a KDU-ČSL (93 % respektive 92 %). Již menší shoda panuje mezi potenciálními voliči ODS, kteří se na proevropském charakteru ODS shodnou ze tří čtvrtin. Snad nejrozporuplnější je názor stoupenců KSČM na vztah KSČM k EU; za proevropskou i za antievropskou ji stejným dílem považuje jedna třetina jejích potenciálních voličů. Asi tři pětiny stoupenců KSČM se přiklánějí k tomu, že je ve vztahu k EU stranou neutrální.