Jaký vývoj české ekonomiky po vstupu do Evropské unie veřejnost očekává?

Jaký vývoj české ekonomiky po vstupu do Evropské unie veřejnost očekává?

Jitka Uhrová

Tisková konference STEM, 1. 4. 2003


Pro rozhodování občanů o vstupu České republiky do Evropské unie jsou zcela zásadní ekonomické faktory. Česká veřejnost považuje za velmi důležité, jakým způsobem se předpokládané členství v EU promítne do ekonomické situace naší země a každého občana. Potvrzují to výsledky výzkumu STEM z prosince 2002, který byl mimo jiné zaměřen na motivy rozhodování spojeného se vstupem naší republiky do Evropské unie. Lidé v odpovědích na otázky výzkumu uváděli, že v jejich rozhodování hrají významnou roli především dopady členství v EU na ekonomiku a životní úroveň.

Úvahy o vývoji ekonomické situace a životní úrovně obyvatel po začlenění do Evropské unie vyvolávají ve značné části občanů naší země pocit nejistoty. Tento pocit se projevuje například v očekávání negativních změn po vstupu do EU. Téměř polovina populace v odpovědi na volnou otázku zjišťující, jakou změnu k horšímu přinese členství v EU, jmenovala nějaký problém v ekonomické oblasti (především zvýšení cen, ohrožení českých firem a průmyslu konkurencí z EU, snížení životní úrovně atd.).

V březnovém výzkumu jsme zjišťovali, jak se podle názoru veřejnosti celkově změní ekonomická situace v naší zemi po začlenění do Evropské unie. Z výsledků vyplývá, že téměř polovina občanů očekává, že dojde ke zhoršení ekonomiky. Třetina populace se domnívá, že se ekonomická situace po vstupu do EU zlepší. Pětina občanů předpokládá, že k žádné výrazné změně nedojde.

Pramen: STEM, Trendy 2003/3

Hodnocení vývoje ekonomické situace je velmi úzce provázáno s postojem k evropské integraci. Lidé, kteří vstup do unie podporují, významně častěji od členství očekávají zlepšení ekonomiky. Lidé nerozhodnutí a především odpůrci integrace se naopak výraznou většinou obávají ekonomických problémů. Této závislosti odpovídají rovněž rozdíly v ekonomických očekáváních podle politického zaměření respondentů. Stoupenci pravicových pro-evropských stran, ODS a US-DEU, věří ve zlepšení ekonomiky. Naopak proti-evropsky naladění sympatizanti KSČM tento optimismus vůbec nesdílejí.

Příznivá očekávání vývoje ekonomické situace jsou častější mezi lidmi mladšími 30 let, lidmi s vysokoškolským vzděláním, studenty, podnikateli. Lidé starší 60 let se výrazně častěji obávají zhoršení ekonomiky. Dalším faktorem ovlivňujícím názory na vývoj české ekonomiky je subjektivní hodnocení současné finanční a majetkové situace respondenta. Ti, kteří již dnes mají pocit, že nejsou dostatečně finančně zajištěni, jsou častěji pesimisty i ve výhledech do budoucna.

Pramen: STEM, Trendy 2003/3

Pramen: STEM, Trendy 2003/3

* Hodnoty u US-DEU jsou pro velmi nízké četnosti pouze orientační.

Pramen: STEM, Trendy 2003/3

Srovnáme-li očekávání vývoje ekonomické situace po vstupu do EU s očekáváními vývoje české ekonomiky během příštích dvanácti měsíců, ukazuje se, že bližší budoucnost je vnímána optimističtěji. Podle březnového výzkumu je totiž v populaci téměř 50% občanů, kteří spoléhají na to, že se ekonomika v dohledné době nezmění. Silný pesimismus, který ve společnosti převládl v druhé polovině devadesátých let, je v současné době již překonán. Jistá míra optimismu při hodnocení nejbližšího vývoje ekonomiky se promítá i do očekávání vývoje ekonomické situace po vstupu do EU. Lidé, kteří jsou již dnes optimisty, také výrazně častěji očekávají příznivý vývoj ekonomiky po začlenění do unie.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2003

Pramen: STEM, Trendy 2003/3

Jak vyplývá ze zjištění výzkumů STEM, obavy z problémů v ekonomické oblasti jsou spjaty především s nejistotou, zda český průmysl obstojí v konkurenci západoevropských firem a organizací. Výsledky únorového výzkumu přímo ukazují, že téměř dvě třetiny občanů mají pocit, že členství v EU může během několika let přinést úpadek našeho tradičního průmyslu. Tento názor stejnou měrou převažoval v názorech veřejnosti i v letech 2000 a 2001.

Optimismus v ekonomické oblasti je naopak spojen především s otevřením západoevropského trhu pro naše zboží. Více než dvě třetiny veřejnosti předpokládají, že po vstupu do EU se rozšíří možnosti vývozu českého zboží. Tento názor je v čase rovněž dlouhodobě stabilní.

Zmíněná očekávání postihují rozpornost představ o ekonomickém vývoji po vstupu do Evropské unie. Na jedné straně veřejnost předpokládá příznivé změny, na druhé straně však žije v zajetí určitých obav. Prakticky to znamená, že 37% občanů očekává, že bude jak otevřen větší prostor pro vývoz našeho zboží, tak ohrožen náš průmysl. U třetiny populace převládá pozitivní očekávání (jen větší vývoz zboží, nikoliv úpadek průmyslu). Čtvrtina je naopak silně pesimistická (dojde jen k úpadku průmyslu).

Pramen: STEM, Trendy 2000-2003

Pramen: STEM, Trendy 1999-2003

S očekáváním celkového vývoje ekonomické situace u nás souvisejí také představy o tom, jak se bude obecně vyvíjet životní úroveň českých občanů. Jedním z příslibů evropské integrace je vyrovnání naší životní úrovně s úrovní současných členských zemí Evropské unie. Podle názoru téměř poloviny občanů do deseti let po vstupu do EU dosáhneme v naší zemi průměrné životní úrovně členských států EU. Necelá pětina veřejnosti je v tomto ohledu natolik skeptická, že se obává, že se západoevropským zemím nikdy nevyrovnáme.

V hodnocení vývoje životní úrovně jsou podle očekávání optimističtější lidé mladší, vzdělanější, studenti, podnikatelé a především ti občané, kteří jsou připraveni v referendu vstup do Evropské unie podpořit. Je však důležité, že rovněž mezi odpůrci integrace je menšinově zastoupen názor, že západoevropské životní úrovně nikdy nedosáhneme.

Pramen: STEM, Trendy 2003/3

Pramen: STEM, Trendy 2003/3

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text