Jaký je vztah našich občanů k NATO?

Od roku 1998 se pro členství v NATO vyjadřuje souhlasně více než polovina dospělé české populace.V listopadu 2002 s členstvím naší země v NATO souhlasily více než dvě třetiny občanů. Míra souhlasu s konáním pražského summitu NATO se v průběhu roku 2002 mírně snížila, před summitem byla na úrovni 40%. Po skončení summitu jeho konání schválilo zhruba 50% občanů.

Jaký je vztah našich občanů k NATO?

Jiří Šandera

Tisková konference STEM, 28. 1. 2003

V listopadu loňského roku se konal v Praze významný summit NATO. Změnily se nějak postoje české veřejnosti pod vlivem této události? Odpověď na tuto otázku se budeme snažit najít na následujících řádcích.

Souhlas s členstvím v NATO

Od roku 1998 se pro členství v NATO vyjadřuje souhlasně více než polovina dospělé české populace. S postupem času se tento podíl mírně zvyšuje a v listopadu minulého roku – tedy před konáním summitu – dosahoval více než dvou třetin všech občanů ČR.

Pro ilustraci uveďme pozici NATO v hodnocení jeho důvěryhodnosti. Ve standardním seznamu institucí, jejichž důvěryhodnost u obyvatelstva STEM pravidelně zjišťuje, se NATO pohybuje na úrovni důvěry zhruba u 60% obyvatelstva, což je úroveň, na které se umisťuje např. armáda ČR, Poslanecká sněmovna, president či EU. Pro srovnání: nejnižší důvěru má Senát (tradičně) – 23%, naopak nejvyšší důvěru požívá u občanů ČR NKÚ – 73%.

Graf 1

„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO ?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2002 (v září a listopadu 2002 bez varianty „nevím“)

Důvěra v NATO se velmi blíží podpoře EU. V loňském roce důvěra v NATO poprvé převýšila důvěru v EU.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2002

Postoje ke členství v NATO se výrazně diferencují podle politických názorů občanů, jejich věku a vzdělání. Typický „skalní přívrženec“ členství ČR v NATO by se dal charakterizovat jako člověk pravicově smýšlející, volič ODS, mladšího věku se středním nebo vysokoškolským vzděláním.

Opačný typ – odpůrce členství v NATO – by se dal nejspíše charakterizovat jako člověk levicově smýšlející, potenciální volič KSČM, starší a s nižším vzděláním.

Stejné charakteristiky má i typ schvalující (pravicový), případně odsuzující (levicový) summit NATO v Praze.

Pražský summit – očekávání

Souhlas s členstvím v NATO zdaleka neznamenal automatický souhlas s konáním summitu. Pouze slabá většina respondentů (56%) z těch, kteří byli v listopadu 2002 pro členství v NATO, souhlasila s uspořádáním summitu v Praze. Vývoj souhlasu, respektive nesouhlasu s konáním summitu v Praze v minulém roce ilustruje Graf. 2.

Graf 2

„Souhlasíte s tím, že se summit NATO bude konat v ČR ?“

(podíl odpovědí „určitě ano“+“spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2002/3, 2002/9, 2002/11

Postupně klesající míra souhlasu s umístěním summitu do Prahy se projevovala nezávisle na tom, zda dotazovaní byli o summitu informováni, případně zda souhlasí s členstvím NATO.

Dvě třetiny obyvatelstva se před konáním summitu domnívaly, že toto setkání přináší zbytečná bezpečnostní rizika a cca 70% považovalo finanční výdaje spojené se summitem za tak vysoké, že si je naše republika nemůže dovolit.

Pozitivní dopady summitu – zlepšení mezinárodního postavení České republiky – očekávala polovina občanů. Ještě menší část (45%) souhlasila s názorem, že setkání připoutá zájem mezinárodní veřejnosti ke škodám způsobenými záplavami a podpoří mezinárodní pomoc.

Pražský summit – hodnocení

Jednání summitu sledovalo dle vlastního vyjádření ve větší či menší míře 62% respondentů. Obsah jednání byl předmětem zájmu mírně nižšího počtu lidí, celkem 57%. Poměrně více se občané zajímali o „atraktivnější“ informace: bezpečnostní opatření a demonstrace (73%).

Ve srovnání s předsummitovým výzkumem, ve kterém se pro konání summitu vyjádřilo 40% respondentů, schválilo jeho konání v Praze o deset procent více lidí.

Negativa

Negativní hodnocení summitu mělo dvě roviny. Pragmatickou, poukazující na náklady se summitem spojené a bezpečnostní. Tři čtvrtiny občanů se domnívaly, že finanční náklady na summit byly vyšší než jeho přínos. Dvě třetiny respondentů označily náklady na summit za zbytečné. Zhruba pro dvě třetiny občanů představoval summit v Praze bezpečnostní riziko a vedl ke zvýšení rizika terorismu v České republice.

Pozitiva

Výrazně kladné je hodnocení pořadatele – České republiky a to jak zajištění odpovídajících podmínek pro průběh summitu, tak i bezpečnostních opatření včetně zásahů proti demonstrantům. Hlavní pozitiva spatřovali respondenti v symbolické rovině. Summit podle dvou třetin občanů byl významnou událostí, přispěl ke zlepšení mezinárodního postavení České republiky a posílil jednotu členů NATO.