T r e n d y 1 0 / 2 0 0 0
Jaký je vztah našich občanů k Evropské unii?
Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4.-9. října 2000. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1942 občanů.
Vztah k Evropské unii je jedním ze základních poznávacích znaků, které prozrazují politickou orientaci lidí. Je znakem velmi stabilním, mnohem pevnějším než například sympatie k určité politické straně, a v průběhu mnoha let se mění jen u nepočetné skupiny lidí.
Dokazují to i průzkumy STEM. Poměr stoupenců a odpůrců našeho vstupu do Unie se v posledních čtyřech či pěti letech prakticky nemění. Odolává dokonce vnitropolitickým krizím a vlnám „blbé nálady“, při nichž si většina veřejnosti nasazuje černé brýle při pohledu téměř na všechno, co se ve společnosti děje.
Mluvíme-li o stoupencích a odpůrcích našeho vstupu do Evropské unie, pak se nejedná o dvě izolované skupiny. Tábory vyhraněných příznivců integrace a jejich pevných protivníků netvoří více než 60% dospělé populace, ostatní lidé v okamžiku, kdy dostanou možnost vyjádřit o svém vztahu k Unii pochybnosti, volí tuto únikovou variantu odpovědi. Poslední rok však podle výpovědi lidí přinesl pro občany více informací, více úsilí vlády a parlamentu o objasnění podmínek našeho členství a částečné vyjasnění v otázce referenda. Výsledkem je to, že problém vstupu do EU se přece jen dostává více do popředí zájmu lidí a k této klíčové otázce budoucnosti ČR je ochotna se vyjádřit celá „politicky aktivní“ část veřejnosti. Aktivizují se však především odpůrci naší integrace, kteří se, jak naznačuje vývoj v posledním roce, rovněž ve zvýšeném počtu hodlají účastnit referenda o našem vstupu do Unie.
Jak už bylo uvedeno, je vztah k EU pevnější než sympatie k politickým stranám. Ukazují to i následující grafy. Porovnáme-li současnou situaci se stavem na podzim roku 1999, nezměnilo se na poměru stoupenců a odpůrců integrace do Unie téměř nic, přestože se výrazně posunuly preference některých stran. Nápadné je to zejména na dvojici ČSSD – KSČM. Vlažnější vztah voličstva ČSSD k Unii než před rokem je zřejmě důsledkem toho, že se k sociální demokracii vrátila část voličů, kteří přechodně přešli ke KSČM, na jejich vztahu k Evropské unii se však vůbec nic nezměnilo.
.
„Důvěřujete Evropské unii?“
|
94/12 | 97/04 | 97/12 | 98/03 | 98/12 | 99/04 | 99/11 | 00/02 | 00/10 |
Určitě ano | 9 % | 9 % | 12 % | 16 % | 13 % | 16 % | 18 % | 15 % | 18 % |
Spíše ano | 43 % | 46 % | 44 % | 43 % | 40 % | 45 % | 44 % | 43 % | 44 % |
Spíše ne | 34 % | 34 % | 29 % | 29 % | 33 % | 30 % | 27 % | 30 % | 25 % |
Určitě ne | 13 % | 11 % | 14 % | 12 % | 14 % | 11 % | 11 % | 12 % | 13 % |
Pramen: STEM, Trendy 1994-2000
„Jaké by bylo v současné době Vaše rozhodnutí
v případě vyhlášení referenda o vstupu do Evropské unie?
|
96/08 | 97/04 | 99/04 | 99/09 | 00/05 | 00/10 |
Hlasoval(a) bych pro členství v EU | 46 % | 50 % | 46 % | 44 % | 42 % | 48 % |
Byl(a) bych proti našemu členství v EU | 13 % | 16 % | 14 % | 17 % | 16 % | 15 % |
Dosud nejsem rozhodnut(a) | 41 % | 34 % | 40 % | 39 % | 42 % | 37 % |
Pramen: STEM, Trendy 1997-2000
„Představte si, že by se letos konalo referendum o našem vstupu do Evropské unie. Zúčastnil byste se Vy osobně tohoto referenda?“
|
99/11 | 00/10 |
Ano | 62 % | 63 % |
Ne | 10 % | 7 % |
Nejsem rozhodnut(a) | 28 % | 30 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000
„Jak byste v referendu Vy osobně odpověděl(a) na otázku
„Souhlasíte se vstupem ČR do Evropské unie?“ Odpovědět lze pouze ANO, či NE.“
|
Všichni | Bez těch, kteří vylučují účast | Jen lidé, kteří se určitě zúčastní | |||
99/11 | 00/10 | 99/11 | 00/10 | 99/11 | 00/10 | |
Ano | 69 % | 67 % | 74 % | 70 % | 83 % | 78 % |
Ne | 31 % | 33 % | 26 % | 30 % | 17 % | 22 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000
„Zajímá nás Váš osobní názor. Souhlasíte se vstupem České republiky do Evropské unie?“
|
99/11 | 00/10 |
Rozhodně souhlasím | 27 % | 24 % |
Spíše souhlasím | 36 % | 35 % |
Spíše nesouhlasím | 17 % | 16 % |
Rozhodně nesouhlasím | 9 % | 11 % |
Nevím, neumím to posoudit | 11 % | 13 % |
Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000
Pramen: STEM, Trendy 11/1999
Pramen: STEM, Trendy 10/2000
Pramen: STEM, Trendy 9/1999
Pramen: STEM, Trendy 10/2000
V letošním říjnovém průzkumu byla občanům také položena otázka na jejich pocity v souvislosti s blížícím se vstupem do Evropské unie.
„Zhruba během tří až pěti let by se Česká republika měla stát členem EU. Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Vaše celkové pocity z blížícího se vstupu ČR do EU?“
Naděje, očekávání lepší budoucnosti | 20 % |
Mírný optimismus | 37 % |
Lhostejnost, nezájem | 11 % |
Ostražitost, mírné znepokojení | 17 % |
Značné obavy, očekávání zhoršení situace | 15 % |
Pramen: STEM, Trendy 10/2000
Poměr „příznivých“ a „nepříznivých“ osobních očekávání je horší než poměr hlasů v referendu (odpovědi ANO / NE), je dokonce (vyšším podílem odpovědí „ostražitost“ + „značné obavy“) i horší než poměr souhlasu a nesouhlasu při vyjádření osobního názoru na vstup. Lze soudit, že i část lidí, kteří jsou pro náš vstup do Unie, zachovává určitou míru ostražitosti či nejistoty, a hlavně se potvrzuje, že mnoho lidí nemá na vstup do Unie dosud vyhraněný názor a jejich pocity z našeho vstupu do Unie jsou smíšené.
Můžeme soudit, že tyto smíšené pocity jsou důsledkem rozporných zpráv, které lidé zajímající se o náš vstup do EU v poslední době dostávají. Na jedné straně sledují zvýšené úsilí vlády a parlamentu o přiblížení naší legislativy zákonům EU, pozorují, že české hospodářství přece jen překonává potíže a přechází opět do vzestupné fáze. Na straně druhé registrují nejednoznačná vystoupení reprezentantů Evropské unie, z nichž někteří odsouvají přijetí nových členských zemí na neurčito, a se znepokojením sledují například vývoj v sousedním Rakousku: od mohutné proevropské kampaně minulé rakouské vlády přes rozčarování velké části obyvatelstva a výsledek voleb, sestavení vlády s velmi kontroverzní stranou Svobodných, přes neméně kontroverzní embargo ze strany evropské patnáctky až po současný sveřepý odpor rakouské spolkové vlády i značné části tamější veřejnosti ke spuštění temelínské jaderné elektrárny…
Grafy znázorňují, jak se osobní pocity lidí ve vztahu k začlenění našeho státu do Evropské unie přelévají od jednoznačného očekávání lepší budoucnosti (skupina rozhodných stoupenců integrace) k mírnému optimismu, který je charakteristický pro lidi, kteří se vstupem „spíše souhlasí“, dále k ostražitosti a znepokojení, které jsou typické pro skupinu umírněných odpůrců integrace, až po jednoznačnou skepsi, provázející nekompromisní odpůrce členství ČR v EU. Pouze desetina lidí je k otázce vstupu do EU netečná – i to je příklad toho, jak se problém „my a EU“ dostává do popředí zájmu veřejnosti.
Pramen: STEM, Trendy 10/2000
Pramen: STEM, Trendy 10/2000
Pramen: STEM, Trendy 10/2000
Pramen: STEM, Trendy 10/2000