Naše zjištění
10. 10. 2000

Jaký je vztah našich občanů k Evropské unii?

Poměr stoupenců a odpůrců našeho vstupu do Unie se v posledních čtyřech či pěti letech prakticky nemění. Odolává dokonce vnitropolitickým krizím a vlnám „blbé nálady“. Tábory vyhraněných příznivců integrace a jejich pevných protivníků netvoří více než 60% dospělé populace, ostatní lidé v okamžiku, kdy dostanou možnost vyjádřit o svém vztahu k Unii pochybnosti, volí tuto únikovou variantu odpovědi.

T r e n d y   1 0 / 2 0 0 0

Jaký je vztah našich občanů k Evropské unii?

 

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4.-9. října 2000. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1942 občanů.

Vztah k Evropské unii je jedním ze základních poznávacích znaků, které prozrazují politickou orientaci lidí. Je znakem velmi stabilním, mnohem pevnějším než například sympatie k určité politické straně, a v průběhu mnoha let se mění jen u nepočetné skupiny lidí.

Dokazují to i průzkumy STEM. Poměr stoupenců a odpůrců našeho vstupu do Unie se v posledních čtyřech či pěti letech prakticky nemění. Odolává dokonce vnitropolitickým krizím a vlnám „blbé nálady“, při nichž si většina veřejnosti nasazuje černé brýle při pohledu téměř na všechno, co se ve společnosti děje.

Mluvíme-li o stoupencích a odpůrcích našeho vstupu do Evropské unie, pak se nejedná o dvě izolované skupiny. Tábory vyhraněných příznivců integrace a jejich pevných protivníků netvoří více než 60% dospělé populace, ostatní lidé v okamžiku, kdy dostanou možnost vyjádřit o svém vztahu k Unii pochybnosti, volí tuto únikovou variantu odpovědi. Poslední rok však podle výpovědi lidí přinesl pro občany více informací, více úsilí vlády a parlamentu o objasnění podmínek našeho členství a částečné vyjasnění v otázce referenda. Výsledkem je to, že problém vstupu do EU se přece jen dostává více do popředí zájmu lidí a k této klíčové otázce budoucnosti ČR je ochotna se vyjádřit celá „politicky aktivní“ část veřejnosti. Aktivizují se však především odpůrci naší integrace, kteří se, jak naznačuje vývoj v posledním roce, rovněž ve zvýšeném počtu hodlají účastnit referenda o našem vstupu do Unie.

Jak už bylo uvedeno, je vztah k EU pevnější než sympatie k politickým stranám. Ukazují to i následující grafy. Porovnáme-li současnou situaci se stavem na podzim roku 1999, nezměnilo se na poměru stoupenců a odpůrců integrace do Unie téměř nic, přestože se výrazně posunuly preference některých stran. Nápadné je to zejména na dvojici ČSSD – KSČM. Vlažnější vztah voličstva ČSSD k Unii než před rokem je zřejmě důsledkem toho, že se k sociální demokracii vrátila část voličů, kteří přechodně přešli ke KSČM, na jejich vztahu k Evropské unii se však vůbec nic nezměnilo.

.

„Důvěřujete Evropské unii?“

  94/12 97/04 97/12 98/03 98/12 99/04 99/11 00/02 00/10
  Určitě ano 9 % 9 % 12 % 16 % 13 % 16 % 18 % 15 % 18 %
  Spíše ano 43 % 46 % 44 % 43 % 40 % 45 % 44 % 43 % 44 %
  Spíše ne 34 % 34 % 29 % 29 % 33 % 30 % 27 % 30 % 25 %
  Určitě ne 13 % 11 % 14 % 12 % 14 % 11 % 11 % 12 % 13 %

Pramen: STEM,  Trendy 1994-2000

„Jaké by bylo v současné době Vaše rozhodnutí

v případě vyhlášení referenda o vstupu do Evropské unie?

  96/08 97/04 99/04 99/09 00/05 00/10
Hlasoval(a) bych pro členství v EU 46 % 50 % 46 % 44 % 42 % 48 %
Byl(a) bych proti našemu členství v EU 13 % 16 % 14 % 17 % 16 % 15 %
Dosud nejsem rozhodnut(a) 41 % 34 % 40 % 39 % 42 % 37 %

Pramen: STEM, Trendy 1997-2000

„Představte si, že by se letos konalo referendum o našem vstupu do Evropské unie. Zúčastnil byste se Vy osobně tohoto referenda?“

  99/11 00/10
  Ano 62 % 63 %
  Ne 10 % 7 %
  Nejsem rozhodnut(a) 28 % 30 %

Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000

„Jak byste v referendu Vy osobně odpověděl(a) na otázku

„Souhlasíte se vstupem ČR do Evropské unie?“ Odpovědět lze pouze ANO, či NE.“

  Všichni Bez těch, kteří vylučují účast Jen lidé, kteří se určitě zúčastní
99/11 00/10 99/11 00/10 99/11 00/10
  Ano 69 % 67 % 74 % 70 % 83 % 78 %
  Ne 31 % 33 % 26 % 30 % 17 % 22 %

Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000

„Zajímá nás Váš osobní názor. Souhlasíte se vstupem České republiky do Evropské unie?“

  99/11 00/10
Rozhodně souhlasím 27 % 24 %
Spíše souhlasím 36 % 35 %
Spíše nesouhlasím 17 % 16 %
Rozhodně nesouhlasím 9 % 11 %
Nevím, neumím to posoudit 11 % 13 %

Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000

Pramen: STEM, Trendy 11/1999

Pramen: STEM, Trendy 10/2000

Pramen: STEM, Trendy 9/1999

              Pramen: STEM, Trendy 10/2000

V letošním říjnovém průzkumu byla občanům také položena otázka na jejich pocity v souvislosti s blížícím se vstupem do Evropské unie.

 „Zhruba během tří až pěti let by se Česká republika měla stát členem EU. Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Vaše celkové pocity z blížícího se vstupu ČR do EU?“

Naděje, očekávání lepší budoucnosti 20 %
Mírný optimismus 37 %
Lhostejnost, nezájem 11 %
Ostražitost, mírné znepokojení 17 %
Značné obavy, očekávání zhoršení situace 15 %

Pramen: STEM, Trendy 10/2000

Poměr „příznivých“ a „nepříznivých“ osobních očekávání je horší než poměr hlasů v referendu (odpovědi ANO / NE), je dokonce (vyšším podílem odpovědí „ostražitost“ + „značné obavy“) i horší než poměr souhlasu a nesouhlasu při vyjádření osobního názoru na vstup. Lze soudit, že i část lidí, kteří jsou pro náš vstup do Unie, zachovává určitou míru ostražitosti či nejistoty, a hlavně se potvrzuje, že mnoho lidí nemá na vstup do Unie dosud vyhraněný názor a jejich pocity z našeho vstupu do Unie jsou smíšené.

Můžeme soudit, že tyto smíšené pocity jsou důsledkem rozporných zpráv, které lidé zajímající se o náš vstup do EU v poslední době dostávají. Na jedné straně sledují zvýšené úsilí vlády a parlamentu o přiblížení naší legislativy zákonům EU, pozorují, že české hospodářství přece jen překonává potíže a přechází opět do vzestupné fáze. Na straně druhé registrují nejednoznačná vystoupení reprezentantů Evropské unie, z nichž někteří odsouvají přijetí nových členských zemí na neurčito, a se znepokojením sledují například vývoj v sousedním Rakousku: od mohutné proevropské kampaně minulé rakouské vlády přes rozčarování velké části obyvatelstva a výsledek voleb, sestavení vlády s velmi kontroverzní stranou Svobodných, přes neméně kontroverzní embargo ze strany evropské patnáctky až po současný sveřepý odpor rakouské spolkové vlády i značné části tamější veřejnosti ke spuštění temelínské jaderné elektrárny…

Grafy znázorňují, jak se osobní pocity lidí ve vztahu k začlenění našeho státu do Evropské unie přelévají od jednoznačného očekávání lepší budoucnosti (skupina rozhodných stoupenců integrace) k mírnému optimismu, který je charakteristický pro lidi, kteří se vstupem „spíše souhlasí“, dále k ostražitosti a znepokojení, které jsou typické pro skupinu umírněných odpůrců integrace, až po jednoznačnou skepsi, provázející nekompromisní odpůrce členství ČR v EU. Pouze desetina lidí je k otázce vstupu do EU netečná – i to je příklad toho, jak se problém „my a EU“ dostává do popředí zájmu veřejnosti.

Pramen: STEM, Trendy 10/2000

Pramen: STEM, Trendy 10/2000

Pramen: STEM, Trendy 10/2000

Pramen: STEM, Trendy 10/2000

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

My a svět
Evropská unie, politické strany