„Jaký je stav a příčina občanské (ne)angažovanosti v zemích V4“

C:\Users\zacharova\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Outlook\MFCLFNP4\hlavicka (5).gif

Na základě zjištění mezinárodního průzkumu veřejného mínění v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku se ukazuje, že politická mentalita a vnímání reality je ve všech visegrádských zemích velmi podobné. Výzkum ukázal, že vnímání současné politické situace je převážně negativní, a to napříč visegrádským prostorem bez ohledu na aktuální dění a vývoj v jednotlivých zemích. Lidé pociťují frustraci a bezmoc ve vztahu k demokratickému vývoji a demokratickým institucím. Pocit rozčarování vede ke lhostejnosti a ztrátě zájmu o věci veřejné. Klesá ochota se ve veřejném prostoru angažovat.

Celková nálada ve všech čtyřech zemích je značně kritická, většina obyvatel se domnívá, že se jejich společnosti neubírají správným směrem. Stejně tak pocit, že demokracie je křehká a že je třeba ji bránit, je velmi rozšířený. Výsledky jsou velmi podobné v Česku, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku. Možná bychom očekávali větší rozdíly.

Výzkum také potvrdil převažující a dlouhodobou nízkou důvěru v politické strany, vládu a parlament ve všech zkoumaných zemích. Nejlépe jsou na tom představitelé lokálních institucí (hasiči, policie, radnice) a dokonce lépe jsou na tom také instituce Evropské unie a neziskové organizace. Česká populace je na rozdíl od ostatních zemí více kritická k institucím EU.

Kritiku politických stran považujeme za alarmující, protože politické strany jsou jedním z hlavních článků reprezentativní demokracie a důvěra v ně je proto zásadní.

Bohužel se ukazuje, že je velmi nízká také důvěra mezi lidmi, což je základní předpoklad pro další aktivní jednání v rámci veřejného prostoru.

Výzkumné údaje za všechny čtyři země ukazují značný stupeň pasivity obyvatelstva. Pokud se zkoumané populace veřejného dění zúčastní, volí spíše takové formy účasti, jako jsou petice, diskuse online nebo činnosti v rámci nejbližšího sousedského nebo zájmového okolí. Pozitivním signálem může být zjištění, že do budoucna mají lidé v plánu se angažovat více či alespoň na současné úrovni.

Aby se zvýšil zájem o věci veřejné a ochota se angažovat, je nezbytné, aby se lidé ve věcech veřejných lépe orientovali a rozuměli základním společenským problémům. Naléhavý je poznatek, že zejména mladí lidé se o politiku zajímají málo a jen velmi zřídka spojují svoji životní spokojenost s veřejným sektorem a politickým děním. Je pro ně typická lhostejnost k věcem veřejným a únik do soukromí. Považujeme proto za klíčové hledat cesty, jak lépe přibližovat a vysvětlovat principy i fungování demokracie a jak do tohoto úsilí zapojit zejména mladé lidi.

INFORMACE O VÝZKUMU:

Tato základní zjištění pocházejí z reprezentativního výzkumu veřejného mínění, který je součástí mezinárodního projektu „Posilování občanství v zemích V4“ podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem. Společně jej realizují Institut STEM ve spolupráci s Instytut spraw publicznych (Varšava), Political Capital Institute (Budapešť) a  Inštitút pre verejné otázky IVO (Bratislava). Sběr dat probíhal online metodou CAWI na reprezentativním vzorku populace ve věku 16-70 let v zemích V4. Velikost vzorku celkem n=2032 (ČR n=510, SR n=516, Polsko n=505, Maďarsko n=501). Sběr dat realizoval v srpnu 2017 Český národní panel (ČNP) ve spolupráci s národními panely na Slovensku a v Polsku a s IPSOS (Maďarsko).