Jak vidíme vstup naší země do EU?

Ochota zúčastnit se referenda, které by rozhodovalo o našem přistoupení do Unie, je stabilní a vysoká. Tři pětiny lidí chtějí rozhodně přijít a jen desetina účast odmítá. Jako setrvalý lze označit i poměr lidí, kteří by v referendu hlasovali pro vstup a proti němu.

Jak vidíme vstup naší země do EU?

Jitka Uhrová

Tisková konference STEM, 19. 12. 2001

Základní postoje veřejnosti ke vstupu ČR do EU

V následujícím textu se vedle shrnutí základních postojů české veřejnosti ke vstupu naší republiky do Evropské unie zaměříme především na očekávání, která v občanech vstup do Unie vyvolává.

Mezi českými občany výrazně převažuje aktivní přístup k referendu o vstupu do EU. Zhruba tři pětiny občanů stabilně projevují ochotu se referenda zúčastnit. Tento výsledek však není možné ztotožnit se skutečnou účastí v očekávaném referendu. Třetina dotázaných občanů totiž dosud není rozhodnuta, zda k referendu přijde. Dalším důvodem ke skepsi při hodnocení zmíněných výsledků je skutečnost, že obdobné výzkumy věnované parlamentním volbám vždy ukazují vyšší míru účasti, než jaká je potom ve skutečnosti. Odhad účasti v referendu je o to komplikovanější, že dosud nemáme žádnou zkušenost s chováním občanů při tomto rozhodování. Veřejnost sice referendum před vstupem do Evropské unie považuje za nezbytné, není však vůbec jisté, nakolik se toto přesvědčení promítne do reálného chování v referendu.

Pramen: STEM, Trendy 1999-2001

Z odpovědí občanů na hypotetické referendum o vstupu ČR do Evropské unie vyplývá, že stoupenci vstupu naší republiky do EU mají nad odpůrci vstupu jasnou převahu. Významnou skupinu obyvatel však představují lidé, kteří ještě nejsou v otázce začlenění do EU rozhodnuti. Podíly stoupenců, odpůrců a nerozhodnutých se v dlouhodobé perspektivě příliš nemění, jednotlivé výkyvy jsou ovlivněny aktuálními tématy diskuse o vstupu do EU. To například znamená, že zvýšení podílu odpůrců vstupu a snížení podílu stoupenců na jaře letošního roku bylo do značné míry vyvoláno tehdejšími nepříznivými zprávami z Evropské unie (někteří vysocí představitelé EU zpochybnili termín našeho přijetí, při vyjednávání vyšly najevo požadavky omezující přístup našich občanů k zaměstnání v členských zemích apod.).

Pramen: STEM, Trendy 1996-2001

Test skutečného referenda (tedy bez únikové varianty „nejsem rozhodnut/a“) potvrzuje, že zastánci vstupu by v referendu zhruba tříčtvrtinovou většinou zvítězili. Z lidí, kteří uvedli, že se referenda zúčastní, by pro vstup do EU hlasovalo 76%, proti 24%. Odpůrci vstupu totiž s účastí v referendu častěji váhají. Lidé, kteří si v současné době nejsou svým rozhodnutím ohledně vstupu do EU jistí, se vyrovnaným způsobem rozdělují jak do tábora stoupenců integrace, tak do tábora oponentů.

Vstup do Evropské unie podporují výrazně častěji lidé s vyšším sociálně ekonomickým statusem, jejichž životní situace je v současnosti příznivá, vstupu do EU se neobávají, naopak od něj očekávají zvýšení životní úrovně, větší možnosti zaměstnání a studia. Na druhé straně lidé, kteří očekávané změny vnímají jako ohrožení již dnes obtížné osobní situace, patří častěji k odpůrcům vstupu. Mezi oponenty vstupu tedy najdeme především starší občany, se základním vzděláním, z hůře finančně a materiálně zajištěných domácností.

Ze sociálně ekonomické podmíněnosti postojů k Evropské unii vyplývá i rozdílnost názorů sympatizantů jednotlivých politických stran. Se vstupem do EU souhlasí především stoupenci pravicově orientovaných stran, jednoznačně proti vstupu jsou příznivci KSČM.

Je zajímavé, že ve všech sociodemografických a politických skupinách je podíl lidí nerozhodnutých, jak v referendu hlasovat, zhruba stejně vysoký. Pochybnosti o důsledcích vstupu do Evropské unie sice v různých skupinách vycházejí z odlišných základů a motivů, míra váhavosti však zůstává zhruba zachována.

Pramen: STEM, Trendy 2001/9

Pramen: STEM, Trendy 2001/9,

4K uvádí respondenty, kteří spontánně na otevřenou otázku volebních preferencí odpovídají „Čtyřkoalice“

Motivace názorů na vstup ČR do EU

Podívejme se nyní podrobněji na to, z jakých základů a očekávání vycházejí názory veřejnosti na vstup naší země do Evropské unie. Co si lidé od vstupu do EU slibují? Co je naopak od vstupu do Unie odrazuje?

Z odpovědí na otevřenou otázku zjišťující nejdůležitější změnu, kterou podle názoru respondenta přinese naše členství v Evropské unii, vyplývá, že vedle obecně formulovaného očekávání integrace do vyspělé Evropy je nejdůležitějším symbolem začlenění do EU možnost volného pohybu osob. Toto očekávání je natolik univerzální, že i v uzavřené otázce se 86% respondentů shodlo na tom, že členství v EU přinese možnosti zaměstnání našich lidí v západoevropských zemích. Otevření nových možností zaměstnání nezpochybňují ani odpůrci integračního procesu. Volný pohyb osob je jedním z nejčastějších témat mediální a politické argumentace pozitiv členství v Unii, pro občany je srozumitelný, umí si představit jeho reálné důsledky. Z důležitosti připisované volnému pohybu osob však zároveň plyne nebezpečí, že pokud bude nějakým způsobem Evropskou unií zpochybňován, mohou být ohroženy příznivé postoje české veřejnosti k samotnému vstupu do Unie.

Další odpovědi na zmíněnou otevřenou otázku již nejsou tak konsensuální. Potvrzuje se, že pozitivní očekávání i obavy jsou zásadním způsobem vázány ekonomickou optikou. Veřejnost se především neshodne na tom, zda vstup do EU přinese zlepšení nebo zhoršení životní úrovně obyvatelstva. Polovina českých občanů očekává, že členství v EU nám přinese vyšší životní úroveň. Polovina občanů se však s tímto očekáváním neztotožňuje, což však nutně neznamená, že předpokládají přímo zhoršení životní úrovně. Z odpovědí na jinou otázku totiž vyplývá, že pouze 27% občanů očekává zhoršení životní úrovně, 35% však žádnou změnu v této oblasti nečeká (zbývající podíl veřejnosti – 38% – čeká zlepšení). Významná část veřejnosti se ovšem obává, že se vstup do EU promítne do cen zboží a služeb. Tato obava zaznívá jako nejčastější odpověď na otázku zjišťující největší ohrožení domácnosti v souvislosti se vstupem do EU.

Bez ohledu na obavy z přímých dopadů vstupu do EU na ekonomickou situaci domácností převažuje mezi občany názor, že obecně se naše ekonomika zlepší. Členství v EU totiž podle většiny dotázaných přinese např. větší možnosti vývozu našeho zboží nebo finanční podporu konkrétních akcí v regionech.

Vedle ekonomických důsledků vstupu do Evropské unie veřejnost silně vnímá také symbolický význam integrace do EU jako integrace do vyspělé Evropy. Vstup do EU by nám měl garantovat návrat k některým demokratickým hodnotám evropské civilizace, kterých se komunistický režim zřekl. Většina dotázaných občanů si tedy od vstupu do EU slibuje zvýšení kvality vzdělání pro mladé, větší záruky dodržování práva a pořádku, politickou stabilitu, zdokonalení práce státních orgánů, zlepšení kvality životního prostředí.

Dosud jsme se věnovali především pozitivním očekáváním veřejnosti. Významná část českých občanů však zdůrazňuje negativní nebo přinejmenším sporné momenty vstupu do Evropské unie. Pro tyto občany se vystupování Evropské unie blíží symbolické roli „Velkého byrokratického bratra“, který naši zemi pohltí a bude ovlivňovat všechny sféry života společnosti. Obavy ze ztráty národní suverenity připouští 56% dotázaných občanů. Podobný podíl občanů očekává oslabení našich kulturních tradic. Obavy z úpadku našeho tradičního průmyslu jsou v populaci ještě silnější (64%). Zmíněné obavy jsou do značné míry iracionální povahy, bez konkrétních příčin a představ, přesto by však bylo riskantní je v komunikačním procesu přehlížet či zlehčovat.

Konkrétnější podobu mají obavy většiny veřejnosti, že vstup do EU bude znamenat příliv přistěhovalců z Východu. Dvě pětiny občanů předpokládají, že právě kvůli přílivu pracovníků z jiných zemí se zhorší možnosti zaměstnání pro naše občany. Podle třípětinové většiny populace se však po vstupu do EU možnosti zaměstnání pro naše občany naopak rozšíří.

Veřejnost nejednoznačně hodnotí často diskutované důsledky vstupu do EU pro zemědělskou oblast. Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů očekává po vstupu do Unie ochromení našeho zemědělství, téměř polovina občanů však nepředpokládá, že k něčemu takovému dojde. Podobně rozporně je vnímán vývoj sociálního zabezpečení po vstupu do Evropské unie. Zlepšení sociálního zabezpečení očekává 58% dotázaných občanů.

Shrnutí

Vztah české veřejnosti ke vstupu do Evropské unie je pozitivní a dlouhodobě stabilní, jen s mírnými výkyvy. Zvláště důležitá je skutečnost, že vstup do EU podporují perspektivní skupiny obyvatel (mladí, vzdělaní lidé). Pro integrační proces je však určitým varováním skutečnost, že Evropská unie se v očích části veřejnosti začíná profilovat jako nedůvěryhodná instituce. Podíl lidí, kteří mají v Unii důvěru, od loňského roku klesá. Podle průzkumu ze září 2001 důvěřuje Evropské unii přesně polovina obyvatel (na rozdíl od 62% v říjnu 2000). Nepříliš silnou útěchou pro nás může být ještě nižší míra důvěry v některé české instituce, např. v českou vládu (35%). Míra důvěryhodnosti Evropské unie tedy neodpovídá tomu, jak by lidé hlasovali v referendu o vstupu do EU. Je zřejmé, že část lidí je připravena hlasovat pro náš vstup do EU přesto, že v Unii nemá důvěru. Tato skutečnost vyvolává pochybnosti, nakolik silné je přesvědčení některých občanů o výhodách či nevýhodách vstupu do Evropské unie a nakolik jde o účelový, pragmatický postoj či prosté konformní přitakání většině a vnějším tlakům.