Jak vidíme boj proti terorismu?

Jak vidíme boj proti terorismu?

Jaroslav Huk

Tisková konference STEM, 28. 1. 2003


Terorismus se stal hrozbou přelomu dvou tisíciletí. Dávno se vědci vypořádali s většinou zhoubných infekčních nemocí, státníci dokázali zasednout za jednací stoly a již téměř šest desetiletí společnou vůlí odvracejí hrozbu nového světového válečného konfliktu, ale účinný recept na vymýcení terorismu dosud nikdo nenalezl. Jsou nevyzpytatelní, nepolapitelní, pohrdají vlastním životem i životy jiných.

Většina průzkumů se dosud zaměřovala především na to, do jaké míry se lidé terorismu obávají, případně jaké faktory mohou zvýšit jeho nebezpečí. STEM se proto vedle těchto otázek pokusil zjistit i to, s čím si lidé terorismus nejčastěji spojují, v čem hledají jeho příčinu a původ.

Hrozba pro všechny

Terorismus je společně s mezinárodním zločinem (s nímž je velmi často spojován či přímo zaměňován) trvale považován za největší hrozbu pro naši zemi. STEM pravidelně porovnává řadu různých možných ohrožení naší země na devítistupňové škále (1 = žádné a 9 = velmi velké nebezpečí), průměrné hodnocení terorismu se pohybuje kolem 8 – odpovídá tomu skutečnost, že jej přes 80 % dotázaných klasifikuje stupni 7, 8 nebo 9 a pouze mizivý podíl
(3 nebo 4 %) osob jej považuje za nebezpečí malé, tj. přiřazují mu hodnocení 1, 2 nebo 3.

Mimořádnou nebezpečnost terorismu uznávají všechny skupiny populace, dokonce i ty, které zpravidla projevují nejvíce odvahy, optimismu či bezstarostnosti (mladí lidé ve věku do 30 let, osoby s vysokoškolským vzděláním, stoupenci ODS apod.).

Jednoznačné hodnocení terorismu jako velmi silné hrozby pro naši zemi se promítá i do poměrně výrazné skepse, s níž lidé přistupují k možnostem světový terorismus výrazně omezit nebo dokonce zlikvidovat. Více než polovina lidí se domnívá, že terorismus lze ve světě nanejvýš „trochu omezit“, jeho úplné odstranění považuje za možné jen 6 % populace. Názor na to, do jaké míry lze světovému terorismu čelit, není závislý téměř na sociodemografických charakteristikách, částečně se projevuje vliv politické orientace a výrazněji stanovisko k našemu členství v NATO. Občané, kteří jsou rozhodně přesvědčeni
o správnosti našeho začlenění do Severoatlantické aliance, jsou optimističtější v pohledu na šance světový terorismus ve velké míře omezit.

Pramen: STEM, Trendy 2002/12

 Pramen: STEM, Trendy 12/2002

Pramen: STEM, Trendy 12/2002

Strach z terorismu posilují jakékoli akce, které podle mínění lidí mohou poskytnout teroristům záminku k útoku. Za takovou možnou záminku považovala většina lidí nedávný summit zemí Severoatlantické aliance v Praze a ještě větším rizikem by byla podle naší veřejnosti účast českých jednotek v případném zásahu sil Aliance v Iráku. Je logické, že hodnocení pražského summitu i postoje české politické reprezentace k případné akci spojeneckých sil v Iráku je silně ovlivněno celkovým názorem na naše členství v NATO, ale i lidé, kteří jednoznačně integraci českých jednotek do Aliance obhajují, vidí v přímé spoluúčasti České republiky ve společných akcích NATO zvýšenou hrozbu teroristického útoku.

Pramen: STEM, Trendy 12/2002

Hlavní příčinou terorismu je fanatismus

Z čeho pramení současný terorismus ve světě? Tuto otázku položil STEM občanům a nabídl jim šest možností, z nichž měli vybrat jedinou, tu nejdůležitější.

Téměř 40 % lidí označilo za hlavní příčinu terorismu náboženský fanatismus. Podstatně s menší frekvencí, kolem 15 %, se objevovaly odpovědi „lidská agresivita“, „nevyřešené národnostní konflikty“, „nerovnoměrný ekonomický vývoj“ a „bezohledná politika velmocí“. Technický rozvoj a globalizaci za příčinu terorismu považuje jen nepatrný počet osob.

Pramen: STEM, Trendy 12/2002

V náboženském fanatismu spatřují nejdůležitější zdroj světového terorismu lidé prakticky ze všech skupin podle sociodemografických charakteristik i podle politických sympatií, pořadí na dalších místech je již značně proměnlivé. Vliv na názory na původ světového terorismu má  politická orientace, úroveň vzdělání, ale i náboženské cítění.

Úroveň dosaženého vzdělání se projevuje především u lidí s nejvyšší kvalifikací, kteří hledají původ terorismu častěji v „racionálních“ příčinách, zejména v ekonomické oblasti. Vede je k tomu zřejmě mínění, že teroristé chtějí svými akcemi někdy upozornit na neřešené rozpory v životní úrovni obyvatelstva Severu a Jihu, na zaostávání některých zemí a růst bohatství poměrně úzké části lidské populace.

Politická kritéria vstupují do úvah o původu terorismu především u lidí výrazně levicově orientovaných, kteří sympatizují s různými skupinami usilujícími o potlačení vlivu současných světových velmocí. Ještě vyhraněněji je to vidět na škále populace uspořádané podle vztahu k našemu členství v Severoatlantické alianci, jejímž ústředním členem je nejmocnější současná světová velmoc. Skupina jednoznačných odpůrců našeho vstupu do NATO je jedinou větší částí populace, která považuje častěji za zdroj terorismu agresivní politiku velmocí než náboženský fanatismus. Na opačném pólu jsou logicky pevní stoupenci našeho členství v Alianci, kteří si současný terorismus adresně spojují s Irákem či Blízkým a Středním východem, tedy s oblastmi, kde radikální náboženské skupiny se na teroristických akcích jednoznačně podílejí.

Zvláštní otázkou je náboženské cítění. V celkovém názoru na nebezpečnost terorismu či na možnosti, jak mu lze čelit, odpovídají ateisté i lidé hluboce věřící v Boha stejně, lidé se silným náboženským cítěním však zřetelně méně často připouštějí, že by v pozadí teroristických útoků mohl být náboženský fanatismus.

  Pramen: STEM, Trendy 12/2002

 

 Pramen: STEM, Trendy 12/2002

  Pramen: STEM, Trendy 12/2002

  Pramen: STEM, Trendy 12/2002

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text