Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní

Informace z výzkumu Trendy 9/2002

Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní.

 

Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 2.-9. září 2002 na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1282 občanů.

Česká veřejnost obvykle hodnotí nově nastupující vlády poměrně příznivě. Špidlova vláda si však na počátku svého působení stojí v očích veřejnosti mimořádně dobře – příznivě ji hodnotí bezmála tři čtvrtiny občanů (72 % dotázaných soudí, že vláda za poslední měsíc pracuje „velmi dobře“ nebo „poměrně dobře“). Ve výzkumech STEM nebyl doposud zaznamenán lepší výsledek. Veřejnost oceňuje především výkon vlády během srpnových povodní. Činnost vlády přímo „v době, kdy byl stav povodní nejkritičtější“ hodnotí příznivě dokonce 82 % dotázaných. Sociologická zkušenost praví, že převáží-li ve veřejnosti nějaký názor více než osmdesáti procenty, stává se z něj všeobecné mínění – a těžko pak najít společenskou skupinu, která by jej nesdílela. Názor, že vláda se v kritické situaci zachovala dobře a učinila vše, co bylo v jejích silách, proto vyslovují stoupenci levice (86 %) i pravice (81 %), lidé se základním vzděláním (80 %) i vysokoškoláci (82 %), atd., atd.

Názor, že vláda v krizové situaci obstála, převažuje i mezi lidmi, kteří byli povodněmi přímo postiženi (jejich dům byl zničen nebo vážně poškozen, byli evakuováni nebo bylo zaplaveno jejich pracoviště). Nicméně osoby přímo postižené záplavami jsou s prací vlády spokojeny méně než ostatní respondenti. Například z osob evakuovaných během povodní 71 % soudí, že se vláda zachovala dobře, kdežto mezi těmi, kteří evakuováni nebyli, příznivě hodnotí vládu 82 %. V souboru respondentů je však počet osob přímo postižených poměrně nízký, takže rozdíly v názorech respondentů, kteří byli povodněmi přímo postiženi, a těmi, kteří je přestáli beze škod, je nutno brát jen jako orientační. Za kritičtějším míněním respondentů postižených záplavami můžeme tušit názor, že stát by měl poskytnout větší pomoc při odstraňování škod, nespokojenost s prací krizových štábů a možná prostě senzitivní reakci lidí, kteří přestáli velmi těžké chvíle a stále jsou ve velkém stresu.

Katastrofální povodně v roce 1997 zpustošily část Moravy. Vzniká otázka, zda vládní instituce, jejichž úkolem je v takových situacích zasahovat, byly letos lépe připraveny. Názory respondentů na připravenost záchranného systému v roce 1997 a 2002 vyznívají velmi neurčitě – 53 % dotázaných soudí, že letos byla Česká republika na záplavy připravena lépe, než v roce 1997, kdežto 47 % zastává názor opačný. Rovnovážné rozložení příznivých a nepříznivých hodnocení naznačuje, že respondenti odpovídali spíše nahodile. A to buď proto, že nejsou s to účinnost záchranného systému posoudit, nebo také že tento systém tehdy i dnes fungoval se stejnými výsledky.

Příznivé hodnocení postupu vlády během povodní se vztahuje i na osoby a instituce, které se na protipovodňových opatřeních přímo podílely. Mimořádně příznivě jsou hodnoceni hasiči (99 % dotázaných soudí, že se hasičské sbory zachovaly „velmi dobře“ nebo „poměrně dobře“), armáda (96 % příznivých hodnocení), policie (94 % příznivých hodnocení) a také humanitární organizace (95 % příznivých hodnocení). Zdrženlivěji jsou hodnoceny krajské samosprávy (70 % příznivých hodnocení). Rozpaky jsou patrné z hodnocení vodohospodářských správ (54 % respondentů soudí, že se během povodně zachovaly „velmi dobře“ nebo „poměrně dobře“). Mnozí respondenti je asi podezřívají – ať už oprávněně či nikoli – že poskytovaly nesprávné či opožděné informace.

Spokojenost respondentů s činností ministerstev obrany a vnitra během povodní se odráží i v příznivém hodnocení ministrů J. Tvrdíka a S. Grosse. Velmi dobře hodnoceným politikem je také premiér V. Špidla, který stál v čele ústředního krizového štábu a dokázal v této roli vystupovat velmi věrohodně.

Pramen: STEM, Trendy 2009/9, 1282 respondentů

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text