Jak velký je zájem našich občanů o dlouhodobější práci v EU

Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné.

Jak velký je zájem našich občanů o dlouhodobější práci

v zemích EU?

Zpráva prezentuje výsledky reprezentativního průzkumu, který uskutečnil STEM v rámci projektu Zpětná vazba komunikační strategie České republiky před vstupem do EU, jehož řešitelem je konsorcium Sofres-Factum s.r.o. a STEM s.r.o.

Průzkum byl proveden ve dnech 2.-9.5.2001. Dotázáno bylo 1653 občanů starších 18 let na celém území ČR. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem.

„Evropská komise navrhuje odklad pohybu pracovních sil z ČR do zemí EU po dobu zhruba pěti až sedmi let s tím, že po dvou až třech letech může být od tohoto opatření upuštěno. Někteří lidé v Německu a Rakousku se obávají, že z ČR by k nim přišlo příliš mnoho českých pracovníků, jiní lidé říkají, že přílivu pracovníků od nás se bát nemusejí.

Který z těchto názorů vystihuje lépe Vaše stanovisko ?“

Odchod pracovníků z ČR by mohl znamenat pro Rakousko a Německo určitý problém	30 %
Rakousko a Německo se příchodu pracovníků od nás bát nemusejí	70 %

Pramen: STEM, Trendy 5/2001

Naprostá většina našich obyvatel o dlouhodobějším zaměstnání v zemích EU neuvažuje. Myšlenkou na dlouhodobější zaměstnání v zemích EU se zabývá zhruba 20 % lidí. Stejný podíl dotázaných uvedl, že by o zaměstnání v zemích EU uvažoval jeho partner, a poněkud více lidí připustilo, že by o dlouhodobější zaměstnání v některé z členských zemí Unie projevil zájem některý z členů širší rodiny.

„Předpokládáte, že byste po našem vstupu do Evropské unie pracoval(a) v řádném zaměstnání v některé ze zemí Evropské unie po dobu alespoň půl roku ?“

	Ano	Ne
Vy osobně	21 %	79 %
Váš rodinný partner	18 %	82 %
Jiný člen rodiny	36 %	64 %

Pramen: STEM, Trendy 5/2001

Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. O práci v zemích EU uvažují také podstatně častěji muži než ženy. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání. Nápadný je zato rozdíl mezi lidmi, kteří jsou pro náš vstup do Evropské unie, a lidmi, kteří tento krok odmítají. Stoupenci vstupu (ale i jejich rodinní příslušníci) jsou ochotnější jít pracovat aspoň na určitou dobu do států Evropské unie než ti, kteří s integrací do EU nesouhlasí.