Na začátku října 2021 se konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Podle očekávání přinesly několik překvapivých výsledků a jako obvykle jim předcházela řada předvolebních výzkumů a modelů, které se u veřejnosti dočkaly rozmanitého ohlasu.
V následujících bodech přinášíme souhrnné zamyšlení sociologa a zakladatele společností STEM a STEM/MARK, Jana Hartla nad cestou k výsledku letošních voleb a nad výzkumy, které volbám předcházely.
- Letošní volební výsledek znovu potvrdil, že důležité pro porozumění celkovému výsledku voleb je sledování vývojových trendů. Oslabování koalice PirSTAN a tendence k posilování koalice SPOLU bylo dlouhodobě zřetelné. Nebylo jen jisté, jak do těchto přesunů zasáhne emotivní koncovka kampaně.
- STEM věnoval osobitou pozornost vývoji podpory hnutí ANO. Data STEM jasně ukazovala, že hojně zdůrazňovaný propad přízně pro ANO na jaře není tak dramatický. Naopak – v létě rozpačitá a obsahově vyprázdněná kampaň protibabišovských stran pomohla utvrdit voličské jádro ANO. ANO sice přišlo v posledním měsíci o nepevné voliče, ale předvídatelný zisk 27 % byl podle STEM zřetelný, pevný a stabilní.
- Hlavní příčinou úspěšného nárůstu podpory SPOLU je mobilizace váhajících. Dalo by se říci, že skoro všichni, kteří přišli navíc k volbám oproti roku 2017, tedy přírůstek cca 360 000 hlasů, dali svůj hlas právě této koalici. Důležitý byl pro SPOLU zvláště výsledek dosažený v celé pražské aglomeraci.
- Kampaň koalice SPOLU dostala až teprve v samotném konci ve vystupování Petra Fialy náležitý emotivní apel a mohutným způsobem k sobě stáhla váhavé protestní hlasy, které by se jinak zřejmě rozptýlily mezi Piráty, SPD, Přísahu a komunisty, nebo by posílily skupinu nevoličů.
- Shrneme-li vývoj, předvolební situace naznačuje, že koalici SPOLU se podařilo velkou část voličů motivovat a mobilizovat až v posledních dnech před volbami po finální sérii televizních a rozhlasových debat. Koalice SPOLU nejspíš na svou stranu získala část váhajících voličů druhé koalice a hlavně přivedla až v samotném závěru kampaně mnoho nových voličů.
- Výzkumy sledovaly postupný růst podpory koalici SPOLU, ale oba výzkumy, které proběhly nejblíže volbám (STEM a Median) mluvily za stav cca 10 dní do voleb. Posun přízně na poslední chvíli tak postihnout nemohly. Připomeňme obdobnou situaci, kdy Gallup nemohl zachytit „last moment swift“ v prezidentské volbě H. Trumana v roce 1948, jelikož sběr dat skončil dva týdny před volbou. Pokud koncovku voleb tvoří letmá emoce na poslední chvíli, je volební výsledek do jisté míry nahodilý.
- Také pokles podpory PirSTAN byl z výzkumů zřejmý, ale na intenzitě mu pravděpodobně opět přidaly poslední dny před volbami a definitivní rozhodnutí váhajících voličů. Odrazily se tu nejen útoky ANO proti Pirátům, ale také jistá neurčitost poselství Pirátů v rámci koalice se Starosty. V posledním modelu STEM deset dní před volbami měla koalice podporu již jen 17,4 %.
- České průzkumy dosahují i ve srovnání s německými relativně slušnou přesnost – v Německu jich vzniká podstatně více, pracují někdy i řádově s většími vzorky a je do nich investováno nesouměřitelně více prostředků.
- Jak ukazují volby v Německu, tamější výzkumné agentury pracovaly letos s přehlednější politickou scénou a předvídatelnějšími voliči (obecně vysoká a stabilní účast). Výrazné posuny přízně byly posledních šest měsíců v Německu postupné a zcela zřetelné. Přesuny se – viz třeba výsledky institutu Allensbach, které byly nejpřesnější – zastavily zhruba měsíc před volbami. Poslední výzkum tak jen přesněji modifikoval předchozí zjištění.
- Průměrná odchylka výzkumů před posledními volbami činila v Německu 1,3 procentních bodů a u nás 2,09 (podobně jako před volbami 2017). Samozřejmě ovšem došlo tentokrát k tomu, že se odchylka/chyba koncentrovala k jednomu uskupení (SPOLU), což podtrhuje překvapivost tohoto výsledku.
- Situace deset dní před volbami, kterou zachytil výzkum STEM, byla poznamenána nebývalou nejistotou váhajících občanů. Zatímco v minulých volbách se podíl nerozhodných s blížícím termínem voleb snižoval, letos tomu tak nebylo, a data naznačovala pravý opak. Silně protestní hlasy bývají pevné a předpověditelné, váhavé protestní hlasy těkají. Před volbami data STEM ukázala, že se těkavá podpora zastavila u SPD a u Přísahy. Zjevně jen dočasně.
- Propad hlasů těsně pod hranici pěti procent byl před volbami celkem s jistotou předvídatelný pouze u ČSSD. U Přísahy a komunistů tomu tak nebylo. Stačilo málo a obraz situace by byl zcela odlišný.
- Reprezentují-li koalice SPOLU a PirSTAN dnes dohromady zisk 108 mandátů, je to aritmeticky pohodlná situace pro vládnutí jen tehdy, neobjeví-li se ve spojení pěti stran výraznější rozpory. ANO může představovat do budoucna sevřenou akceschopnou opozici bez přímé odpovědnosti ve složité době.
- Prozápadní a více či méně liberální „Pětikoalice“ získala 2,33 miliony hlasů. Z celku oprávněných voličů to představuje 28 % zastoupení celé veřejnosti. Ta je na rozdíl od budoucí vládní koalice více či méně národovecko-populistická a představuje velkou většinu obyvatel. Vládnutí v ČR vůbec nebude lehké.
- Vyvstává otázka, do jaké míry se mohou národovecko-populistické postoje většiny obyvatel promítnout do přímé volby příštího prezidenta.