Naše zjištění
22. 10. 2021

JAK SE RODIL VÝSLEDEK SNĚMOVNÍCH VOLEB 2021

Na začátku října 2021 se konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Na začátku října 2021 se konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Podle očekávání přinesly několik překvapivých výsledků a jako obvykle jim předcházela řada předvolebních výzkumů a modelů, které se u veřejnosti dočkaly rozmanitého ohlasu.

V následujících bodech přinášíme souhrnné zamyšlení sociologa a zakladatele společností STEM a STEM/MARK, Jana Hartla nad cestou k výsledku letošních voleb a nad výzkumy, které volbám předcházely.

  1. Letošní volební výsledek znovu potvrdil, že důležité pro porozumění celkovému výsledku voleb je sledování vývojových trendů. Oslabování koalice PirSTAN a tendence k posilování koalice SPOLU bylo dlouhodobě zřetelné. Nebylo jen jisté, jak do těchto přesunů zasáhne emotivní koncovka kampaně.
  2. STEM věnoval osobitou pozornost vývoji podpory hnutí ANO. Data STEM jasně ukazovala, že hojně zdůrazňovaný propad přízně pro ANO na jaře není tak dramatický. Naopak – v létě rozpačitá a obsahově vyprázdněná kampaň protibabišovských stran pomohla utvrdit voličské jádro ANO. ANO sice přišlo v posledním měsíci o nepevné voliče, ale předvídatelný zisk 27 % byl podle STEM zřetelný, pevný a stabilní.
  3. Hlavní příčinou úspěšného nárůstu podpory SPOLU je mobilizace váhajících. Dalo by se říci, že skoro všichni, kteří přišli navíc k volbám oproti roku 2017, tedy přírůstek cca 360 000 hlasů, dali svůj hlas právě této koalici. Důležitý byl pro SPOLU zvláště výsledek dosažený v celé pražské aglomeraci.
  4. Kampaň koalice SPOLU dostala až teprve v samotném konci ve vystupování Petra Fialy náležitý emotivní apel a mohutným způsobem k sobě stáhla váhavé protestní hlasy, které by se jinak zřejmě rozptýlily mezi Piráty, SPD, Přísahu a komunisty, nebo by posílily skupinu nevoličů.
  5. Shrneme-li vývoj, předvolební situace naznačuje, že koalici SPOLU se podařilo velkou část voličů motivovat a mobilizovat až v posledních dnech před volbami po finální sérii televizních a rozhlasových debat. Koalice SPOLU nejspíš na svou stranu získala část váhajících voličů druhé koalice a hlavně přivedla až v samotném závěru kampaně mnoho nových voličů.
  6. Výzkumy sledovaly postupný růst podpory koalici SPOLU, ale oba výzkumy, které proběhly nejblíže volbám (STEM a Median) mluvily za stav cca 10 dní do voleb. Posun přízně na poslední chvíli tak postihnout nemohly. Připomeňme obdobnou situaci, kdy Gallup nemohl zachytit „last moment swift“ v prezidentské volbě H. Trumana v roce 1948, jelikož sběr dat skončil dva týdny před volbou. Pokud koncovku voleb tvoří letmá emoce na poslední chvíli, je volební výsledek do jisté míry nahodilý.
  7. Také pokles podpory PirSTAN byl z výzkumů zřejmý, ale na intenzitě mu pravděpodobně opět přidaly poslední dny před volbami a definitivní rozhodnutí váhajících voličů. Odrazily se tu nejen útoky ANO proti Pirátům, ale také jistá neurčitost poselství Pirátů v rámci koalice se Starosty. V posledním modelu STEM deset dní před volbami měla koalice podporu již jen 17,4 %.
  8. České průzkumy dosahují i ve srovnání s německými relativně slušnou přesnost – v Německu jich vzniká podstatně více, pracují někdy i řádově s většími vzorky a je do nich investováno nesouměřitelně více prostředků.
  9. Jak ukazují volby v Německu, tamější výzkumné agentury pracovaly letos s přehlednější politickou scénou a předvídatelnějšími voliči (obecně vysoká a stabilní účast). Výrazné posuny přízně byly posledních šest měsíců v Německu postupné a zcela zřetelné. Přesuny se – viz třeba výsledky institutu Allensbach, které byly nejpřesnější – zastavily zhruba měsíc před volbami. Poslední výzkum tak jen přesněji modifikoval předchozí zjištění.
  10. Průměrná odchylka výzkumů před posledními volbami činila v Německu 1,3 procentních bodů a u nás 2,09 (podobně jako před volbami 2017). Samozřejmě ovšem došlo tentokrát k tomu, že se odchylka/chyba koncentrovala k jednomu uskupení (SPOLU), což podtrhuje překvapivost tohoto výsledku.
  11. Situace deset dní před volbami, kterou zachytil výzkum STEM, byla poznamenána nebývalou nejistotou váhajících občanů. Zatímco v minulých volbách se podíl nerozhodných s blížícím termínem voleb snižoval, letos tomu tak nebylo, a data naznačovala pravý opak. Silně protestní hlasy bývají pevné a předpověditelné, váhavé protestní hlasy těkají. Před volbami data STEM ukázala, že se těkavá podpora zastavila u SPD a u Přísahy. Zjevně jen dočasně.
  12. Propad hlasů těsně pod hranici pěti procent byl před volbami celkem s jistotou předvídatelný pouze u ČSSD. U Přísahy a komunistů tomu tak nebylo. Stačilo málo a obraz situace by byl zcela odlišný.
  13. Reprezentují-li koalice SPOLU a PirSTAN dnes dohromady zisk 108 mandátů, je to aritmeticky pohodlná situace pro vládnutí jen tehdy, neobjeví-li se ve spojení pěti stran výraznější rozpory. ANO může představovat do budoucna sevřenou akceschopnou opozici bez přímé odpovědnosti ve složité době.
  14. Prozápadní a více či méně liberální „Pětikoalice“ získala 2,33 miliony hlasů. Z celku oprávněných voličů to představuje 28 % zastoupení celé veřejnosti. Ta je na rozdíl od budoucí vládní koalice více či méně národovecko-populistická a představuje velkou většinu obyvatel. Vládnutí v ČR vůbec nebude lehké.
  15. Vyvstává otázka, do jaké míry se mohou národovecko-populistické postoje většiny obyvatel promítnout do přímé volby příštího prezidenta.

Sdílet

Stranické preference
sněmovní volby, volby, výsledek voleb