Hospodaření domácností: jak vycházíme s příjmy?
Jitka Uhrová
Tisková konference STEM, 26. 3. 2002
Bezprostředním indikátorem spokojenosti občanů s jejich příjmy jsou odpovědi respondentů na otázku, jak vycházejí se svým příjmem v domácnosti. Jde ovšem o subjektivní hodnocení, které se sice odvíjí od reálného příjmu domácnosti, ale ve značné míře závisí na širší životní a sociální situaci dotázaného. V únoru 2002 dvě pětiny dotázaných občanů uvedly, že jejich domácnost s příjmem vychází snadno. Podle většiny dotázaných tedy výše jejich příjmu nedosahuje úrovně, která by představovala snadné finanční zabezpečení domácnosti, naopak znamená potíže a omezení, jimž musí lidé čelit. Problematickou finanční situaci naznačují odpovědi 22% občanů, kteří se svým příjmem vycházejí “obtížně” nebo dokonce “velmi obtížně”. Z časové řady v následujícím grafu je zřejmé, že od roku 1991 se plynule (pouze s drobnými výkyvy) zvyšoval podíl lidí se svým příjmem spíše spokojených.
Graf č. 1
Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1998, Trendy 1999-2002
Podrobnější pohled na hospodaření domácnosti nabízejí odpovědi na otázku, co „stav konta“ domácnosti dovoluje. Nadpoloviční většina respondentů uvedla, že jejich příjem jim postačuje na běžné výdaje, ale neumožňuje jim uspořit na nákladnější věci. Zhruba desetina populace má tak napjatý rozpočet, že žije „od výplaty k výplatě“. Naopak téměř třetina občanů se považuje za domácnosti v podstatě bez existenčních problémů, jejich finanční situace jim dovoluje i koupi nákladnějších věcí. V porovnání s výzkumem v roce 1995 se podíl dobře finančně zajištěných domácností mírně zvýšil.
Rodinná situace
| 1995/6 | 2002/2 | |
| Naše rodina žije od „výplaty k výplatě“, někdy nezbývá před výplatou ani na nákup jídla | 12 % | 12 % |
| Při běžných výdajích vychází naše rodina celkem dobře, ale na nákladnější předměty, nákladnější dovolenou atd. již nemůžeme uspořit | 65 % | 58 % |
| Finanční situace v naší rodině umožňuje takové úspory, že je možné uvažovat o koupi i nákladnějších předmětů | 20 % | 26 % |
| Životní úroveň naší rodiny je taková, že se (v zásadě) nemusíme omezovat | 3 % | 4 % |
Pramen: STEM, Trendy 1995/6, 2002/2
Většina lidí nepovažuje svůj příjem za dostatečný. S touto skutečností se shodují odpovědi na otázky podrobněji sledující hospodaření domácnosti. Výrazná většina dotázaných občanů (83%) uvádí, že se v jejich domácnosti všechna vydání pečlivě zvažují a plánují. V praxi to znamená, že rodina šetří a nenakupuje zbytečnosti (takto svou domácnosti charakterizuje 79% respondentů). Uvážlivé plánování výdajů se neslučuje se zásadou „Když máme peníze, tak utrácíme, když peníze dojdou, tak se uskromníme“ (souhlasí s ní pouze 21%). Pouze třetina dotázaných připouští, že si v rodině bez velkých problémů mohou dopřát věci, které zpříjemňují život (36%). V porovnání s výzkumem, který STEM uskutečnil v roce 1995, nedošlo v uvedených přístupech k hospodaření domácnosti k žádným změnám.
Odpovědi na otázky sledující hospodaření domácnosti jsou velmi konzistentní, to znamená, že téměř polovina dotázaných občanů (49%) uvedla ve všech čtyřech sledovaných oblastech, že jejich domácnost svá vydání pečlivě sleduje. Jen 12% občanů rezignuje na všechny prvky pečlivého přístupu k hospodaření domácnosti nebo dodržuje pouze jeden. Zajímavou skupinou jsou ti lidé, kteří sice svá vydání sledují, ale tato skutečnost jim nebrání v tom, aby si dopřáli věci zpříjemňující život (15%).
Za zdůraznění stojí skutečnost, že šetrné a uvážlivé hospodaření patří k příznivě oceňovaným sociokulturním hodnotám, v jistém smyslu jej můžeme považovat dokonce za sociální normu. Dá se tedy očekávat, že někteří lidé se ve svých odpovědích stylizují. Ilustraci pro tuto hypotézu nabízejí odpovědi na otázku prověřující skutečnou pozornost věnovanou rodinnému hospodaření, tedy otázku, zda si lidé vedou podrobné rodinné účty. Ukazuje se, že přesný přehled o každodenních vydáních domácnosti mají podle vlastních slov pouze dvě pětiny dotázaných občanů. Dvě pětiny respondentů to vědí jen přibližně, 15% občanů tuto věc vůbec nevede v patrnosti.
K uvážlivému zacházení s rodinnými financemi respondenty vede spíše ohled na omezené finančními prostředky než snaha odkládat spotřebu do budoucna. Jen necelá polovina dotázaných občanů připustila, že se jí v posledních třech měsících podařilo něco uspořit. Z následujícího grafu je zřejmé, že ve spoření můžeme sledovat odraz současné zlepšující se ekonomické situace v České republice, v minulých letech byl podíl úspěšných střadatelů mírně nižší.
Graf č. 2
Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1998, Trendy 1999-2002
Šetrný přístup k příjmům domácnosti je většinovým rysem všech příjmových skupin obyvatelstva. Plánování výdajů je totiž charakteristické i pro vyšší příjmové skupiny, i když ve slabší míře než pro občany s nižším příjmem (viz graf č. 3). Výjimku představuje následující skutečnost: lidé, jejichž měsíční čistý příjem domácnosti přesahuje 25 tisíc korun, většinou uvádějí, že si poměrně bez problémů mohou dopřát věci zpříjemňující život (na rozdíl od občanů pod touto příjmovou hranicí).
Graf č. 3
Pramen: STEM, Trendy 2002/2
Hospodaření domácnosti je samozřejmě významně podmíněno životním obdobím, ve kterém se respondent právě nachází. Lidé starší, důchodci, obyvatelé jednočlenných domácností ve výrazné většině velmi pečlivě plánují výdaje své domácnosti. Naopak lidé mladší, svobodní, ekonomicky aktivní svá vydání sledují poněkud méně pozorně.
Graf č. 4
Pramen: STEM, Trendy 2002/2
Graf č. 5
Pramen: STEM, Trendy 2002/2
Podívejme se nyní stručně na to, do jaké míry jednotlivé položky zatěžují rodinný rozpočet. Bez ohledu na omezené finanční zdroje výrazná většina dotázaných občanů (82%) uvedla, že jejich příjmy postačují na zajištění dobré stravy. Pro část populace již ale další položky rodinných výdajů představují jistý problém. Polovina respondentů pokládá současné náklady na bydlení za neúnosné. Nákup kvalitního oblečení a peníze na kulturu, rekreaci či sport jsou problémem rovněž pro polovinu domácností.
Výsledky výzkumu STEM ukazují, že na rozhodování o výdajích domácnosti se obvykle podílejí oba partneři (uvažujeme nyní domácnosti, kde žijí oba partneři). Společnému rozhodování tedy podléhají především nákladnější investice (nad 50 tisíc), zařízení bytu či domácnosti a trávení volného času (dovolená, víkend). Rozhodování ve výlučně finančních otázkách (půjčky, pojištění, spoření) je sice také ve většině případů v rukou obou partnerů, ovšem podíl rozhodování mužů je zde výrazně častější než v jiných záležitostech. Naopak k ženským kompetencím můžeme přiřadit rozhodování o běžném hospodaření s penězi, nákupu dárků dětem a oblečení pro členy domácnosti (viz graf č. 6).
Graf č. 6
Pramen: STEM, Trendy 2002/2
