Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku, Švýcarsku a Rakousku (73 %, respektive 64 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy a Německo. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.
Válka na Ukrajině se na vnímání vybraných zahraničních států projevila, a to především významným propadem hodnocení Ruska. Napadená Ukrajina pak zpočátku konfliktu zaznamenala vzestup pozitivních hodnocení, současné hodnocení je však opět podobné předválečnému stavu.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. září až 9. října 2022. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1052 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v říjnu 2022 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.
Výrazně nejpozitivnější mají Češi vztah ke Slovensku, 73 % dotázaných ohodnotilo svůj vztah k němu jedničkou nebo dvojkou při známkování jako ve škole. Na druhém a třetím místě jsou Švýcarsko a Rakousko, které pozitivně hodnotilo 64 % dotázaných.
Další převážně pozitivně vnímané země jsou Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Itálie, Francie, Velká Británie, Kanada a Dánsko, kterým všem dalo pozitivní známku kolem 60 % dotázaných.
Ve středu žebříčku sledovaných zemí se umisťuje Chorvatsko, Belgie, Polsko, Japonsko, Slovinsko a Německo, které pozitivně vnímá kolem 50 % dospělé populace. Méně než 40 % dotázaných má pozitivní vztah ke Spojeným státům, Maďarsku, Litvě a Taiwanu; méně než 30 % k Srbsku a Ukrajině.
Na úplně spodní straně žebříčku pozitivního hodnocení stojí s méně než 20 % pozitivních hodnocení Turecko, Čína a Rusko.
Žebříček obliby zemí
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte“
Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)
Průměrné hodnocení zemí
Státy, které byly dříve převážně nadprůměrně hodnocené, si ve srovnání se stavem po několika měsících ruské agrese proti Ukrajině (tedy v říjnu 2022) udržely podobnou podporu veřejnosti a v žebříčku docházelo pouze k drobným přesunům v pořadí.
Významně se propadlo hodnocení Ruské federace, z průměrné známky 3,4 na 4, což je výrazně nejhorší hodnocení. Čína, dříve nejhůře hodnocená země, je tak na tom nyní v rámci srovnání lépe, téměř beze změny má průměr 3,5. Ukrajina si naopak v hodnocení oproti roku 2021 nepolepšila a mezi občany ČR má zhruba průměrnou známku 3,2.
Srovnání průměrného hodnocení zemí 2021 a 2022
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte“
Hodnocení průměrná známka (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)
Vztah Čechů k Ukrajině
Průměrná známka staví Ukrajinu spíše na dolní část hierarchie zemí. Srovnáme-li podporu v čase od roku 2013, dlouhodobě bylo její hodnocení v podstatě konzistentní. Při hodnocení pomocí známek jako ve škole jí jedničku dávalo zhruba 5 % lidí, dvojku okolo 20 %. Známku tři dávalo zhruba 38 % respondentů. Jako spíše nepříznivý vztah pomocí známky čtyři Ukrajinu hodnotilo mezi 25-30 % společnosti. Známku pět, tedy jasně nepříznivý vztah, udělovalo přibližně 10 % respondentů.
Takto rozdělené hodnocení bylo možné dlouhodobě sledovat bez výraznějších výchylek. Válka na Ukrajině se krátce po jejím začátku dočasně projevila zvýšením podílu lidí s pozitivním vztahem k této zemi. Několik měsíců po počátku války a za současného růstu domácích problémů se průměrné hodnocení Ukrajiny vrátilo na původní stav, zvětšily se však skupiny se silným názorem – kolem 10 % lidí udělilo Ukrajině jedničku a 20 % pak zvolilo nejhorší známku.
Vývoj hodnocení vztahu k Ukrajině 2013–2022
Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)
Hodnocení velmocí v čase
Následující graf zachycuje vývoj vztahu k vybraným světovým velmocím v čase. Vztah k Velké Británii a k Francii je nyní zhruba stejný, kolem 60 % podpory (kombinace známek 1 a 2). Vztah k prvním dvěma zmíněným v poslední době pozvolna klesá, od počátku války se však od nich oddělilo Německo, jež v očích veřejnosti kleslo zpět na úroveň z dob migrační krize a pozitivně jej vnímá necelá polovina lidí. Spojené státy hodnotí pozitivně 37 % obyvatel, nadále tak země zůstává pod 50% hranicí podpory a postupně klesá.
Ruská federace se vzhledem ke své agresi na Ukrajině dočkala strmého propadu v hodnoceních. Za pozitivní by svůj vztah nyní označilo 12 % populace a tento stav trvá od počátku jeho války proti Ukrajině. Jde o výrazný propad oproti roku 2019, kdy bylo podporovatelů v populaci 34 %, takto nízká podpora Ruska byla naposledy změřena v roce 2000.
Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994–2022)
(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,
pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)
Kromě vztahu k velmocím můžeme blíže srovnat i země V4 a našeho posledního souseda, Rakousko. To patří dlouhodobě mezi nejlépe hodnocené země, třebaže jeho celková podpora podobně jako u ostatních států klesá. Polsko mírně oslabilo, ale má, stejně jako minulý rok, podporu poloviny společnosti. Maďarsko pak zažívá v posledních letech významný pokles podpory, z téměř 65 % pozitivních hodnocení v roce 2019 na méně než 40 % dnes. Je pravděpodobné, že politika maďarského premiéra Viktora Orbána má hlavně v poslední době vliv na oblibu země mezi českými občany. Slovensko si přes meziroční propad hodnocení uchovává pozici nejlépe hodnoceného státu, když mu tři čtvrtiny lidí udělily známku 1 nebo 2.
Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994–2022)
(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,
pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)
