Zeměmi, ke kterým mají Češi nejčastěji pozitivní vztah, byly v červnu 2023 Slovensko následované Švýcarskem (75 % respektive 69 % pozitivních hodnocení). Vliv války na Ukrajině, který v roce 2022 vedl ke zlepšení ve vnímání Ukrajiny, a naopak zhoršení u Ruska, oslabuje. Rusko je nadále vnímáno nejvíc negativně ze všech zemí zahrnutých do dotazování a výrazně negativněji než před válkou. Vztah k Ukrajině se oproti roku 2022 naopak mírně „zhoršil“, nicméně stále zůstává o něco lepší, než byl před válkou.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 18. června 2023. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1049 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
Od roku 1994 STEM pravidelně sleduje vztah občanů ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě. Data z průzkumu realizovaného na přelomu v polovině června 2023 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a spolu s tím i srovnání s přechozími šetřeními.
Nejlepší vztah Češi mají dlouhodobě ke Slovensku, při známkování jako ve škole mu nyní jedničku nebo dvojku dalo 75 % respondentů. Druhé místo obsadilo Švýcarsko s pozitivním hodnocením u 69 % dotazovaných. Příznivé hodnocení (nad 60 % hodnotilo známkou 1 nebo 2) obdržely u veřejnosti také Rakousko, Itálie, Holandsko, Švédsko a Kanada.
Stále spíše pozitivně, tedy s pozitivním vnímáním u 50 až 60 % populace, si stojí Velká Británie, Norsko, Polsko, Dánsko, Chorvatsko, Francie, Německo, Belgie, Japonsko a Slovinsko. Země s přibližně dvoupětinovými sympatiemi jsou poté Litva, Spojené státy, Maďarsko a Taiwan.
Mezi země s příznivým hodnocením od přibližně třetiny obyvatel se poté řadí Srbsko, Izrael a Ukrajina. Asi čtvrtina udělila příznivé hodnocení Turecku. S nejhorším hodnocením a přízní méně než 20 % populace uzavírají seznam Čína, Rusko a Palestina. Specificky Češi vnímají zejména Rusko, které má kromě malého podílu pozitivních hodnocení také zdaleka největší podíl vyloženě negativních hodnocení (známky 4 nebo 5 od dvou třetin obyvatel). Poté, co se tedy ruská agrese na Ukrajině výrazně negativně projevila na image Ruska u české populace, zůstává hodnocení této země nadále velmi negativní.
Průměrné hodnocení zemí
Za poslední tři roky je obecně hodnocení většiny zemí velmi stabilní v čase. Pro větší přehlednost používáme pro srovnání hodnocení v čase aritmetický průměr udělených známek. Zemí s nejlepší průměrnou známkou je již tradičně Slovensko (průměrná známka 1,9), následované Švýcarskem (průměrná známka 2).
Rusko si drží pozici nejhůře hodnocené země s průměrnou známkou 3,9. Druhou nejhůře hodnocenou zemí je Čína (průměrná známka 3,5), za kterou následuje Ukrajina (3,1) a Turecko (3).
Vztah Čechů k Ukrajině
Oproti roku 2022, kdy Ukrajina zaznamenala ve spojitosti s válkou zvýšení sympatií, došlo v roce 2023 k mírnému propadu. Zatímco v dubnu 2022 by oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 % respondentů, v červnu 2023 to bylo 33 %.
Naopak Rusko si v očích České veřejnosti mírně polepšilo. Zatímco v roce 2022 ho známkou jedna nebo dva hodnotilo pouze 12 % respondentů, v červnu 2023 to bylo 16 %. To je nicméně pořád výrazně méně než před válkou a je to jeden z nejhorších výsledků mezi dotazovanými zeměmi.
Hodnocení velmocí v čase
Následující graf zachycuje vývoj vztahu k vybraným světovým velmocím v čase. Vztah k Francii, Německu a Velké Británii je nyní zhruba stejný, mezi 55 % a 60 % podpory (kombinace známek 1 a 2). Vztah k prvním dvěma zmíněným pokračuje v tendenci dlouhodobého pozvolného poklesu, zatímco u Velké Británie došlo k menšímu zlepšení oproti předchozímu roku. Spojené státy hodnotí pozitivně 43 % obyvatel, téměř identicky jako v předchozím roce, a obliba země tak nadále zůstává pod 50% hranicí podpory.
Z hlediska dlouhodobého vývoje, resp. směru změny, si z velkých západních spojenců EU ve veřejném mínění nejlépe vede Německo, které bylo na počátku 90. let vnímáno poměrně negativně a jako jediné má dnes hodnocení výrazně příznivější než tehdy. Naopak největší propad je patrný u hodnocení USA a Francie. Obě tyto země dnes vnímá pozitivně o 30 procentních bodů méně lidí, než bylo jejich historické maximum.
Hodnocení vztahu EU a vybraných zemí
Poprvé jsme v Trendech požádali respondenty, aby hodnotili také vztahy vybraných velmocí s Evropskou unií jako celkem. V tomto hodnocení Češi vnímají jako partnery primárně západní země. Nejčastěji považujeme za spojence Velkou Británii (52 %), následovanou Japonskem (45 %) a Spojenými státy (42 %). Naopak za nepřátelské mocnosti jsou nejčastěji považovány Rusko (64 % označuje za nepřítele) a Čína (33 %). Specifickou pozici zaujímá Ukrajina, u které jsou postoje více polarizované než u ostatních zemí. Za spojence EU považuje Ukrajinu 37 % lidí, naopak za nepřítele 26 %. Ve vztahu mezi EU a Ukrajinou nemá jasno 28 %.
Velká část veřejnosti nemá jasno u vztahů mezi EU a Brazílií, Indií a Izraelem, u kterých 40 až 50 % respondentů nedokáže povahu vztahu posoudit vůbec.
Hodnocení zahraniční státníků
Z hodnocení konkrétních státníků vyšli v červnu 2023 nejlépe prezidentka Zuzana Čaputová, ke které chová příznivý názor 65 % respondentů, a papež František, kte kterému má kladný názor 64 % respondentů.
Mezi 40 % a 50 % respondentů má pozitivní názor na Emanuela Macrona, Andrzeje Dudu, Volodomyra Zelenskyho, Joe Bidena, Olafa Scholze a Rishiho Sunaka. Zhruba 30 % má pozitivní postoj vůči předsedkyni Ursule von der Leyenové a premiérovi Viktoru Orbánovi. Nejméně populární jsou Narendra Modi, Si Ti-pching a Vladimir Putin, ke kterým má pozitivní postoj 10 % až 15 % respondentů.
V časovém vývoji se mezi Čechy nejvíce propadla popularita Vladimira Putina, který byl v červnu 2023 sympatický 13 % respondentů, zatímco ještě v květnu 2021 to bylo 27 %. Pokles v preferencích zaznamenal i Joe Biden, jehož obliba klesla z 55 % v roce 2021 na 41 % v roce 2023.
