Hodnocení světových osobností – červen 2018

Češi z vybraných osobností zahraniční politiky podobně pozitivně hodnotí britskou premiérku T. Mayovou, maďarského premiéra V. Orbána, bývalého slovenského premiéra R. Fica a francouzského prezidenta E. Macrona. Naopak nejvíce negativních hodnocení zjišťujeme u německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2018 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí a předsedy Evropské komise. Celkový přehled uvádí následující graf.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/6, 1007 respondentů

Představitelé západních velmocí, Ruska a Číny

Téměř polovina české veřejnosti pozitivně hodnotí britskou premiérku Therese Mayovou a více než dvě pětiny francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Dvě pětiny občanů mají příznivý názor na ruského prezidenta Vladimíra Putina. Necelá třetina lidí hodnotí pozitivně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Naopak čínský prezident Si Ťin-pching a především německá kancléřka Angela Merkelová jsou českou veřejností hodnoceni většinou negativně.

Z dlouhodobého pohledu na hodnocení V. Putina a A. Merkelové jsou patrné poměrně stabilní postoje vůči ruskému prezidentovi (i když data z posledních dvou průzkumů naznačují mírný nárůst jeho popularity) a jasný propad popularity německé kancléřky v roce 2015. Je zřejmé, že do hodnocení A. Merkelové se promítly její postoje v souvislosti s uprchlickou krizí v Evropě.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2018

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Zjišťujeme tak, že popularita bývalého a současného francouzského prezidenta se příliš neliší, Macrona pozitivně hodnotí jen mírně vyšší podíl lidí než Hollanda v roce 2016. Z porovnání popularity britského premiéra Camerona a současné premiéry Mayové je patrné mírně horší hodnocení současné premiérky, navíc podíl pozitivních názorů na její osobu klesá. Zcela odlišně česká veřejnost hodnotí amerického prezidenta Obamu a současného prezidenta Trumpa: v letech 2015 a 2016 měla více než polovina občanů příznivý názor na B. Obamu, naopak D. Trumpa pozitivně hodnotí jen necelá třetina populace.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Amerického prezidenta Trumpa hodnotí muži příznivěji než ženy (34 %, resp. 26 % pozitivních hodnocení), dále lidé ve věku 30 až 44 let (34 %) a stoupenci SPD a hnutí ANO.

V hodnocení ruského prezidenta Putina hraje významnou roli věk respondentů, mezi lidmi do 30 let jej pozitivně hodnotí 29 %, mezi lidmi staršími 60 let 47 %. Z další analýzy navíc vyplývá, že mezi mladými lidmi se postoj k Putinovi nemění, v ostatních věkových skupinách je v porovnání s rokem 2016 patrný mírný nárůst pozitivních postojů k ruskému prezidentovi, který tak zvýrazňuje rozdíl mezi nejmladší věkovou skupinou a ostatními skupinami. Také lidé s nižším vzděláním hodnotí Putina pozitivněji než lidé s vyšším vzděláním (základní: 53 %, vyučení: 41 %, středoškolské: 37 %, vysokoškolské: 33 %).

Srovnání hodnocení V. Putina podle věku v letech 2016, 2017 a 2018

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 2017/6, 2018/6

Politici Visegrádské čtyřky

Dlouhodobě pozitivně byl českými občany hodnocen Robert Fico. Ovšem v letošním průzkumu pozorujeme výrazný propad jeho popularity u české veřejnosti, ve kterém se jistě odrážejí události po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. V hodnocení Fica je tedy česká veřejnost rozdělena (44 % pozitivních hodnocení, 44 % negativních).

Maďarský premiér Viktor Orbán je pozitivně hodnocen podobným podílem českých občanů (45 %), negativně však jen čtvrtinou populace (27 %), další čtvrtina dotázaných jej nezná a nehodnotí. Podíl pozitivních hodnocení V. Orbána je v průzkumech STEM stabilní.

STEM v loňském i letošním průzkumu ještě zjišťoval názor české veřejnosti na předsedu vládnoucí strany Právo a spravedlnost v Polsku Jaroslawa Kaczynskiho. Pozitivně jej hodnotí více než čtvrtina populace (28 %), třetina negativně (34 %) a téměř dvě pětiny jej neznají (38 %).

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Jaroslawa Kaczynskiho
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Pro doplnění informací o proměně postoje české veřejnosti v hodnocení Roberta Fica budeme ještě ilustrovat, jak se jeho hodnocení zhoršilo v různých vzdělanostních skupinách (viz následující graf), s výjimkou lidí se základním vzděláním, kteří však tvoří pouze zhruba 10 % souboru dotázaných. V různých věkových skupinách došlo rovněž k významnému poklesu míry pozitivních hodnocení R. Fica.

Hodnocení R. Fica podle vzdělání v letech 2017 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2017/6, 2018/6

Představitel Evropské unie

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí stále nezná (37 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (20 % pozitivních názorů vs. 43 % negativních). V porovnání s průzkumem z prosince 2015 se míra znalosti předsedy Evropské komise téměř nezměnila (2015: 41 %) a v podstatě stabilní je i rozložení pozitivních a negativních postojů, kdy mají negativní názory zhruba dvojnásobnou převahu.