Mezi vybranými světovými osobnostmi je nejlépe hodnocen papež František. Čeští občané rovněž velmi pozitivně a stabilně oceňují slovenského premiéra R. Fica. Naopak převážně nepříznivé je hodnocení ruského prezidenta V. Putina a především německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.
Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2016 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a hlavy katolické církve. Průzkum proběhl těsně před hlasováním Velké Británie o členství v Evropské unii, tudíž bez znalosti výsledků brexitu. Celkový přehled uvádí následující graf.
Hodnocení zahraničních osobností
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“
Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů
Papež František
Jasně nejpříznivěji hodnocenou osobností je papež František, na kterého mají pozitivní názor více než dvě třetiny občanů naší země. Oproti předchozímu průzkumu v prosinci 2015 je sice tento podíl mírně nižší (o 6 procentních bodů), jeho vedoucí pozici to však nezměnilo. V porovnání s jeho předchůdcem Benediktem XVI. je postavení Františka v očích české veřejnosti stále významně lepší (Benedikta XVI. v roce 2009 příznivě hodnotilo 52 % občanů).
Představitelé západních velmocí a Ruska
Třípětinová většina dotázaných v červnovém průzkumu příznivě hodnotila britského premiéra Davida Camerona. Více než polovinu pozitivních hodnocení získal prezident Barack Obama. Nerozhodně dopadá francouzský prezident Francois Hollande. Vladimír Putin a hlavně německá kancléřka Angela Merkelová jsou hodnoceni negativně. Sledujeme-li změny popularity těchto osobností od posledního průzkumu v prosinci 2015, vidíme mírný pokles
u D. Camerona a V. Putina, významnější u F. Hollanda a pokračující zhoršování názoru
na A. Merkelovou. Pozice B. Obamy je podobná jako na konci roku 2015.
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“
(podíly hodnocení „Velmi příznivý“ +“Spíše příznivý“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2008-2016
Ruského prezidenta Putina hodnotí muži příznivěji než ženy (37 %, resp. 28 % pozitivních hodnocení), dále lidé starší 60 let (39 %) a osoby se základním vzděláním (41 %) nebo vyučení (35 %).
V názoru na německou kancléřku se různé skupiny obyvatel významně neodlišují. V průzkumu v říjnu 2013 Angelu Merkelovou dobře hodnotily zejména vyšší vzdělanostní skupiny. V souvislosti s uprchlickou krizí se její hodnocení výrazně zhoršilo. V aktuálním výzkumu pozorujeme pokračující pokles příznivých hodnocení spíše v nižších vzdělanostních skupinách.
Srovnání hodnocení A. Merkelové podle vzdělání v letech 2013, 2015 a 2016
(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12, 2016/6
Ani v hodnocení B. Obamy, D. Camerona a F. Hollanda nejsou významné rozdíly v závislosti na sociodemografických charakteristikách, pouze lidé vzdělanější častěji britského premiéra a francouzského prezidenta znají.
Názory na nejvyšší představitele Ruska, Spojených států a Německa jsou významně ovlivněny politickými preferencemi občanů. Podle očekávání jsou sympatizanti KSČM v porovnání s příznivci ostatních parlamentních stran výrazně vstřícnější k Vladimíru Putinovi, a naopak kritičtí k Baracku Obamovi. Angelu Merkelovou pozitivněji hodnotí stoupenci TOP 09 a KDU-ČSL.
Hodnocení B. Obamy, V. Putina a A. Merkelové podle stranických preferencí
(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů starších 18 let
(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)
Východní sousedé
Robert Fico se těší u našich obyvatel vysoké popularitě. Opětovně se ukazuje, že ke Slovensku a jeho představitelům máme výrazně kladný postoj. Maďarského premiéra
V. Orbána nezná třetina dotázaných, mezi ostatními převažují pozitivní hodnocení, jejichž podíl je stejný jako v minulém průzkumu. Rovněž hodnocení slovenského premiéra je téměř stejné jako na konci roku 2015.
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“
(podíly hodnocení „Velmi příznivý“ +“Spíše příznivý“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2008-2016
Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním je vyšší podíl nepříznivých názorů na Roberta Fica, přesto i mezi nimi pozitivní postoje převažují.
Hodnocení R. Fica podle vzdělání
Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů starších 18 let
Hodnocení premiérů Slovenska a Maďarska v závislosti na politických sympatiích respondentů ilustruje následující graf. Roberta Fica oceňují nejčastěji příznivci KSČM, ale také stoupenci vládních stran. V názoru na Viktora Orbána se liší pouze sympatizanti TOP 09, mezi nimiž je podíl pozitivních názoru na maďarského premiéra významně nižší.
Hodnocení Roberta Fica a Viktora Orbána podle stranických preferencí
(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů starších 18 let
(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)
Představitel Evropské unie
Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí vůbec nezná (40 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení
(19 % pozitivních názorů vs. 41 % negativních). V porovnání s průzkumem z prosince 2015 se míra znalosti předsedy Evropské komise nezměnila, jen mírně se zvýšil podíl příznivých hodnocení (o 3 procentní body). Dodejme, že Junckerova předchůdce ve funkci José Manuela Barrosa neznala podle výsledků průzkumu z října 2013 necelá čtvrtina dotázaných a mezi ostatními výrazně převažovala pozitivní hodnocení (48 %).
