Většina veřejnosti v současné době vnímá prezidenta Petra Pavla jako důvěryhodného politika. V úvodu svého mandátu Pavel zvládá naplňovat společenskou poptávku po změně způsobů výkonu funkce prezidenta. Jeho hodnocení je v mnoha ohledech v kontrastu s hodnocením druhého prezidentského období Miloše Zemana. Veřejnost zejména oceňuje, že je Petr Pavel dobrým reprezentantem ČR v zahraničí a že přispěl k posílení vážnosti prezidentského úřadu.
Vybrané kroky, které stihl Pavel uskutečnit během svých prvních 100 dní, jsou též hodnoceny převážně pozitivně. Kromě zahraničních cest získal dobrou známku za otevření Hradu veřejnosti a za zlepšení komunikace s médii. Relativně nejhorší hodnocení udělila Pavlovi veřejnost ve věci komunikace s opozicí.
Ve společnosti nadále převládá obecné očekávání, že prezident nebude aktivním politickým hráčem. Jasná většina soudí, že by měl boj opozice s vládou spíše moderovat, než do něj zasahovat, a mírná většina pak podporuje, aby se v politických otázkách soustředil na jejich morální a hodnotový prvek.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18. až 29. května 2023. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
1. Důvěra v prezidenta Petra Pavla
Petr Pavel může na začátku svého mandátu počítat s poměrně silnou důvěrou veřejnosti, která dosahuje tří pětin (60 %). Zdaleka nejčastěji důvěru deklarují voliči vládních stran (95 %), výrazně méně je to v případě parlamentní opozice (jen 34 %). Zároveň ale Pavel neztrácí u příznivců mimoparlamentních stran (54 %) a důvěru zatím má i u většiny nevoličů (63 %). Krátce po nástupu do úřadu tedy dokáže oslovovat jak příznivce současné vlády, tak i občany, kteří inklinují k jiným stranám či zpravidla nevolí.
Mimo to, že si Petr Pavel udržel téměř absolutní podporu svých voličů z letošního ledna, v něj má důvěru necelá polovina nevoličů a také čtvrtina voličů Andreje Babiše.
Důvěru v prezidenta republiky můžeme srovnat též v kontextu hodnocení všech dosavadních prezidentů. Petr Pavel, podobně jako jeho předchůdci na začátku svých prvních volebních období, otočil klesající trend důvěry ve hlavu státu.
2. Role prezidenta
Podle významné většiny veřejnosti by měl být prezident nadstranický a neměl by být spojován s politickými stranami. Častěji si to myslí lidé staršího věku, naopak proti této myšlence jsou o něco více lidé se základním vzděláním či vyučením.
Češi také častěji stojí o to, aby prezident disponoval silnějšími pravomocemi. Domnívá se tak 62 % obyvatel. Častěji jsou tohoto názoru lidé s nižší úrovní vzdělání (základní a bez maturity) a lidé, kteří jsou hůře nebo vyloženě špatně materiálně zajištění.
V této otázce je veřejnost konzistentní; dlouhodobě můžeme pozorovat příklon k tomuto názoru. V úvodu úřadování Petra Pavla je zatím podpora mírně vyšší, než jaká byla v období úřadu jeho předchůdce Miloše Zemana.
Role prezidenta je obecně spojována s vážností a úctou, myslí si to 70 % Čechů. Tento názor nejčastěji zastávají lidé s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak to, že je na tom prezidentský úřad stejně jako jiné ústavní funkce, se častěji domnívají lidé s horším finančním zajištěním. Nicméně, takto (jako symbol vážnosti a úcty) je role prezidenta vnímaná dlouhodobě.
V otázce, čím by se měl prezident primárně zabývat, zda by měl řešit spíše aktuální a praktické politické otázky, nebo se věnovat spíše nadčasovým hodnotám a morálce, je společnost rozdělena v podstatě na polovinu. V názoru na tuto otázku nehraje roli materiální zajištění. K tomu, že prezident by se měl zabývat spíše hodnotovou agendou, se kloní častěji lidé vysokoškolsky vzdělaní a lidé staršího věku.
Dále by měl podle veřejnosti prezident sloužit spíše jako hlídač pravidel, než že by se měl aktivně zasazovat o spojování vlády a opozice. Tento názor koreluje s představou o nadstranickosti a „nepolitičnosti“ prezidenta, která mezi Čechy převládá.
Funkce prezidenta je nyní většinově vnímaná jako reprezentativní, než že by se od ní očekávala aktivní služba veřejnosti. Tohoto názoru jsou dvě třetiny obyvatel (66 %). Tento vysoký poměr může být dán i tím, že Miloš Zeman ve svém druhém mandátu opakovaně činil kontroverzní kroky, kterými reprezentace prezidentského úřadu mohla v očích části veřejnosti utrpět.
V dlouhodobém srovnání pak můžeme tuto proměnu pozorovat i na grafu níže, kdy je vidět, že dříve byla funkce prezidenta vnímaná významně odlišně, a nárůst požadavku na větší reprezentativnost oproti čisté službě skutečně začal až po zavedení přímé volby prezidenta republiky.
3. Hodnocení prezidenta Petra Pavla
V této části se podíváme na hodnocení přímo samotného Petra Pavla, který v současné době drží prezidentský mandát přibližně 100 dní. Petr Pavel si v něm podle veřejnosti vede dobře – v otázkách týkajících se jeho úřadování dostává pozitivní většinovou podporu. To může být dáno vícero faktory, Petru Pavlovi se zatím daří (stále však v době „hájení“) udržet si širokou podporu, kterou získal během voleb. Zatím také naplňuje většinová obecná očekávání ohledně prezidenta a působí nestranicky, dostatečně státnicky a reprezentativně. Je otázkou, nakolik se Pavlovi podaří si takové hodnocení udržet, podporu má ale prozatím napříč obyvatelstvem i politickým spektrem.
Občané se domnívají, že prezident Pavel se zatím spíše nevměšuje do vnitropolitického dění v zemi, myslí si to přibližně dvě třetiny obyvatel (67 %). Častěji jsou tohoto názoru ženy, lidé s vysokoškolským vzděláním a mladší lidé. Zároveň pocit, že Pavel do veřejného dění zasahuje, mají častěji lidé s horším materiálním zajištěním. Prezidentovi se tedy daří udržet si nadstranické vystupování a nepůsobit příliš zaujatě směrem k některé z politických stran nebo aktérů.
Pokud porovnáme toto hodnocení s Pavlovými předchůdci, Pavel v hodnocení navazuje na prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Když do prvního mandátu nastupoval Miloš Zeman, polovina veřejnosti mínila, že se do vnitropolitických záležitostí příliš vměšuje. Takové hodnocení si Zeman udržel i ve druhém funkčním období.
Zároveň sledujeme, že polovina občanů si myslí, že Petr Pavel by měl více participovat na veřejném dění. Přibližně 52 % by si přálo, aby měl Petr Pavel větší vliv. Aby tomu tak bylo, si o něco více přejí ženy a lidé s vysokoškolským vzděláním.
Pro srovnání: u Miloše Zemana veřejnost v roce 2019 (tedy ještě před covidovou krizí a před posledními parlamentními volbami) preferovala, aby se jeho vliv již nezvětšoval. Takový poměr si Zeman držel po většinu svého prezidentského mandátu.
Petr Pavel od svého uvedení do úřadu podnikl řadu zahraničních cest a účastnil se jednání se zahraničními politiky. Zatím se zdá, že tyto cesty a jeho prezentaci mimo Českou republiku občané oceňují. Za dobrého reprezentanta země ho považují téměř tři čtvrtiny lidí (73 %). Většinově jej tak vnímají především lidé dobře materiálně zajištění, s vyšší úrovní vzdělání (maturitou či vysokoškolským titulem) a lidé mladšího věku. Kromě kladného hodnocení ze strany vlastních voličů z lednového druhého kola, hodnotí Pavlovo vystupování v zahraničí kladně též dvě třetiny nevoličů a také téměř polovina někdejších voličů Andreje Babiše. V porovnání s vnímáním této role u Miloše Zemanova došlo k významnému nárustu, kdy v lednu 2019 si to samé myslelo pouze 46 % obyvatel.
Petr Pavel také dle názoru veřejnosti přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta. Tohoto názoru jsou převážně lidé s vyšším vzděláním (maturita a vysokoškolské). Každopádně v celkovém hodnocení dochází, podobně jako u důvěry v hlavu státu, k významnému nárůstu.
Podíl lidí, kteří si myslí, že Petr Pavel podstatně přispěl ke zvýšení vážnosti prezidentského úřadu, je srovnatelný s hodnocením prezidentů Havla a Klause. Naopak je tento podíl v kontrastu k hodnocení příspěvku Miloše Zemana, který v průběhu výkonu úřadu vršil různou měrou závažné kauzy, jež v očích veřejnosti vážnost úřadu snižovaly.
Poslední grafy ukazují známkování (jako ve škole) jednotlivých cílů, které si prezident Pavel vytyčil na začátku svého prezidentského působení. Zdaleka nejlépe lidé hodnotí rozhodnutí opět otevřít Pražský hrad veřejnosti, průměrná známka je 2,1. Dále je pak velmi oceňované Pavlovo působení v zahraničí (2,2) a jeho komunikace s médii (2,3). Všechno jsou to věci, ve kterých nebyl Miloš Zeman (hlavně ve svém druhém funkčním období) příliš aktivní. Obecně je Pavel hodnocen dobře, žádný z dotazovaných okruhů nedostal horší známku než středovou „trojku“. Vysoká aktivita Petra Pavla ve veřejném prostoru je tedy zatím poměrně dobře a široce přijímaná. Ke skutečně negativnímu hodnocení Pavlova prozatímního působení se v současnosti uchylují jen ti lidé, kteří mu podle svých slov určitě nedůvěřují.
