Důvěra v prezidenta Petra Pavla
Zahájení mandátu Petra Pavla provázela poměrně silná důvěra veřejnosti na úrovni tří pětin (60 %). Po dvou letech má prezident Pavel podporu přibližně poloviny občanů (51 %). I nadále platí, že Petru Pavlovi jednoznačnou většinou důvěřují jeho voliči z 2. kola prezidentské volby (zůstává stabilní na úrovni 88 % důvěřujících) a téměř plné důvěře se těší u voličů koalice SPOLU (95 %), STAN (96 %) a Pirátů (95 %). Naopak jen málo často mu důvěřují voliči jeho protikandidáta Andreje Babiše (18 %), případně nevoliči v 2. kole (32 %), u kterých pozorujeme mírný pokles důvěry ve srovnání s předchozím rokem (důvěřovalo 38 %). Nejméně v něj pak mají důvěru voliči STAČILO! (7 %), SPD s podporou Svobodných, Trikolóry a PRO (13 %) či ANO (30 %).
„Máte důvěru v prezidenta republiky Petra Pavla?“
Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025
Míra důvěry v prezidenta Petra Pavla se i nadále významně liší v různých sociodemografických skupinách. Mezi mladými lidmi do 29 let má prezident důvěru 66 %, naopak mezi lidmi staršími 60 let mu nyní důvěřuje pouze 37 % (pokles o 6 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem). Důvěryhodnost prezidenta se dále zvyšuje s úrovní vzdělání, případně s příznivým hodnocením ekonomické situace domácnosti.
„Máte důvěru v prezidenta republiky Petra Pavla?“ – rozdíly podle věku, vzdělání
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
Důvěru v prezidenta republiky lze srovnat též v kontextu hodnocení všech dosavadních prezidentů. Petr Pavel, podobně jako jeho předchůdci na začátku svých prvních volebních období, otočil klesající trend důvěry ve hlavu státu. V loňském roce následovalo oslabení důvěry, které mírně pokračuje i letos.
„Máte důvěru v prezidenta republiky …?“
Zdroj: STEM – Trendy 1993-2025
Role prezidenta
Významná většina veřejnosti (88 %) si myslí, že by prezident měl být nadstranický a neměl by být spojován s politickými stranami. Rozhodně tento názor zastávají především lidé starší 60 let („určitě ano“ 67 %, souhlas celkem 94 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním („určitě ano“ 68 %, souhlas celkem 95 %), nejméně často mladí lidé do 29 let („určitě ano“ 35 %, souhlas celkem 76 %).
„Myslíte si, že je správné, aby byl prezident důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany?“
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
Téměř dvě třetiny občanů (63 %) by preferovaly silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. Jedná se o mírný nárůst ve srovnání s předchozím rokem (59 %). Tento názor je častější mezi mladšími lidmi (18-29: souhlas celkem 74 %), lidmi s nižší úrovní vzdělání (ZŠ a vyučení bez maturity: souhlas celkem 71 %) a ženami (souhlas celkem 69 %, muži 57 %). Nejméně jej zastávají vysokoškolsky vzdělaní lidé, mezi kterými by si silného prezidenta přála méně než polovina (souhlas celkem 47 %), lidé dobře materiálně zajištění (souhlas celkem 55 %) a lidé starší 60 let (souhlas celkem 57 %).
„Bylo by podle Vás vhodné, aby měl náš politický systém silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi?“
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
Obdobně téměř dvě třetiny občanů (64 %) zastává názor, že funkce prezidenta je obecně spojována s vážností a úctou, není tedy stejná jako jiné ústavní funkce. Tento názor letos sdílí o 5 procentních bodů méně lidí než vloni. Častěji se k němu přiklání ženy (72 %), lidé s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou: 70 %, VŠ: 78 %) či voliči Petra Pavla (81 %) nebo lidé žijící ve velkém městě (72 %). Naopak to, že je prezidentský úřad stejný jako jiné ústavní funkce, se častěji domnívají muži (44 %), lidé s nižší úrovni vzdělání (ZŠ a vyučení bez maturity 47 %), voliči Andreje Babiše (48 %) či nevoliči (46 %) a starší lidé (41 %).
„Podle některých lidí je funkce prezidenta u nás spojována s velkou vážností a úctou, podle jiných je stejná jako jiné ústavní funkce. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
V otázce, čím by se měl prezident primárně zabývat, zda by měl řešit spíše aktuální a praktické politické otázky, nebo se věnovat spíše nadčasovým hodnotám a morálce, je společnost rozdělena v podstatě na polovinu. K tomu, že prezident by se měl zabývat spíše hodnotovou agendou, se kloní mírně častěji lidé s maturitou (59 %) a lidé starší 60 let (56 %). Spíše praktický a řešící aktuální politické otázky by měl být naopak podle lidí s nižším stupněm vzdělání (ZŠ a vyučení: 57 %).
„Podle některých lidí se má prezident věnovat spíše praktickým a aktuálním politickým otázkám, podle jiných spíše morálce a hodnotám v politice, otázkám spíše nadčasovým. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
Dále by měl podle dvou třetin veřejnosti prezident sloužit spíše jako hlídač pravidel politického soupeření, nikoliv se aktivně zasazovat o spojování vlády a opozice. Tento názor, možná i po pokusu zprostředkovat dialog mezi vládou a opozicí v oblasti důchodové reformy, oproti loňskému průzkumu mírně posílil (o 4 procentní body, 2024: 62 %) a po dočasném poklesu se tak vrátil na úroveň podobnou roku 2023 (67 %).
„Podle některých lidí by se měl prezident snažit spojovat vládu s opozicí, podle jiných by měl do jejich sporů zasahovat výjimečně a spíše hlídat dodržování pravidel vzájemného soupeření. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
Funkce prezidenta je i nadále většinově vnímaná jako reprezentativní, než že by se od ní očekávala aktivní služba občanům. Stejně jako v posledních dvou letech tento názor sdílí dvě třetiny obyvatel (66 %), což naznačuje jeho konzistentnost i po změně osoby v úřadu prezidenta.
„Podle některých lidí by funkce prezidenta měla být především službou pro občany státu, podle jiných plnit především reprezentativní funkci. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
Na grafu níže můžeme lépe pozorovat proměnu vnímání funkce prezidenta po zavedení přímé volby. Na důležitosti nabyla reprezentativní funkce prezidenta a toto vnímání nezměnila ani osoba v roli hlavy státu.
„Podle některých lidí by funkce prezidenta měla být především službou pro občany státu, podle jiných plnit především reprezentativní funkci. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“
Zdroj: STEM – Trendy 1997-2025
Hodnocení prezidenta Petra Pavla
V začátku třetího roku prezidentského mandátu Petra Pavla můžeme sledovat, jakými změnami prochází hodnocení výkonu prezidentské funkce v jednotlivých oblastech.
Většina občanů se domnívá, že se prezident Pavel ani po dvou letech ve funkci příliš nevměšuje do vnitropolitického dění (67 %) a dobře reprezentuje Česko v zahraničí (64 %). Veřejnost tedy vnímá Petra Pavla v tomto ohledu lépe než jeho předchůdce Miloše Zemana, který příliš zasahoval do politického dění v Česku podle mírné většiny obyvatel (53 %, 01/2019) a jako dobrého reprezentanta země v zahraničí ho v průběhu jeho druhého mandátu vnímala méně než polovina (46 %, 01/2019).
Mírná většina (54 %) pozitivně vnímá přispění Petra Pavla ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta. Méně vyhraněný názor má veřejnost na vliv prezidenta v našem politickém životě, kdy by polovina obyvatel ocenila větší vliv, zatímco druhá polovina nikoliv.
Postoj, že prezident Petr Pavel nezasahuje do vnitropolitického dění, je častější u lidí s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou: 71 %, VŠ: 77 %), dobře materiálně zajištěných (77 %), mladších osob (18-29 let: 70 %, 30-44 let: 73 %) a lidí z velkých měst (75 %). Zároveň pocit, že Pavel do veřejného dění příliš zasahuje, mají častěji lidé s horším materiálním zajištěním (43 %), nižším dosaženým stupněm vzdělání (ZŠ a vyučení bez maturity: 42 %) a starší lidé (60+: 40 %).
„Myslíte si, že prezident Petr Pavel zasahuje příliš do vnitropolitického dění v naší zemi?“
Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025
Dále sledujeme víceméně stabilně rozdělenou veřejnost v názoru na větší míru politické participace Petra Pavla. Podobně jako v předchozích dvou letech by polovina lidí uvítala, kdyby měl Petr Pavel větší vliv. Pro srovnání, větší vliv Miloše Zemana požadovala menšina občanů (38 %, 01/2019).
Pocit, že by Petr Pavel měl mít větší vliv v našem politickém životě klesá s vyšším věkem a materiálním zajištěním. Vlivnějšího prezidenta Pavla by významně více uvítali mladší lidé (18-29 let: 59 %, 30-44 let: 56 %) a lidé dobře zajištění (55 %). Že by Petr Pavel neměl mít větší vliv si naopak myslí významně více lidé špatně materiálně zajištění (65 %) a starší lidé (60+ let: 57 %). Menší rozdíly jsou i mezi pohlavími – ženy by si přály vyšší vliv Petra Pavla o něco více (56 %) než muži (44 %).
„Myslíte si, že prezident Petr Pavel by měl mít větší vliv v našem politickém životě?“
Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025
Téměř dvě třetiny občanů pozitivně oceňují zahraniční působení prezidenta Petra Pavla, za dobrého reprezentanta země jej považuje 64 %. V posledních dvou letech můžeme pozorovat mírný pokles spokojenosti s jeho zahraničním působením. V porovnání s vnímáním této role u Miloše Zemana je však hodnocení Petra Pavla v této oblasti pořád lepší, v lednu 2019 prezidenta Zemana jako dobrého reprezentanta v zahraničí považovalo 46 % obyvatel.
Významně více jsou se zahraničním působením Petra Pavla spokojeni mladí lidé (18-29 let: 77 %, 30-44 let: 72 %), lidé s vyšším dosaženým stupněm vzdělání (SŠ s maturitou: 71 %, VŠ: 75 %), dobře materiálně zajištění a lidé z velkých měst (shodně 75 %).
Kromě kladného hodnocení ze strany naprosté většiny voličů Petra Pavla ve druhém kole volby, hodnotí jeho vystupování v zahraničí kladně též přibližně polovina nevoličů a také třetina někdejších voličů protikandidáta Andreje Babiše.
„Myslíte si, že prezident Petr Pavel je dobrým reprezentantem České republiky v zahraničí?“
Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025
Příspěvek Petra Pavla ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta stabilně vnímá více než polovina veřejnosti (54 %). Zvýšení vážnosti prezidentského úřadu Petru Pavlovi kromě jeho voličů (88 %) častěji připisují také mladší lidé (18-29 let: 69 %, 30-44 let: 64 %), dobře materiálně zajištění (68 %), lidé s vyšším vzděláním (VŠ: 66 %), či lidé z velkých měst (64 %).
„Myslíte si, že prezident Petr Pavel podstatnou měrou přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky?“
Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025
V kontextu předchozích hlav státu je vnímaný příspěvek Petra Pavla ke zvýšení vážnosti prezidentského úřadu srovnatelný s hodnocením prezidentů Havla a Klause a ustálil se na mírné nadpoloviční většině. Po převzetí prezidentské funkce bylo hodnocení vyšší, což však nejspíš souviselo s nástupem do úřadu po kriticky vnímaném předchůdci Miloši Zemanovi.
Podstatný příspěvek ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky
– jmenovité hodnocení prezidentů (podíl odpovědí určitě a spíše ano v %)
Zdroj: STEM – Trendy 2000-2025
Na závěr respondenti známkovali (jako ve škole) práci prezidenta Pavla v různých oblastech, které spadají do výkonu prezidentského mandátu. Nejlépe je i letos hodnocené Pavlovo působení v zahraničí (55 % občanů této oblasti dalo jedničku nebo dvojku). Dále je pozitivně oceňovaná jeho komunikace s médii (51 %), působení v regionech a komunikace s vládou (shodně 47 %). Relativně nejhůře je hodnocena komunikace s opozicí (pouze 33 % známkovalo jedničkou nebo dvojkou).
Petr Pavel je však v zásadě hodnocen dobře, přičemž žádná z hodnocených oblastí výrazně nepřekročila v průměrné známce středovou „trojku“. Prezident je tedy ve veřejném prostoru stále poměrně dobře a široce akceptován. Obecně jej lépe v jednotlivých oblastech hodnotí jeho voliči, mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním, z velkých měst a lidé dobře materiálně zajištění.
„Představte si nyní, že byste měl(a) možnost ohodnotit dosavadní práci prezidenta Petra Pavla v různých oblastech podobně jako ve škole:“
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025
Srovnání s hodnocením z předchozích dvou let odhaluje jak mírné zlepšení, tak mírné zhoršení průměrných známek v některých oblastech. Nejlépe hodnocenou oblastí je i nadále působení v zahraničí s průměrnou známkou 2,5 a nejhůře hodnocenou je komunikace s opozicí s průměrnou známkou 3,1, která si letos lehce pohoršila oproti výběru spolupracovníků a poradců (zde došlo k mírnému zlepšení na 3,0).
Hodnocení práce prezidenta Petra Pavla z května 2023 a 2024 a dubna 2025 (průměry na škále 1–5)
Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 8. – 17. dubna 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 031 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
