Hodnocení práce ústavních institucí

Informace z výzkumu STEM Trendy 05/2006

Hodnocení práce ústavních institucí několik týdnů před volbami bez výraznějších změn.

Spokojenost s politickou situací vyjadřuje třetina obyvatel.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 2. – 9. května 2006. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1638 respondentů.

Česká veřejnost hodnotí práci nejvyšších českých ústavních institucí v polistopadovém období tradičně velmi rozdílně. Tomu odpovídají i aktuální výsledky ze začátku května. Prezident republiky pracoval v dubnu dobře podle téměř tří čtvrtin občanů, práci vlády hodnotila dobře skoro polovina lidí a činnost parlamentu dvě pětiny obyvatel.

Pramen: STEM, Trendy 05/2006, 1638 respondentů

V České republice se dlouhodobě projevuje značná nespokojenost občanů s politickou situací. Na jaře 2006 je se současnou politickou situací spokojena třetina lidí.

Pramen: STEM, Trendy 05/2006, 1638 respondentů


Výzkumy opakovaně ukazují, že na hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí nemá příliš velký vliv pohlaví, věk ani vzdělání respondenta. Pouze prezidenta hodnotí poněkud lépe lidé mladší 45 let a s vyšším než středoškolským vzděláním.

Výrazná je souvislost hodnocení a stranických preferencí. Nepřekvapí, že stejně jako v předchozích měsících nejpříznivější hodnocení má současná hlava státu mezi příznivci ODS (92 %) a vláda u příznivců ČSSD (81%). Obecně jsou nejméně spokojeni přívrženci KSČM a s výjimkou hodnocení práce prezidenta i sympatizanti ODS.  Sympatizanti Strany zelených jsou také poměrně kritičtí.

Pramen: STEM, Trendy 05/2006, 1638 respondentů

V souvislosti s blížícími se volbami v letošním roce je zajímavé připomenout závislost mezi hodnocením a deklarovanou volební účastí. Jak jednotlivé instituce, tak politickou situaci u nás hodnotí nejlépe lidé, kteří se chtějí účastnit voleb, jen o něco hůře ti, kteří s volební účastní váhají, a výrazně méně příznivě občané, kteří se voleb zúčastnit nechtějí.


Dlouholetá srovnání toho, jak lidé hodnotí práci prezidenta, vlády a parlamentu a jak jsou spokojeni s politickou situací, ukazuje graf na straně 4.

Práce prezidenta V. Klause je dlouhodobě vnímána jako nejvíce stabilní. V průběhu jeho volebního období jsme zaznamenali opakovaně jen drobné výkyvy. Jeho hodnocení je také po celou dobu jeho funkčního období výrazně lepší než práce zbylých dvou ústavních institucí. V průběhu posledních dvanácti měsíců jeho příznivá hodnocení oscilovalovala lehce nad sedmdesáti procenty.

Vývoj hodnocení práce vlády a parlamentu ukazuje, že názory na obě instituce jsou v posledních letech dosti podobné, s tím, že vláda je hodnocena vždy o něco lépe než parlament. Nejlepší hodnocení vykazovaly obě instituce po katastrofálních povodních na podzim 2002 a nejhorší během Grossovy politické krize na jaře 2005. Po nástupu premiéra Paroubka nastal v polovině loňského roku obrat a s výjimkou mírného propadu na podzim loňského roku se hodnocení obou institucí v roce 2005 zlepšovala a byla doprovázena i nárůstem spokojenosti s politickou situací.

Výsledky v letošním roce signalizují, že nárůst příznivých názorů se zpomalil a v případě vlády a hodnocení vnitropolitické situace došlo dočasně i k mírnému poklesu.

Hodnocení vlády, parlamentu i spokojenosti s politickou situací se za poslední rok výrazně zlepšilo. Nejmarkantnější posun se týkal hodnocení vlády.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text