Hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 04/2007

PŘÍZNIVÉ HODNOCENÍ PRÁCE VLÁDY I PREZIDENTA OD ZAČÁTKU ROKU POZVOLNA KLESÁ, PŘESTO SE TRADIČNĚ NÍZKÁ SPOKOJENOST S POLITICKOU SITUACÍ

STABILIZUJE A MÍRNĚ ZLEPŠUJE.

 

Necelý rok po volbách deklaruje spokojenost s politickou situací jen pětina lidí (21 %). Prezident republiky pracoval v březnu 2007 dobře podle dvou třetin občanů (68 %), práci vlády hodnotila dobře necelá třetina občanů (29 %) a činnost parlamentu čtvrtina lidí (25 %).

 

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 2. – 10. dubna 2007. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1191 respondentů.

Jak ukazují výzkumy STEM, v České republice se dlouhodobě projevuje značná nespokojenost občanů s politickou situací. Deset měsíců po volbách do sněmovny deklaruje spokojenost jen necelá pětina lidí (21 %). Největší podíl lidí (zhruba polovina) odpovídá na otázku „Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“ variantou „spíše ne“.

Pramen: STEM, Trendy 04/2007, 1191 respondentů

Stejně jako v minulosti společnost posuzuje činnost ústavních institucí rozdílně. Tradičně nejlépe je hodnocena hlava státu. Znatelně hůře je vnímána práce vlády a ještě o něco hůře  činnost parlamentu. Prezident republiky pracoval v březnu 2007[1] dobře podle dvou třetin občanů (68 %), práci vlády hodnotily dobře tři z deseti občanů (29 %) a činnost parlamentu čtvrtina lidí (25 %).

Viz graf na následující stránce.


Pramen: STEM, Trendy 04/2007, 1191 respondentů

Opakovaně se ukazuje, že v nové povolební situaci se rozchází v pohledu na všechny zkoumané ústavní instituce i na politickou situaci mladší a vzdělanější část obyvatelstva s lidmi staršími (od 45 let) a obyvateli s nižším vzděláním. Lepší hodnocení dávají lidé ve věku do 44 let, lidé s vyšším vzděláním, finančním a materiálním zajištěním a občané s pravicovou orientací. V předchozích letech, kdy stála v čele vlády a parlamentu ČSSD, nebyly vesměs zjišťovány rozdíly v hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Výjimkou bylo lepší hodnocení prezidenta V. Klause lidmi s vyšším vzděláním. Zásadní vliv nemělo pohlaví, věk či vzdělání ani na hodnocení spokojenosti s aktuální politickou situací.



[1] Respondenti hodnotí práci ústavních institucí začátkem nového měsíce vždy za předchozí měsíc.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text