Naše zjištění
1. 3. 2007

Hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí

Stabilizace politické situace se příliš nedotkla tradičně negativistických postojů české veřejnosti k politickým poměrům. Výzkumy STEM ukazují, že v České republice se dlouhodobě projevuje značná nespokojenost občanů s politickou situací. Více než půl roku po volbách deklaruje spokojenost jen necelá pětina lidí (18 %).

Informace z výzkumu STEM Trendy 02/2007

NESPOKOJENOST S AKTUÁLNÍ POLITICKOU SITUACÍ
SE SNIŽUJE JEN VELMI POMALU.

ÚSTAVNÍ INSTITUCE SI VŠAK UŽ V OČÍCH VEŘEJNOSTI POLEPŠILY:

LIDÉ OCENILI VZNIK VLÁDY TAKÉ NÁRŮSTEM SPOKOJENOSTI

S PRACÍ PARLAMENTU A PREZIDENTA REPUBLIKY.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 8. února 2007. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1222 respondentů.

Stabilizace politické situace se příliš nedotkla tradičně negativistických postojů české veřejnosti k politickým poměrům. Výzkumy STEM ukazují, že v České republice se dlouhodobě projevuje značná nespokojenost občanů s politickou situací. Více než půl roku po volbách deklaruje spokojenost jen necelá pětina lidí (18 %). Přesto je to výrazně více než začátkem září, kdy lidé tehdejší neschopnost stran dohodnout se v povolebních vyjednáváních promítli do ještě kritičtějšího hodnocení.

Pramen: STEM, Trendy 02/2007, 1222 respondentů

Po řadě měsíců, kdy v České republice konečně zasedla vláda, která má důvěru parlamentu, zareagovala veřejnost pozitivnějším hodnocením práce nejvyšších ústavních institucí. Stejně jako v předchozích letech se však zachovaly tradiční rozdíly ve vnímání jejich práce. Výrazně nejlépe je hodnocena hlava státu, práce parlamentu je vnímána o něco hůře než činnost vlády. Prezident republiky pracoval v lednu 2007 dobře podle téměř tří čtvrtin občanů (73 %), práci vlády hodnotila dobře třetina občanů (33 %) a činnost parlamentu 28 % lidí. Viz graf na následující stránce.

Pramen: STEM, Trendy 02/2007, 1222 respondentů

Výzkumy opakovaně ukazují, že na spokojenost s politickou situací i na hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí nemá zásadní vliv pohlaví ani věk. Hodnocení se mírně liší v závislosti na vzdělání respondentů. V posledních letech byl prezident obvykle lépe hodnocen lidmi s vyšším vzděláním. V současné době jsou lépe posuzovány lidmi s vysokoškolským diplomem a maturitou i obě další instituce: vláda a parlament.

Výrazná souvislost je opakovaně zjišťována mezi hodnocením jednotlivých institucí a stranickými preferencemi. Stejně jako v předchozích měsících a letech má nejpříznivější hodnocení současná hlava státu mezi stoupenci ODS (86 %). Ti také nyní nejlépe hodnotí vládu (53 %). K tradičně všeobecně nejhoršímu hodnocení politické situace a institucí přívrženci KSČM se v poslední době přidali také příznivci ČSSD. V porovnáním s posledním hodnocením v listopadu minulého roku, kdy stále ještě probíhala povolební vyjednávání o sestavení vlády, přibylo obecně kladných hodnocení u příznivců Strany zelených. O pozitivnější pohled na práci hlavu státu se postarali především příznivci stávajících opozičních stran, kteří jeho činnost vnímají nyní výrazně lépe než na podzim minulého roku.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Instituce
hodnocení společnosti, instituce