Hodnocení demokracie ve volebním roce

Hodnocení demokracie ve volebním roce

Jitka Uhrová

Tisková konference STEM, 17. 10. 2002


Aktuální spokojenost s demokracií u nás

Jedním ze základních pilířů demokratického systému jsou demokratické volby do zastupitelských sborů. Již více než dvanáct let uplynulo od prvních svobodných voleb v naší zemi po pádu totalitního systému. V letošním roce se u nás konají volby dokonce na třech úrovních. V červnu proběhly volby do Poslanecké sněmovny, zanedlouho nás čekají volby do místních zastupitelstev a doplňující volby do Senátu. Jak v této době veřejnost hodnotí úroveň demokracie v naší zemi?

Podle říjnového výzkumu jsou spokojeny s tím, jak u nás funguje demokracie, pouze necelé dvě pětiny populace. Tento podíl je od roku 1994 poměrně stabilní. Vývojový graf však ukazuje, že v předchozích letech došlo k výrazným výkyvům v období těsně po volbách do Poslanecké sněmovny, tedy v letech 1996 a 1998. Míra spokojenosti s fungováním demokracie byla bezprostředně po volbách výrazně vyšší než ve výzkumech volbám předcházejících. Zdá se tedy, že realita volby a naděje na výměnu politického vedení posilují obecnou spokojenost s demokracií. V letošním roce tak výrazný efekt nepozorujeme, důvodem však pravděpodobně není nějaké přímé rozčarování z letošních voleb, ale spíše delší časový odstup našeho výzkumu od samotných voleb, ve kterém již aktuální politická realita pozitivní obraz voleb rozptýlila.

Výrazně vyšší míru spokojenosti s fungováním demokracie projevují lidé mladší 30 let, lidé dobře finančně a majetkově zajištění a osoby s vyšším vzděláním. S fungováním demokracie jsou také častěji spokojeni lidé pravicově orientovaní a stoupenci ODS.

Pramen: STEM, Trendy 1993 – 2002

Pramen: STEM, Trendy 2002/10, 1251 respondentů

* Lidé, kteří v otevřené otázce na aktuální preference jmenují Koalici

(hodnoty pro Koalici a US-DEU jsou pouze orientační)

Nespokojenost s fungováním demokracie neznamená, že by lidé v naší společnosti zcela postrádali demokratické principy. Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti se totiž domnívá, že se v naší zemi podařilo vybudovat základy demokracie. Stále však máme podle názoru veřejnosti v tomto ohledu značné rezervy, většina dotázaných občanů ještě naši demokracii nepovažuje za srovnatelnou s demokraciemi v západoevropských zemích.

Pramen: STEM, Trendy 1993 – 2002

Pramen: STEM, Trendy 2001 – 2002

Výsledky předchozího výzkumu, který byl uvedeným otázkám věnován (září 2001), ukázaly nárůst kritického hodnocení stavu naší demokracie. Aktuální výzkum tyto nejkritičtější hodnoty nepotvrdil, zastoupení optimisticky naladěných občanů se ve všech ohledech mírně zvýšilo.

Posílení optimismu si můžeme ilustrovat také na kombinaci aktuálního hodnocení úrovně demokracie s obecnějším hodnocením základů demokracie. Nyní jsou v populaci zcela rovnoměrně zastoupeny dvě hlavní skupiny:

1. „pozitivisté“ – lidé, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie a domnívají se, že se již podařilo vybudovat základy demokracie (36%)

2. „negativisté“ – lidé, kteří nejsou spokojeni a pochybují o pevných základech demokracie
u nás (rovněž 36%).

Od výzkumu v září 2001 se skupina lidí pozitivně naladěných výrazně rozšířila na úkor negativně naladěných (září 2001 – pozitivisté 30%, negativisté 42%).

Hodnocení jednotlivých aktérů demokratického systému

Kritické názory na fungování demokracie v naší zemi předznamenávají kritiku jednotlivých účastníků politického dění. Veřejnost je nejméně kritická k politickým stranám, podle mírně nadpoloviční většiny dotázaných občanů totiž politické strany zaručují demokratickou politiku. Negativní mínění však již převažuje u hodnocení samotných politiků, pouze dvě pětiny dotázaných se domnívají, že vedoucí političtí představitelé dodržují při svém rozhodování demokratické principy. Nejvíce kritičtí jsou však občané sami k sobě, protože jen čtvrtina z nich připouští, že veřejnost u nás umí dostatečně uplatňovat demokratické principy v běžném životě. Dokonce i mezi těmi, kteří jsou obecně s fungováním demokracie spokojeni, zastává polovina z nich názor, že veřejnost se musí v tomto ohledu ještě mnohému naučit.

Podobně jako u obecného hodnocení stavu demokracie v naší zemi došlo také v konkrétním hodnocení aktérů politického systému k mírnému zvýšení podílu optimistických názorů. V září 2001 bylo v populaci 43% těch, kteří byli nespokojeni jak s politickými stranami, politickými představiteli, tak s veřejností. Nyní se tento podíl snížil na 35%.

„Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují demokratickou politiku?“

  2001/2 2001/9 2002/10
Určitě ano 5 % 7 % 7 %
Spíše ano 39 % 41 % 49 %
Spíše ne 41 % 37 % 35 %
Určitě ne 15 % 15 % 9 %

Pramen: STEM, Trendy 2001 – 2002

„Zachovávají naši vedoucí představitelé při svém rozhodování demokratické postupy?“

  2001/2 2001/9 2002/10
Určitě ano 3 % 2 % 3 %
Spíše ano 37 % 32 % 39 %
Spíše ne 46 % 48 % 44 %
Určitě ne 14 % 19 % 14 %

Pramen: STEM, Trendy 2001 – 2002

„Umí naše veřejnost dostatečně uplatňovat demokratické principy v běžném životě?“

  2001/2 2001/9 2002/10
Určitě ano 2 % 1 % 2 %
Spíše ano 24% 24 % 26 %
Spíše ne 60 % 57 % 57 %
Určitě ne 14 % 19 % 15 %

Pramen: STEM, Trendy 2001 – 2002

Představy o demokracii

Pro bližší porozumění tomu, co si lidé představují pod pojmem demokracie, jsme dotázané občany požádali, aby z osmi nabídnutých položek vybrali jednu, která je podle nich osobně v demokracii nejdůležitější. Nejčastěji lidé vybírali „systém spravedlnosti, který s každým zachází stejně“, pak „osobní svobodu a možnost seberealizace“ a „záruku, že budou uspokojeny ekonomické potřeby lidí“. Jen nevýrazně se v letošním „supervolebním“ roce zvýšil podíl těch lidí, kteří v demokracii za nejdůležitější považují „právo vybrat si představitele ve volbách“.

Pro přehlednost si můžeme posuzované položky rozdělit do dvou základních bloků:

1. pojetí demokracie s důrazem na ekonomické hodnoty, příležitosti

2. pojetí demokracie s důrazem na občanské svobody.

Ekonomické pojetí demokracie od minulého výzkumu v září loňského roku mírně posílilo, stále však ve veřejném mínění výrazně převládá pojetí demokracie založené na osobních a politických svobodách. Poměrně příznivá současná ekonomická situace země tedy neklade zvýšené nároky na zajištění ekonomických jistot a umožňuje občanům zaměřit se na obecné politické hodnoty.

„Demokracie znamená pro různé lidi různé věci. Která je v demokracii nejdůležitější?“

  94/2 97/2 97/12 99/2 99/12 01/9 02/10
Záruka, že budou uspokojeny ekonomické potřeby lidí 21 % 23 % 21 % 26 % 25 % 18 % 19 %
Ekonomická prosperita 11 % 11 % 14 % 17 % 17 % 9 % 12 %
Záruky ekonomické rovnosti mezi občany 5 % 4 % 3 % 4 % 5 % 5 % 6 %
Osobní svoboda a možnost seberealizace, vlastního uplatnění 25 % 27 % 19 % 22 % 23 % 25 % 22 %
Systém spravedlnosti, který s každým zachází stejně 14 % 15 % 17 % 14 % 19 % 26 % 25 %
Alespoň dvě silné strany, které spolu soutěží ve volbách 2 % 1 % 2 % 1 % 2 % 4 % 4 %
Svoboda kritizovat vládu 1 % 1 % 1 % 0 % 1 % 5 % 3 %
Právo vybrat si představitele ve volbách 6 % 4 % 7 % 3 % 7 % 6 % 8 %
Neví, neodpověděl 16 % 15 % 17 % 13 % 1 % 1 % 1 %

Pramen: STEM, Trendy 1994-2002

„Demokracie znamená pro různé lidi různé věci. Která je v demokracii nejdůležitější?“

  94/2 97/2 97/12 99/2 99/12 01/9 02/10
Ekonomika (naplňování potřeb lidí, prosperita, ekonomická rovnost) 43 % 44 % 44 % 54 % 48 % 33 % 37 %
Svoboda (možnost vlastního uplatnění, výběr ve volbách, svoboda slova, spravedlnost před zákonem) 57 % 56 % 56 % 46 % 52 % 67 % 63 %

Pramen: STEM, Trendy 1994-2002 (bez skupiny lidí, která odpověděla „nevím“)

Důraz na občanské svobody v pojetí demokracie je charakteristický především pro mladé lidi, občany se středoškolským a hlavně vysokoškolským vzděláním. Subjektivní hodnocení finanční a majetkové situace domácnosti se významně nepromítá do preference ekonomického pojetí demokracie. Výrazné rozdíly ve vnímání demokracie jsou však mezi různě politicky orientovanými skupinami. K lidem pravicově zaměřeným častěji patří preference občanských svobod, naopak lidé levicově orientovaní častěji inklinují k ekonomickým hodnotám.

Pramen: STEM, Trendy 2002/10, 1251 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2002/10, 1251 respondentů
* Lidé, kteří v otevřené otázce na aktuální preference jmenují Koalici

(hodnoty pro Koalici a US-DEU jsou pouze orientační)

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text