Hodnocení demokracie v ČR

Hodnocení demokracie v ČR

Marek Tomášek

Tisková konference STEM, 25. 9. 2001


Úvod

Již jedenáct let uplynulo od doby, kdy došlo k nastolení nového demokratického režimu vládnutí v naší republice. Naše společnost začala v praxi uplatňovat představy o demokracii a prosazovat v běžném životě hodnoty spojené s otevřenou moderní společností. Jak pokračujeme v nastoupené cestě a jak jsme spokojeni se svojí demokracií, ukazuje následující zpráva.

Co je v demokracii nejdůležitější

S hodnocením demokracie jsou spjaty dva modely. Demokracie chápaná jako ekonomické příležitosti je prvním modelem. Pro postoje, které tento model zahrnuje, jsou charakteristické preference ekonomických hodnot a jistot, orientace na materiální výhody a ekonomické záruky, které by demokracie měla přinášet. Tuto orientaci sdílejí častěji lidé ze slabších sociálních vrstev a lidé nižšího vzdělání. Ve vztahu k demokracii očekávají garance naplnění ekonomických potřeb, možnosti kumulace majetku a zabezpečení budoucnosti. Demokratický režim by měl napravovat sociální nerovnost, tak aby byli ve výsledku všichni relativně spravedlivě uspokojeni.

Druhý model, demokracie jako rovnost příležitostí, propojuje demokracii spíše s hodnotami občanských svobod. Lidé této orientace si na demokracii považují možnost seberealizace, vlastního uplatnění, zaručení svobody a spravedlnosti a rovnosti před zákonem. K těmto hodnotám se hlásí častěji lidé z vyšších sociálních vrstev a lidé s vyšším vzděláním. Důležitá je pro ně výchozí spravedlivá situace. Demokracie by měla zaručit, aby měli všichni stejnou možnost naplňovat vlastní životní představy.

Ve  svých výzkumech sleduje STEM již delší dobu vývoj demokratické kultury u nás. Od roku 1994 v chápání demokracie převládá druhý model rovnosti příležitostí. V posledním období přibylo dále stoupenců tohoto modelu.

„Demokracie znamená pro různé lidi různé věci. Která je v demokracii nejdůležitější?“

  94/02 96/03 97/12 99/02 99/12 01/02 01/09
Ekonomika (naplňování potřeb lidí, prosperita, ekonomická rovnost) 43 % 45 % 44 % 54 % 48 % 46 % 33 %
Svoboda (možnost vlastního uplatnění, výběr ve volbách, svoboda slova, spravedlnost před zákonem) 57 % 55 % 56 % 46 % 52 % 54 % 67 %

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001 (bez skupiny lidí, která odpověděla „nevím“)

„Demokracie znamená pro různé lidi různé věci. Která je v demokracii nejdůležitější?“

  94/02 96/03 97/12 99/02 99/12 01/02 01/09
Záruka, že budou uspokojeny ekonomické potřeby lidí 21 % 21 % 21 % 26 % 25 % 24 % 18 %
Ekonomická prosperita 11 % 13 % 14 % 17 % 17 % 17 % 9 %
Záruky ekonomické rovnosti mezi občany 5 % 4 % 3 % 4 % 5 % 5 % 5 %
Osobní svoboda a možnost seberealizace, vlastního uplatnění 25 % 20 % 19 % 22 % 23 % 28 % 25 %
Systém spravedlnosti, který s každým zachází stejně 14 % 14 % 17 % 14 % 19 % 17 % 26 %
Alespoň dvě silné strany, které spolu soutěží ve volbách 2 % 2 % 2 % 1 % 2 % 2 % 4 %
Svoboda kritizovat vládu 1 % 1 % 1 % 0 % 1 % 0 % 5 %
Právo vybrat si představitele ve volbách 6 % 5 % 7 % 3 % 7 % 6 % 6 %
Neví, neodpověděl 16 % 21 % 17 % 13 % 1 % 1 % 1 %

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001

1. Posílení modelu rovných šancí je logickým důsledkem vyzrávání demokratické kultury. Z dlouhodobého hlediska a v širším kontextu dalších indikátorů je vývoj v naší republice podobný s vývojem v ostatních postkomunistických zemích. Po transformaci ekonomik a stabilizaci rozdělení politických sil zaměřují lidé svoji pozornost i na jiné než ekonomické problémy. Zaměřují se na otázky v širokém smyslu politické, dále také na morální a mravní pravidla a nepsané sociální normy.

Mimochodem, tento trend je patrný i ve vyspělých západních demokraciích, kde globalizační tendence ekonomik vedou k postupné přeměně hodnotové hierarchie (Jedná se o změnu tradičních vzorců hodnotových preferencí. Tato změna se projevuje novým uspořádáním žebříčků a preferencí tzv. postmateriálních hodnot odmítajících západní konzumní životní styl). Toto poněkud zjednodušené tvrzení podporují srovnávací mezinárodní studie z posledních let (např. Mezinárodní výzkum evropských hodnot).

2. Druhou příčinou je současná uspokojivá ekonomická situace v ČR. Platí totiž, že v období špatných hospodářských výsledků státu zaměřují lidé svoji pozornost právě k otázkám ekonomickým. Objevují se častěji hlasy, které vyjadřují negativní názory na vývoj ekonomické situace a veřejnost ve větší míře očekává i státní garance zatím dosažených ekonomických jistot. Přibývá lidí, pro něž demokracie znamená především ekonomické záruky. Zároveň jsou z ohniska pozornosti vytlačovány jiné otázky, mezi nimi také otázky spojené s ideály svobody a spravedlnosti v demokracii.

V posledních dvou letech má naše ekonomika dobré výsledky. Je překonána krize, která se projevila v roce 1997. I z tohoto důvodu se česká veřejnost začíná zajímat o další problémy společenského života a roste počet lidí, které můžeme charakterizovat modelem rovných šancí.

3. Příčinou posunu hodnocení může však být i dílčí změna výzkumné metodiky. Již od roku 1994 nabízíme respondentům k vyjádření otázku ve stejném znění, včetně pořadí nabízených položek. Tento metodologický postup je běžný a umožňuje srovnatelnost získaných údajů v čase. V posledním šetření jsme pořadí položek pozměnili. Tento krok mohl částečně ovlivnit preferenci jednotlivých položek.

Popisovaný posun nastal u všech věkových skupin obyvatel. Není rozdíl mezi mladými a starými občany ČR. Neliší se mezi sebou muži ani ženy.

Posun k druhému modelu nesou především lidé s VŠ a středoškolským vzděláním. Častěji ho preferují i lidé z dobře či solidně finančně a majetkově zajištěných domácností. K tomuto modelu se častěji hlásí lidé, kteří sami sebe řadí na pravou stranu politické škály levice-pravice.

Ekonomické aspekty ve spojení s demokracií zdůrazňují lidé vyučení a se základním vzděláním, představitelé domácností se špatnou situací či domácností chudých a lidé levicově orientovaní.


Základy a funkčnost demokracie

Při hodnocení otázek spojených s fungováním demokracie musíme navíc zohlednit i současnou politickou situaci v zemi. Názory na fungování demokracie se odvíjejí od vnímání politické situace a vykazují větší dynamiku, než hodnotově zakotvené postoje. I tyto indikátory však ukazují, že v české veřejnosti dochází k určitému posunu v oblasti hodnot spojených s demokracií. Lze obecně konstatovat, že došlo k relativně výraznějšímu oslabení názorů, které vyjadřují spokojenost.

Od února letošního roku se zmenšil počet lidí, kteří souhlasí s tím, že se v ČR už podařilo vybudovat základy demokracie. V současné době jsou o tom přesvědčeny necelé tři pětiny lidí. Výrazné snížení počtu lidí spokojených se současným stavem demokracie od února do září je podmíněno extrémně vysokou únorovou hodnotou. Únorový výzkum totiž probíhal v době dosud zjitřených emocí po krizi v České televizi. Současná hodnota je nejnižší od roku 1993 a můžeme proto tvrdit, že dochází k určitému přehodnocení otázek spojených s demokracií.

Rostoucí kritické hlasy české veřejnosti k otázkám demokracie se projevily také snížením počtu lidí, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie u nás. Spokojenost s fungováním demokracie deklaruje necelá třetina české veřejnosti a jedná se opět o nejnižší hodnotu od roku 1993.

Relativně nejspokojenější při hodnocení základů a fungování demokracie jsou lidé mladšího věku, lidé s vyšším vzděláním, s dobrým finančním a majetkovým zajištěním domácnosti a lidé pravicově orientovaní, voliči ODS, US, Čtyřkoalice a vládní ČSSD. Jsou to také ve větší míře lidé, kteří by se chtěli zúčastnit voleb. Podle jiných indikátorů z našich výzkumů jsou tyto skupiny charakterické i aktivním zájmem o politické dění a směřování ČR.

Nespokojenost vyjadřují častěji skupiny, jejichž sociální a ekonomické podmínky jsou spíše tíživé. Hodně takových lidí je mezi voliči levicové KSČM. Jejich negativní hodnocení se projevuje často i nechutí zúčastnit se voleb. Základy a funkčnost demokracie kritizují nejčastěji lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním a lidé z chudých domácností.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001

Pramen: STEM, Trendy 1993 – 2001

Pramen: STEM, Trendy 01/09

Pramen: STEM, Trendy 01/09

Prosazování demokratických principů

Za posledních sedm měsíců přibylo lidí, kteří nejsou spokojeni s demokratickým rozhodováním vedoucích představitelů země. Dvě třetiny obyvatel se domnívají, že naši vedoucí představitelé při svém rozhodování nezachovávají demokratické postupy.

„Zachovávají naši vedoucí představitelé při svém rozhodování demokratické postupy?“

  01/02 01/9
Určitě ano 3 % 2 %
Spíše ano 37 % 32 %
Spíše ne 46 % 48 %
Určitě ne 14 % 19 %

Pramen: STEM, Trendy 2001

Občané ČR jsou kritičtí nejen ke svým vedoucím představitelům, ale také sami k sobě. Jenom čtvrtina Čechů si myslí, že naše veřejnost umí dostatečně uplatňovat demokratické principy v běžném životě.

„Umí naše veřejnost dostatečně uplatňovat demokratické principy v běžném životě?“

  ½ 01/9
Určitě ano 2 % 1 %
Spíše ano 24% 24 %
Spíše ne 60 % 57 %
Určitě ne 14 % 19 %

Pramen: STEM, Trendy 2001

Více spokojenosti s rozhodováním představitelů i s prosazováním demokratických principů v běžném životě vyjadřují opět mladí lidé, obyvatelé s vyšším vzděláním, finančně a majetkově dobře zajištění a lidé s pravicovou orientací. Nejméně kritiků mají naši činitelé mezi voliči ODS a ČSSD. Voliči těchto stran jsou také nejčastěji spokojeni s uplatňováním demokratických principů veřejností.

Nespokojenost s rozhodováním představitelů a uplatňování principů v praxi je rozšířena ve skupinách lidí starších 60 let, se základním vzděláním, s nedostatečným majetkovým a finančním zajištěním domácností a mezi lidmi s levicovou orientací. Ke kritikům nejčastěji  patří opět voliči KSČM.

Pramen: STEM, Trendy 2001

Pramen: STEM, Trendy 2001

Závěr

Hodnocení demokracie u nás je více kritické, než jak jsme dosud pozorovali. Všechny skupiny obyvatel v současnosti vyjadřují spíše nespokojenost. Toto hodnocení není projevem odmítnutí demokracie a nostalgie po režimu minulém, ale spíše odrazem toho, že jsme ještě nedosáhli cílů, které jsme si přechodem k demokracii přislíbili. Můžeme to tvrdit i s ohledem na následující fakt.

Optimisty v otázkách demokracie zůstávají lidé, pro něž je demokracie zárukou občanských svobod. Tato skupina lidí projevuje větší spokojenost ve svých názorech na vybudování základů a fungování demokracie a také při hodnocení našich vedoucích představitelů. Deklarovaná spokojenost je však větší pouze relativně vzhledem k druhé skupině lidí, kterou charakterizuje ekonomická chápání demokracie. Obě skupiny jsou však stejně kritické, v případě hodnocení toho, jak česká veřejnost prosazuje demokratické principy v běžném životě. Shodují se v tom, že se Češi za jedenáct let nenaučili v běžném životě demokratické principy zohledňovat. Obyvatelé České republiky očekávají sami od sebe více.

Současná nespokojenost je do budoucnosti spíše příslibem než hrozbou. Ostatně i podle bonmotu německého sociologa R. Dahrendorfa nás čeká ještě řada let, než bude možné demokracii (a občanskou společnost) u nás pokládat za vyspělou.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text