V roce 2024 byla evidována nejnižší porodnost v moderní historii České republiky. Podle předběžných údajů ČSÚ se v roce 2024 narodilo 84 tis. dětí, což je cca o 40 tis. dětí méně než v letech, kdy se dětí rodilo nejvíce (např. počátek 90. let). Změny v nastavení rodičovského příspěvku od ledna 2024 tak nepřinesly skokovou změnu v počtu narozených dětí. V lednu 2024 se totiž narodilo podle údajů ČSÚ 7 008 dětí, což bylo o 11 % méně než v lednu 2023. Obavy z masivního posouvání porodů z konce roku 2023 na začátek roku 2024 nebyly naplněny.
V době přirozeného úbytku obyvatel by měla být vedena diskuse zejména o tom, jaká prorodinná opatření mohou motivovat k zakládání rodin anebo usnadňovat slaďování rodinného a pracovního života. Data indikují, že bychom neměli ztrácet čas diskusemi o možném zneužívání podobných opatření. Aktuální výzkumy totiž poukazují na zásadnější problém. V posledních letech dochází k velkým a rychlým změnám životních postojů v nejmladších generacích. Podle výzkumu CZECHSEX provedeného Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) nemělo 46 % mladých lidí v ČR vůbec nikdy dlouhodobý partnerský vztah1. Ti, kteří vztah mají, odkládají rodičovství do vyššího věku. To s sebou nese podle Jany Paloncyové (2022)2 riziko, že rodiny nestihnou mít zejména ze zdravotních důvodů tolik dětí, kolik by chtěly. Opatření zaměřená na finanční stránku mohou podpořit porodnost u „téměř rozhodnutých“. Obecně ale budeme muset cílit na širší, komplexní spektrum opatření.
Interaktivní prohlížečka v PowerBI
Zdroj: Zpracování STEM
