Naše zjištění
25. 4. 2023

Forecasteři z projektu FORPOL ve spolupráci se STEM dokázali úspěšně predikovat vývoj nálad ve společnosti

Přes 50 forecasterů z projektu FORPOL think-tanku České priority, z. ú., ve spolupráci s analytickým ústavem STEM, z. ú., na konci roku 2022 (tedy s asi 3měsíčním předstihem) predikovalo výsledky nedávného březnového šetření STEM. Forecasteři se konkrétně zaměřili na otázky pocitu ohrožení ČR, důvěry mezi lidmi a příjmů domácností. “My sami občas děláme predikce vývoje nálad společnosti na několik měsíců dopředu pro různé partnery.

Přes 50 forecasterů z projektu FORPOL think-tanku České priority, z. ú., ve spolupráci s analytickým ústavem STEM, z. ú., na konci roku 2022 (tedy s asi 3měsíčním předstihem) predikovalo výsledky nedávného březnového šetření STEM. Forecasteři se konkrétně zaměřili na otázky pocitu ohrožení ČR, důvěry mezi lidmi a příjmů domácností. “My sami občas děláme predikce vývoje nálad společnosti na několik měsíců dopředu pro různé partnery. Zapojení forecasterů byl experiment a nedopadlo to vůbec špatně. Ve dvou ze tří případů byly svým odhadem poměrně blízko skutečnému výsledku a i u třetí otázky správně odhadli směr vývoje nálad.” říká Jaromír Mazák, ředitel výzkumu ve STEM.

Tyto predikce vznikaly pomocí metody úsudkového forecastingu. Úsudkový forecasting je inovativní metoda odhadování budoucnosti, která využívá přemýšlení v pravděpodobnostech a kombinování názorů a odhadů různorodé skupiny lidí na on-line platformě. Propojením jejich predikcí se výsledek zpřesňuje a omezuje se osobní zkreslení – jde o tzv. princip moudrosti davu. Přesnost dále zvyšuje interakce mezi forecastery, kteří své názory mohou v čase měnit i na základě názoru ostatních predikujících. Více informací o této metodě naleznete na www.forpol.cz.

Všechny tři předpovědi forecasterů úspěšně odhadovaly směr vývoje daného trendu ve společnosti, což poukazuje na zajímavou využitelnost této metody. Součástí kvantitativní číselné predikce byly také komentáře a popisy procesu přemýšlení forecasterů, které vznikaly během turnaje.

1) Bezpečnost

Obsah obrázku tabulkaPopis byl vytvořen automaticky

Otázku ohledně bezpečnosti ČR (celkem 117 predikcí) odhadli forecasteři relativně blízko realitě, vzhledem k tomu, k jak velkému posunu došlo, a to s chybou 6,5 p.b. Jako hlavní faktor pro své uvažování uváděli vliv konfliktu na Ukrajině, ale soustředili se i na negativní nepřímé vlivy, jako je například inflace.

2) Důvěra

Obsah obrázku tabulkaPopis byl vytvořen automaticky

Ještě lépe si forecasteři vedli u otázky na nedůvěru ve společnosti (111 predikcí), kde byla chyba dokonce jen 1,5 p.b. Jako hlavní faktory ve vývoji důvěry ve společnosti forecasteři uváděli zhoršenou ekonomickou situaci, doznívající efekty pandemie a prezidentské volby. Forecasteři očekávali korekční pokles mezilidské nedůvěry poté, co vystoupala na historicky rekordní hodnoty. K mírné korekci skutečně došlo a byla ve výsledku v rozsahu statistické chyby od predikce forecasterů.

3) Ekonomická situace

Obsah obrázku tabulkaPopis byl vytvořen automaticky

U ekonomické situace v domácnostech (123 predikcí) pak byla odhadována pesimističtější varianta oproti realitě, s chybou 6,8 p.b. Za hlavní faktory byl považován očekávaný vývoj ekonomické situace, inflační tlaky, ceny energií a růst počtu exekucí.

Proč predikce právě těchto tří otázek?

Při výběru otázek pro predikce bylo záměrně vybráno jedno téma mezinárodní situace, jedno téma ekonomické a jedno téma obecnější společenské. Na první otázce, která se věnuje ohrožení bezpečnosti ČR v souvislosti s mezinárodní situací, je zajímavé, že ji STEM naposledy dotazoval v září 2020 za výrazně odlišné situace. Forecasteři tedy byli v poměrně složité situaci, kdy měli odhadnout vývoj veřejného mínění ve zcela odlišném a novém kontextu války na Ukrajině, aniž by měli k dispozici mnoho informací. Otázka totiž byla v minulosti dotazována jen několikrát. Důležitou referencí pro ně mohl být zvýšený pocit ohrožení na vrcholu občanské války v Sýrii a evropské migrační krize. Ukazuje se, že pocit ohrožení bezpečnosti ČR je ve společnosti nyní výrazně zvýšený, ale stále nižší než v průběhu migrační krize.

Otázka na mezilidskou důvěru je v tomto ohledu zcela odlišná: STEM ji dotazuje velmi často a poslední časový bod, který měli forecasteři v na konci roku 2022 k dispozici, byl z října téhož roku. Otázka byla zvolena především z důvodu, že se za poslední rok nedůvěra lidí v ostatní bezprecedentně zhoršila. Sociologové přitom důvěru považují za klíčový ukazatel soudržnosti společnosti. „Bez vzájemné důvěry je obtížné, aby se lidé na něčem dohodli. Do popředí se dostávají podezření ze skrytých motivů namísto otevřenosti vůči konstruktivním řešením. Nízká důvěra ve společnosti je špatnou zprávou ve chvíli, kdy se vláda chystá komunikovat a prosazovat opatření na ozdravení veřejných rozpočtů,“ vysvětluje Jaromír Mazák, ředitel výzkumu ve STEM.

Třetí otázka, ekonomická, se zaměřila na to, jak domácnosti vycházejí se svými příjmy. Forecasteři měli k dispozici informace o tom, že podíl domácností s potížemi velmi poklesl v době ekonomického růstu, především v letech 2016 až 2020. Zároveň věděli, že v polovině roku 2022 už opět začal narůstat. Forecasteři očekávali pokračování zhoršujícího trendu, což bylo správně, ale jejich odhad byl příliš pesimistický. Tím se ovšem příliš nelišili od expertů, kteří byli letos na jaře zpravidla také překvapení souběhem poměrně dobrých ekonomických zpráv. Navzdory některým obavám navíc míra nezaměstnanosti zůstává velmi nízká.

Celý report z analýzou forecastů je dostupný zde.

Kontaktní osoby:

Sdílet

Domácí politika
časové řady, forecasting, nálady ve společnosti