V důsledku narůstající volatility v chování voličů využívá výzkumný ústav STEM od srpna 2022 pro konstrukci volebního modelu novou metodiku.
Základním kamenem modelu nadále zůstává otevřená otázka na preference, přičemž se zaznamenává doslovná odpověď respondentů. Nový přístup rozšiřuje zavedenou praxi, kdy jsme do modelu nevpouštěli respondenty se slabým vztahem k jejich preferované straně, lidi bez zájmu o veřejné dění a ty, kteří se nechtěli účastnit voleb. Soustředili jsme se tak zejména na pevné a přesvědčené voliče. Současná metodika vnáší do výpočtu pravděpodobnostní prvky, kdy jeden respondent nemusí nutně promlouvat silou jednoho celého hlasu. V případě, že jde o občasného či váhavého voliče nebo pokud vybírá z více stran, navíc zohledňujeme tuto nejistotu a i takový respondent do modelu určitou měrou vstupuje.
Při konstrukci nového volebního modelu STEM postupujeme ve třech krocích. Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti.
Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme
na základě průniku tří otázek, na kterých byl postaven původní model STEM, tedy:
- ochota přijít k nadcházejícím volbám,
- obecný zájem o politické dění a
- síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska volební motivace rozčlenit do tří skupin:
- Stabilní voliči: necelá polovina lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Nerozhodnutí: třetina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Nevoliči: pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo lze dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:
- dlouhodobá tendence chodit k volbám,
- účast u minulých sněmovních voleb a
- deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.
Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1 podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují asi dvě třetiny hlasů.
Zbylou třetinou hlasů do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
Pravděpodobnost volby stran, které Nerozhodnutá skupina zvažuje, zohledňuje, jak silnou ochotu volit jednotlivé subjekty respondenti vyjádřili.
Dále přihlíží k tomu, kolik stran respondenti zvažují, tedy nakolik je podpora váhavá a rozmělněná.
Tato pravděpodobnost dosahuje opět hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik (ne)jednoznačnou ochotu volit vybrané strany Nerozhodnutý volič vyjadřuje.
V modelu se kombinuje s pravděpodobností účasti u voleb a vztahuje se pouze na skupinu Nerozhodnutých voličů.
Schéma zařazení respondentů do modelu
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme na sedmibodové škále sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).
Součet prvních tří odpovědí Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a) nám dává horní mez reálného růstu podpory dané strany a v analýze jej považujeme za maximální možný zisk jednotlivých stran či hnutí.
Za zodpovědnou a smysluplnou výpověď o volebních tendencích zjištěných ve výzkumu STEM považujeme prezentaci tří údajů:
- Pravděpodobný zisk (samotný volební model)
- Loajální voliči (možná spodní hranice podpory)
- Maximální možný zisk (horní hranice teoretické podpory)
Níže následuje popis modelu STEM do roku 2021:
Rozdíl mezi nejčastěji používanými ukazateli ve volebních výzkumech
Různé instituce a odborníci používají ve svých výstupech rozdílné ukazatele, což může komplikovat orientaci pro občasné čtenáře. V minulosti se metodické postupy různých výzkumných organizací v důsledku iniciativy sdružení SIMAR sblížily jednotným užíváním základní terminologie:
- „stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu;
- „volební model“ = odhad hypotetického výsledku voleb, který je založen na matematickém modelu. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný;
- „voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu;
- „stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie;
- „volební potenciál“ = podíl respondentů, kteří volbu strany zvažují, přičemž každý respondent může uvést i více stran.
Jaké ukazatele používá STEM
STEM ve svých výstupech standardně používá především stranické preference a volební model.
Stranické preference jsou nejúplnějším obrazem politických nálad ve společnosti. Ukazují, jaký procentuální podíl z celé populace dává přednost jednotlivým stranám, jak velký podíl lidí je nerozhodnutých a jak velký podíl lidí není schopen nebo ochoten uvést preferenci žádné strany. Souhrn všech těchto podílů dává sto procent a STEM jej v zájmu čistoty sdělení uvádí jako výsledek jediného dotazu, který není podmiňován odpovědí na žádnou jinou otázku či není výsledkem třídění dvou či více různých ukazatelů. Ukazatel stranických preferencí může být ovlivněn procedurou tzv. vážení dat. STEM zjišťuje to, jak dotázaný volil v minulých volbách a naměřené hodnoty minulé volby procedurou vážení přibližuje skutečnému výsledku voleb.
Volební model používá aktuální výzkum jako základ pro odhad hypotetického volebního výsledku v době měření, doplňuje jej však o další výzkumné podklady a někdy také o předpoklady založené na zkušenosti, jež nemusejí nutně být odvozeny z výzkumu. Lze tak zohlednit například disciplinovanost voličů jednotlivých stran, přesuny nálad v koncovce minulých voleb apod. Ohledně volební prognózy neexistuje jedna všeobecně přijímaná metodika, každá firma ji může počítat odlišně, dát různou váhu různým hlediskům. Jak jsme již uvedli, základem výpočtu modelu jsou stranické preference. Ty ukazují, co výzkumná instituce v terénu po případné úpravě vážením skutečně naměřila. Pokud je firma nezveřejní a uvádí jen předpovědní model, odborník ani laik často nemá ponětí, jak k takovému výsledku (modelu) firma dospěla.
Proč se liší preference politických stran u různých firem pro výzkum veřejného mínění
Rozdíly spočívají především v odlišné metodice, kterou firmy používají. STEM se na volební preference ptá všech dotázaných občanů tzv. otevřenou otázkou, to znamená, že dotázaný sám jmenuje stranu, kterou by volil, pokud by se volby konaly příští týden. Některé výzkumné organizace dotázaným občanům předkládají karty s názvy politických stran a respondent si z nich vybírá. Při tomto postupu se často vyšší podíl lidí hlásí k menším, méně známým politickým stranám, než v případě, kdy lidé spontánně jmenují preferovanou stranu. Rozdíl mezi výsledky různých firem může být i důsledkem odlišného podílu zjištěné odpovědi „nevím“. Tazatelé STEM jsou školeni tak, aby se s touto odpovědí nespokojovali snadno.
Jak se sestavuje volební model STEM
Volební model STEM vyjádřený v procentech (předpokládaný výsledek voleb v době průzkumu) se zakládá jen na části dotázaných, o kterých předpokládáme, že budou skutečnými voliči. Abychom vymezili očekávané voliče, přihlížíme k dalším okolnostem:
- Vyloučíme lidi, kteří v odpovědi na volební účast (při třech možnostech odpovědí Ano – Nejsem si jist – Ne) zvolili odpověď „NE“. Otázka na účast těsně v dotazníku předchází dotaz na vlastní preference a je dotázána vždy v první minutě rozhovoru.
Poznamenejme jen, že při jiném počtu nabízených odpovědí u jiných firem (například ANO-NE či Určitě ano-Spíše ano – Spíše ne-Určitě ne) bude podíl odhadovaných nevoličů jiný.
- Na preference se dotazujeme otevřenou otázkou, nedáváme dotazovanému žádnou pomůcku/kartu, neusnadňujeme volbu, doslova zaznamenáváme to, co dotázaný uvede. Teprve dodatečně tuto odpověď zpracujeme. Pro tvorbu modelu zanedbáme podíl těch, kteří stranu neuvedli, uvedli „žádnou“ či „nevím“.
- Hned za dotazem na preferenci klademe otázku na sílu vazby ke jmenované straně. Tato otázka má čtyři varianty odpovědí a my z konstrukce modelu vyloučíme lidi, kteří sice jmenovali preferovanou stranu, ale prohlásili, že k této straně mají „velmi slabý vztah“.
- Nakonec přihlédneme ještě k odpovědi na celkový zájem o politiku. Tuto otázku pravidelně klademe na úvod dotazníku – má čtyři varianty odpovědí a my vyloučíme ty, kteří odpověděli „vůbec ne“.
- Vyčlení se tak podmnožina zhruba 55-60 % pravděpodobných voličů. A jejich preference vyjadřují náš volební model.
