Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Libor Konvička

Tisková konference STEM, 26. 3. 2001


1. Otevřená společnost jako společnost otevřených příležitostí

Tranzitivní společnosti se vyznačují prudkými mobilitními procesy a rozevíráním nůžek sociální nerovnosti. Česká veřejnost zpočátku vnímala zvětšování sociálních distancí spíše příznivě – lidé jakoby očekávali, že schopným bude dána možnost polepšit si a méně schopní zůstanou na svém. Přibližně od poloviny 90. let však převažuje mínění, že zvětšování sociální nerovnosti je špatná věc. Výsledky sociologických výzkumů přitom naznačují, že nevoli veřejného mínění nevyvolává jen samotný fakt zvětšování sociálních rozdílů. Občany pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a jiný nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Z pohledu občanů tedy nejsme otevřenou společností; alespoň pokud se možností ekonomického sebeuplatnění týče. Být „otevřenou společností“ je přitom jednou z klíčových podmínek moderní demokracie.

Pro výzkum názorů na ekonomické příležitosti můžeme stanovit pět příznaků, které indikují otevřenou společnost:

1. Celkově větší příležitosti než v autoritářské společnosti.

2. Poctivost se vyplácí.

3. Rovnost šancí.

4. Úspěch podle výkonu a schopností, nikoli podle známostí.

5. Společnost bez diskriminace a privilegií.

2. Hodnocení ekonomických příležitostí v současném režimu

Současný režim poskytuje více příležitostí

Výrazná většina respondentů soudí, že se po listopadu 1989 příležitosti pro uplatnění zvětšily, a to i pro řadové občany. V tomto mínění se odráží obecné, shrnující hodnocení; jde vlastně o srovnání režimů. Názor, že šance pro sebeuplatnění jsou nyní větší, než byly za socialismu, je také jediným příznakem, že respondenti připisují současnému režimu vlastnosti otevřené společnosti.

„Podle některých lidí se příležitosti pro schopné lidi mezi řadovými občany po roce 1989
u nás značně zvětšily, podle jiných se pro řadového občana téměř nic v tomto ohledu nezměnilo. Se kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

  1997 1999 2000 2001
Příležitosti se zvětšily 72 % 64 % 67 % 69 %
Příležitosti se nezměnily 28 % 36 % 33 % 31 %

Pramen: STEM, Trendy 1997, 1999-2001

V názorech na ekonomické příležitosti, které poskytuje současný režim, se projevuje hluboká propast mezi obecným hodnocením rozsahu příležitostí a hodnocením podmínek, za nichž může jednotlivec těchto příležitostí využít a dosáhnout ekonomického úspěchu. Na jedné straně výrazně převládá mínění, že se po roce 1989 příležitosti zvětšily, na druhé straně však právě tak silné přesvědčení, že se nezvětšily všem stejně a že nejlepší cestou k úspěchu je nepoctivost.

Poctivost se nevyplácí

Mezi občany České republiky výrazně převažuje mínění, že zbohatnout mohou hlavně podvodníci a darebáci.

„Podle některých lidí se za posledních pět let životní úroveň zvýšila výhradně jen podvodníkům a darebákům, podle jiných dnes mezi zámožnými lidmi převažují lidé, kteří se vysoké životní úrovně domohli usilovnou prací a námahou.

Se kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

  1997 1999 2000 2001
Mezi zámožnými převažují pracovití lidé 35 % 31 % 31 % 35 %
Vysokou životní úroveň mají jen darebáci 65 % 69 % 69 % 65 %

Pramen: STEM, Trendy 1997, 1999-2001

Nerovné šance

Podle názorů většiny respondentů současný režim nezaručuje všem stejné šance.

„Zaručuje současný režim stejné šance pro všechny?“

  1997 1999 2001
Určitě ano + Spíše ano 35 % 25 % 31 %
Určitě ne + Spíše ne 65 % 75 % 69 %

Pramen: STEM, série Trendy 1997, 1999, 2001


Úspěch podle známostí, nikoli podle výkonu a schopností

Výrazná většina respondentů je toho názoru, že větší šance na ekonomický úspěch mají lidé, kteří se mohou spolehnout na známosti, konexe. Zařazení do klientských struktur je tedy významnější okolností ekonomického úspěchu individua, než jeho schopnosti a výkonnost.

„Podle některých lidí v současném režimu platí více zásluhy, schopnosti a výkonnost lidí, podle jiných jsou naopak důležitější různé konexe a známosti.

S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

  1997 1999 2000 2001
Platí spíše zásluhy a schopnosti 28 % 26 % 25 % 23 %
Platí spíše konexe a známosti 72 % 74 % 75 % 77 %

Pramen: STEM, Trendy 1997, 1999, 2001

Společnost diskriminace a privilegií

Vůbec nejvýrazněji se kritické hodnocení možností sebeuplatnění v současném režimu promítá v názoru, že některým skupinám obyvatel poskytuje současný režim nespravedlivá privilegia.

„Poskytuje současný režim u nás některým skupinám obyvatelstva nespravedlivé

výhody, výsady, privilegia?“

  1997 1999 2001
Určitě ano + Spíše ano 85 % 86 % 86 %
Určitě ne + Spíše ne 15 % 14 % 14 %

Pramen: STEM, Trendy 1997, 1999, 2001

3. Výkyvy v názorech na ekonomické příležitosti

Srovnání výsledků výzkumů v časové řadě od roku 1997 do současnosti ukazuje, že názory na ekonomické příležitosti jsou odrazem obecného hodnocení režimu. Hodnocení příležitostí se od prvního výzkumu v roce 1997 mírně zhoršilo a teprve aktuální výzkum z února 2001 naznačuje návrat k úrovni roku 1997. Toto zakolísání sleduje celkový trend spokojenosti s režimem – právě koncem roku 1997 došlo k vládní krizi s vleklými následky, které vlastně nejsou překonány dodnes.

V některých dílčích ukazatelích se však tento trend nepromítá. Některé postoje jsou natolik jednoznačné a stabilní, že na ně vlny měnící se politické atmosféry nemají účinek. Například k názoru, že současný režim poskytuje některým skupinám nespravedlivá privilegia, došla česká veřejnost zřejmě již v polovině 90. let. Přinejmenším od počátku roku 1997 se podíl respondentů, kteří vyslovují toto mínění, nijak nemění. Podíl respondentů, kteří soudí, že k ekonomickému úspěchu vedou spíše známosti než schopnosti, se zase trvale zvyšuje.

4. Politické a ideologické pozadí názorů na ekonomické příležitosti

Z hodnocení otevřenosti společnosti prostřednictvím uvedených pěti příznaků lze sestavit jednoduchou polární typologii, která ukáže souhrnný pohled české veřejnosti na šance individua dosáhnout ekonomického úspěchu v podmínkách polistopadového režimu.

V této dvoučlenné typologii stavíme na jednu stranu respondenty, kteří ve většině indikátorů (tedy ve třech a více) hodnotí současný režim příznivě, a na stranu druhou ty, kteří jej ve většině indikátorů hodnotí nepříznivě. Z této jednoduché typologie vyplývá, že podíl respondentů nepříznivě hodnotících současný režim se blíží třem čtvrtinám. Příznivé hodnocení šancí na ekonomické sebeuplatnění je jednoznačně menšinovým názorem.

Celkové hodnocení ekonomických příležitostí

Příznivé hodnocení 27 %
Nepříznivé hodnocení 73 %

Pramen: STEM, Trendy 2001/2, 1641 respondentů starších 18 let

Výrazný příklon ke kritickému hodnocení ekonomických šancí současného režimu prokazuje také srovnání podílů vyhraněných stanovisek – nepříznivě ve všech pěti indikátorech hodnotí současný režim čtvrtina dotázaných, naopak příznivě ve všech pěti indikátorech šest procent respondentů.

Je zřejmé, že pozitivní hodnocení šancí na ekonomické sebeuplatnění v současném režimu vychází hlavně z obecných ideologických postojů (opírá se o srovnání současného a minulého režimu). Pro ilustraci uveďme, že čtvrtina respondentů uznává, že ve srovnání s minulým režimem se příležitosti zvětšily, ale ve všech dalších parametrech možností sebeuplatnění jej hodnotí kriticky.

Příznivé a nepříznivé hodnocení ekonomických šancí souvisí především s politickými postoji respondentů. Stoupenci pravice a příznivci pravicových stran hodnotí šance na ekonomické sebeuplatnění příznivěji. Nicméně jen o sympatizantech ODS a lidech, kteří se hlásí k „jasné pravici“ lze říci, že hodnotí režim převážně příznivě.

Pramen: STEM, Trendy 2001/2, 1641 respondentů starších 18 let

 

Pramen: STEM, Trendy 2001/2, 1641 respondentů starších 18 let

5. Komu se u nás otevírají životní šance?

Výsledky výzkumu prokazují souvislost mezi hodnocením šancí na ekonomický úspěch v současném režimu a:

  1. věkem;
  2. vzděláním;
  3. příjmem a majetkem;
  4. sociálním postavením a
  5. postavením v řízení.

Čím nižší věk, vyšší vzdělání a lepší hmotná situace, tím příznivější hodnocení ekonomických příležitostí. Lépe hodnotí šance na úspěch také některé socioprofesní skupiny – především podnikatelé, mezi zaměstnanci pak odborní pracovníci. Rovněž osoby, které zaujímají ve svém zaměstnání řídící postavení, hodnotí ekonomické příležitosti lépe. Nutno však podotknout, že jen u podnikatelů, dále osob, které se považují za příslušníky „horní vrstvy“ a osob, které mají ve své práci nějaké podřízené, příznivá hodnocení převažují.

Zřejmě nejvýznamnější okolností, která otevírá dveře k úspěchu, je vzdělání. V odhadu šancí na úspěch přitom není velký rozdíl mezi osobami se základním vzděláním a vyučenými. Ukazuje se tedy, že respondenti spojují šance na úspěch hlavně s možností vykonávat „kvalifikovanou práci hlavou“, kdežto „práce rukama“, a to i kvalifikovaná, podle dotázaných k úspěchu nevede.

Pramen: STEM, Trendy 2001/2, 1641 respondentů starších 18 let


Respondenti si uvědomují, že na rozdíl od minulého režimu je vzdělání mobilitním výtahem, který vede do vyšších pater sociální hierarchie. A respondenti s vyšším sociálním statusem – podnikatelé, lidé v řídícím postavení, odborní pracovníci apod. – mají největší šance dosáhnout ekonomického úspěchu.

Stojí za pozornost, že v názoru na šance ekonomického úspěchu se mezi muži a ženami neprojevují žádné rozdíly. Respondenti z venkova a měst, z různě velkých obcí, se v názoru na ekonomické šance rovněž neliší.

Názor, že současný režim otevírá lidem šance na ekonomické sebeuplatnění, na hmotný úspěch, samozřejmě častěji vyslovují lidé, kteří tohoto úspěchu již dosáhli, například lidé majetní. V tomto smyslu je hodnocení ekonomických příležitostí bezprostředním odrazem aktuálního postavení respondenta. Avšak výzkum také ukazuje, že hodnocení šancí na sebeuplatnění je do značné míry posouzením (třeba i bezděčným) osobních předpokladů dosáhnout úspěchu. Proto velmi příznivá hodnocení ekonomických příležitostí vyslovují mladí lidé a zvláště studenti. Ze stejných důvodů patří k nositelům příznivých hodnocení režimu osoby s nejnižšími příjmy – část z nich jsou totiž mladí lidé, kteří dosud žádného hmotného úspěchu nedosáhli. Očekávají ale, že jej dosáhnou v budoucnu a šance na úspěch spojují právě s podmínkami tohoto režimu. Na druhé straně osoby, které jsou či se cítí být sociálně hendikepovány – zejména staří lidé, představitelé nekvalifikovaných povolání – podobnou projekcí hodnotí režim podle své vlastní situace a nerůžových perspektiv.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text