Ekonomická situace: jaký vývoj veřejnost očekává?

Ekonomická situace:jaký vývoj veřejnost očekává?

Marek Tomášek

Tisková konference STEM, 26. 3. 2002


1.         Nárůst optimismu

Ekonomika našeho státu nezaznamenala v loňském roce žádné výrazné změny. Pokračuje mírný růst. Pozitivní trend se odráží i ve veřejném mínění obyvatel České republiky. Lidé hodnotí posledních 12 měsíců našeho hospodářství s uspokojením. Optimismus naznačuje třetina odpovědí respondentů, podle kterých se ekonomika během loňska zlepšila. Podíl spokojených v české populaci se po několika nepříznivých letech vrátil na úroveň června 1996. Optimistická atmosféra ve společnosti vede k tomu, že skupina spokojených je v současnosti početnější než skupina pesimistů.

„Myslíte si, že všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání se situací
před 12 měsíci:“

  1995/7 1996/6 1997/7 1998/7 1999/7 2001/3 2002/3
Velmi zlepšila 1 % 2 % 0 % 0 % 0 % 1 % 1 %
Trochu zlepšila 27 % 30 % 5 % 6 % 5 % 21 % 30 %
Zůstala stejná 41 % 40 % 13 % 28 % 23 % 47 % 45 %
Trochu zhoršila 24 % 23 % 45 % 47 % 47 % 25 % 21 %
Velmi zhoršila 7 % 5 % 37 % 19 % 25 % 6 % 3 %

Pramen: STEM, Trendy 1995-2002

V kontextu zvýšeného optimismu veřejnosti se stručně zaměříme na to, s jakými vyhlídkami lidé očekávají budoucí hospodářský vývoj a které postoje tyto vyhlídky ovlivňují.

2.         Hodnocení perspektivy českého hospodářství

Pro samotné fungování ekonomiky je důležité vědět, jak lidé hodnotí její současnou situaci a jaká očekávaní chovají k její blízké budoucnosti. Jak dokazuje ekonomická zkušenost, reálný hospodářský vývoj a jeho posouzení veřejným míněním jsou spojitými nádobami.

Nepříznivá očekávání domácí ekonomiky vedou k obavám a nejistotě veřejnosti. Ty se projevují tendencí zabezpečit se na horší budoucnost. Kvůli spoření domácností se zvyšuje riziko inflace a zpomaluje se další hospodářský růst. Naopak důvěra v ekonomiku pobízí lidi k investicím do spotřebního zboží. Inflační tlaky oslabují a nepřímo tak roste tempo rozvoje. Hospodářství snáze překonává potíže.

Ve výzkumech STEM sledujeme hodnocení budoucího vývoje ve dvou rovinách. Za prvé zjišťujeme obecný názor na to, jestli se bude situace státu zlepšovat či zhoršovat. V současné době hledí obyvatelé k nejbližší budoucnosti s optimismem. S tím, jak se domácí hospodářství vyrovnávalo s krizí a recesí, rostla postupně i důvěra v budoucí vývoj. V roce 2001 jsme zaznamenali značný růst pozitivního očekávání. V současnosti je podíl lidí pozitivně hodnotících vyhlídky hospodářství vyšší než podíl těch, kteří budoucnosti nevěří.

Projevuje se dlouhodobě rostoucí důvěra v ekonomickou stabilitu a postupující vývoj naší ekonomiky. Rostoucí optimismus vzhledem k nadcházejícímu roku může samotný hospodářský růst podpořit.

„Myslíte si, že všeobecná ekonomická situace v České republice za budoucích 12 měsíců:“

  1995/7 1996/6 1997/7 1998/7 1999/7 2001/3 2002/3
Velmi zlepší 1 % 1 % 0 % 0 % 0 % 1 % 1 %
Trochu zlepší 34 % 28 % 18 % 17 % 13 % 25 % 28 %
Zůstane stejná 41 % 46 % 28 % 39 % 37 % 46 % 48 %
Trochu zhorší 19 % 21 % 32 % 33 % 35 % 21 % 20 %
Velmi zhorší 5 % 4 % 22 % 11 % 15 % 7 % 3 %

Pramen: STEM, Trendy 1995-2002

Druhou rovinu tvoří hodnocení, které je spjato s osobními vyhlídkami. Mají obyvatelé z budoucího ekonomického vývoje obavy, pocity nejistoty? I při hodnocení z tohoto hlediska je patrný jistý růst optimismu. Od září 1999 se postupně zvětšuje podíl lidí, kteří nemají z ekonomického vývoje obavy nebo pocit nejistoty. Tento růst je však daleko pozvolnější než v případě perspektivy hospodářství. Zůstávají zde stále dvě třetiny české veřejnosti, které do budoucna hledí s ostražitostí.

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy, máte pocit nejistoty?“

  1995/4 1996/2 1997/1 1998/2 1999/3 2000/5 2001/3 2002/3
Určitě ano 17 % 21 % 19 % 37 % 40 % 32 % 24 % 21 %
Spíše ano 40 % 37 % 39 % 43 % 42 % 43 % 42 % 43 %
Spíše ne 35 % 33 % 35 % 17 % 15 % 22 % 30 % 31 %
Určitě ne 8 % 9 % 7 % 3 % 3 % 3 % 4 % 5 %

Pramen: STEM, Trendy 1995-2002


3.         S čím souvisí hodnocení ekonomického vývoje?

Pro odhalení základních postojů a základních popisných charakteristik obyvatel, které formují hodnocení budoucího hospodářského vývoje, jsme sloučili obě otázky dohromady. Vznikne nám šest skupin odpovědí, které souhrnně popisují očekávání spojená s budoucím vývojem.

1. Opatrní: Třetina lidí, nejpočetnější skupina, zastává obezřetné stanovisko. Podle jejich názoru se hospodářský vývoj nebude zlepšovat ani zhoršovat. Zároveň je však třeba mít se na pozoru a nenechat se ukolébat současnou, relativně příznivou situací. Hledí proto do budoucna s opatrností, s částečnou nedůvěrou a obavami.

2. Pesimisté: Závažnější je hodnocení druhé skupiny lidí. Dvě desetiny obyvatel ČR můžeme označit za pesimisty, co se týče jejich vyhlídek hospodářského vývoje. Domnívají se totiž, že budoucích 12 měsíců přinese naší republice zhoršení situace. Navíc se sami osobně tohoto vývoje obávají a cítí z nadcházejícího období nejistotu.

3. Optimisté: Dobrou zprávou může být, že předcházející skupinu pesimistů vyvažuje v populaci podobně početná skupina ryzích optimistů. Necelé dvě desetiny našich občanů si myslí, že se bude hospodářství v příštím roce zlepšovat. Nemají ani jiné důvody hledět na budoucnost s obavami a v rovině osobních pocitů očekávají budoucnost s důvěrou.

4. Důvěřiví: Čtvrtá nejpočetnější je skupina lidí, kteří se budoucího vývoje neobávají. Mají v něj důvěru. Zároveň si nemyslí, že se hospodářství bude nějak výrazně měnit. V příštím roce nebude ani lépe, ale ani hůře. Zůstane prostě stejné.

5. Desetina lidí si budoucím vývojem není jistá, má určité obavy, ale zároveň si myslí, že se bude ekonomika zlepšovat.

6. Poslední skupina, která není v populaci téměř zastoupena (3 %), nemá z vývoje strach, ale přesto se domnívá, že dojde v následujícím období ke zhoršení situace hospodářství. V některých případech může toto nekonzistentní hledisko ukazovat na nevyhraněnost názorů na ekonomické otázky. Ze slabého početního zastoupení tohoto hodnocení ve výsledcích výzkumů můžeme usuzovat také na to, že velká většina obyvatel ČR oceňuje ekonomické vyhlídky s rozmyslem a rozvahou.

Názory na ekonomický vývoj

Pramen: STEM, Trendy 2002/3


3.1.      Sociálně – demografické rozdíly

Věk: Při hodnocení budoucnosti hospodářství hraje věk důležitou roli. Existují významné rozdíly mezi mladými do 30 let a lidmi staršími 60 let. Mladí hledí do budoucnosti s větším optimismem a také se domnívají, že se situace zlepší.

Staří lidé jsou naopak nejistí. V jejich věkové kategorii se nachází největší podíl pesimistů. Budoucnost bude ještě horší než současnost.

Střední generace je zastoupena mezi všemi názorovými skupinami rovnoměrně. Stručně řečeno to znamená, že ve střední generaci je průměrný počet optimistů a pesimistů.

Pramen: STEM, Trendy 2002/3, dopočet do 100 % tvoří dvě zbylé skupiny názorů

Pohlaví: Ženy vyjadřují větší opatrnost. Svým hlediskem se řadí častěji než muži do skupiny opatrných: mají strach z nejbližší budoucnosti, ale domnívají se, že se hospodářství nebude v následujícím roce měnit.

Vzdělání: Čím nižší je vzdělání respondenta, tím častější je sklon vyjadřovat iracionální obavy z ekonomické budoucnosti. Lidé s nízkým vzděláním hledí do budoucna s nejistotou, častěji také tvrdí, že se bude hospodářství zhoršovat. Výsledkem je, že mezi lidmi se základním vzděláním a vyučenými jsou relativně často zastoupeni pesimisté.

Optimisté se s vyšší četností vyskytují mezi vysokoškolsky vzdělanými.

Pramen: STEM, Trendy 2002/3, dopočet do 100 % tvoří dvě zbylé skupiny názorů

Majetkové zajištění domácnosti: I při hodnocení vlivu subjektivně pociťované finanční a majetkové situace domácnosti se ukazuje jasná a silná souvislost s názory na ekonomickou budoucnost státu. Lidé, kteří se cítí být v současnosti finančně a majetkově uspokojeni, mají sklon hledět do budoucnosti s důvěrou. Lidé, jejichž situace je špatná, mají z budoucnosti častěji strach.

Pramen: STEM, Trendy 2002/3, dopočet do 100 % tvoří dvě zbylé skupiny názorů

3.2.      Souvislosti s ostatními postoji

Politická orientace: Skeptiky nacházíme tradičně na levé straně politického spektra, optimisty mezi pravicově smýšlejícími. Tendence ovlivňující ekonomické názory je ve spojitosti s ideologickým hlediskem opět výrazná.

Pramen: STEM, Trendy 2002/3, dopočet do 100 % tvoří dvě zbylé skupiny názorů

Politické preference:  Ideologickému rozložení názorů odpovídají i odpovědi voličů jednotlivých politických stran. Mezi voliči stran, které se nacházejí blíže politickému středu (ČSSD a Koalice), jsou zastoupeni podobným podílem pesimisté i optimisté. Extrémy nalezneme u voličů ODS a KSČM. Nejvíce optimistů je mezi stoupenci ODS, pesimisty hledejme mezi komunisty (zde sehrává také úlohu již zmiňovaný věk, který je u elektorátu KSČM v průměru vyšší než u všech ostatních stran).

Pramen: STEM, Trendy 2002/3, dopočet do 100 % tvoří dvě zbylé skupiny názorů

Postoje k modelům ekonomiky: Optimisty najdeme častěji mezi lidmi, kteří se domnívají, že lepším modelem ekonomiky je model tržní. Lidé, kteří mají z budoucího vývoje obavy, jsou častěji ti, kteří dávají přednost modelům s určitou mírou regulace ze strany státu. Nejvíce pesimistů je mezi těmi, kteří by nejraději dali přednost socialistické ekonomice.

S hodnocením příštího roku těsně souvisí i názor na tempo přeměny naší ekonomiky k modelu západních ekonomik. Optimisté jsou nejčastěji mezi lidmi, kteří tempo přeměny k tomuto typu ekonomiky schvalují. Pesimisté se nacházejí v řadách lidí, kteří by v přeměně hospodářství postupovali raději pomalu a obezřetně.

Pramen: STEM, Trendy 2002/3, dopočet do 100 % tvoří dvě zbylé skupiny názorů

4.         Shrnutí

Obyvatelé ČR hodnotí vyhlídky našeho hospodářství se vzrůstajícím optimismem. Největšími optimisty jsou lidé mladí, vzdělaní, žijící v dobrých finančních poměrech a pravicově orientovaní. Nejvíce skeptickými jsou lidé starší, s nižším vzděláním, s horší ekonomickou situací domácnosti a levicově smýšlející.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text