Ekonomická situace: jak vypadá v zrcadle veřejného mínění?

Po dvou letech ekonomických problémů se hospodářská situace ČR začala zřetelně zlepšovat. Odráží se to i v názorech veřejnosti. Téměř čtvrtina respondentů vidí v loňském roce zlepšení ekonomické situace a „jen“ třetina hodnotí situaci jako zhoršení. Negativní postoje k vývoji ekonomiky jsou typické pro lidi, jimž současný ekonomický systém nevyhovuje (stoupenci KSČM, obhájci socialistického i sociálně tržního modelu hospodářství).

Ekonomická situace: jak vypadá v zrcadle veřejného mínění?

Jitka Brátková

Tisková konference STEM, 26. 3. 2001

Hodnocení ekonomického vývoje

Odraz ekonomického vývoje v názorech české veřejnosti je možné sledovat ze dvou pohledů. Prvním je hodnocení všeobecné ekonomické situace naší země, druhým hodnocení finanční situace domácnosti.

Hodnocení vývoje české ekonomiky bylo v prvních dvou či třech letech existence samostatného českého státu poměrně příznivé. Podíl lidí, kteří shledávali ve stavu české ekonomiky v porovnání se stavem před 12 měsíci zlepšení nebo zhoršení, byl téměř vyrovnaný. Převažovaly umírněné výroky „situace se trochu zlepšila“ nebo „trochu zhoršila“. V polovině roku 1996 dokonce podíl lidí spokojených s ekonomickým vývojem o čtyři procentní body převýšil podíl lidí nespokojených.

V roce 1997 došlo k zásadnímu obratu. Podíl lidí, kteří vývoj v minulých 12 měsících hodnotili jako zhoršení ekonomické situace ČR, se dramaticky zvýšil a oproti červnu 1996 se téměř ztrojnásobil. S jistou mírou zpoždění se tedy do názorů veřejnosti promítl reálný vývoj ekonomiky, ekonomická stagnace a propad do „záporných čísel“ spolu s nutností přehodnotit postavení České republiky mezi ostatními postkomunistickými zeměmi. Svou roli jistě sehrála i komplikující se politická situace v zemi.

V letech 1998 a 1999 hodnocení ekonomiky mírně kolísalo, oslabení negativních hodnocení v roce 1998 nemuselo být nutně spojeno s makroekonomickou realitou, ale mohlo být spojeno se skutečností, že lidé si do určité míry na problémy ekonomiky zvykli. Převaha nepříznivých hodnocení však v těchto letech byla stále zcela jednoznačná.

Aktuální výzkum z letošního března ukazuje opět výraznou změnu v názorech veřejnosti, rozložení odpovědí se podobá situaci v červenci 1995. Téměř čtvrtina respondentů vidí v loňském roce zlepšení ekonomické situace ČR a „jen“ třetina situaci hodnotí jako zhoršení. V atmosféře obecně lepšího hodnocení vývoje v zemi, posilování důvěry v některé instituce a jistého zlepšování hodnocení sociálně demokratické vlády se v názorech veřejnosti na vývoj ekonomiky odráží reálná situace české ekonomiky, o níž se nyní na odborné úrovni hovoří s optimismem. Ekonomické ukazatele potvrzují, že hluboká ekonomická recese skončila a ekonomika se „odrazila ode dna“. Tyto skutečnosti názorně dokládá poslední vývoj hrubého domácího produktu, který za rok 2000 vzrostl o 3,1 procenta.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001

K příznivějšímu hodnocení všeobecné ekonomické situace v ČR mají blíže lidé, kteří se nacházejí v lepší sociální a ekonomické situaci. Konkrétně to znamená, že vývoj ekonomiky považují za pozitivní častěji lidé s osobními příjmy přesahujícími hranici 9 tisíc korun, ti, kteří se cítí solidně finančně a materiálně zajištěni, dále podnikatelé, živnostníci, studenti, lidé s vyšším vzděláním nebo mladšího středního věku.

Vedle sociodemografických a ekonomických faktorů se do vnímání ekonomického vývoje výrazně promítá politická orientace respondentů. Jednoznačnými skeptiky jsou lidé levicové orientace a příznivci KSČM. Stoupenci ostatních politických stran se v hodnocení ekonomického vývoje v základních bodech shodují. Od roku 1999 se vnímání ekonomiky nejvýrazněji změnilo mezi příznivci ODS, mezi nimiž se podíl negativních hlasů snížil o 48 procentních bodů.

Negativní postoje k vývoji ekonomiky jsou dále charakteristické pro ty respondenty, kterým současný ekonomický systém nevyhovuje. Vývoj ekonomiky v loňském roce označují za nepříznivý častěji ti lidé, kteří preferují řízenou ekonomiku moderního socialistického typu (podle 51% z nich se ekonomická situace zhoršila) nebo sociálně tržní ekonomiku (37%).

Pramen: STEM, Trendy 1999/7, 2001/3

Jinou mírou ekonomického vývoje v zemi je hodnocení vývoje finanční situace vlastní domácnosti. Toto hodnocení je výrazně stabilnější v porovnání s obecným hodnocením ekonomické situace v zemi, ovšem i v tomto případě znamenal rok 1997 jistý předěl. Od roku 1994 se snižoval podíl lidí, kteří vývoj finanční situace domácnosti vnímali jako zhoršení, v roce 1997 se však jejich podíl prudce zvýšil. Svou roli v tomto vývoji jistě sehrála i zvyšující se míra nezaměstnanosti. Letošní březnový výzkum, podobně jako na obecné úrovni, ukazuje rovněž na úrovni domácností oživení víry v příznivý vývoj ekonomiky. Z výsledků výzkumu vyplývá, že část veřejnosti se od negativního hodnocení odklonila k neutrálnější odpovědi „finanční situace domácnosti zůstala stejná“.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001

Negativní hodnocení vývoje finanční situace domácnosti je častější mezi lidmi s nižším vzděláním, lidmi staršími 60 let, ženami v domácnosti, důchodci, nezaměstnanými, podle očekávání rovněž mezi lidmi s nižšími osobními příjmy a těmi, kteří považují svou domácnost za špatně zajištěnou nebo jsou podle vlastního vyjádření v zásadě chudí.

Názory na individuální i obecný ekonomický vývoj spolu úzce souvisejí, lidé, kteří se v hodnocení vývoje domácnosti přiklánějí k určité charakteristice, mají velmi často sklon se k téže charakteristice přiklonit i v hodnocení všeobecného ekonomického vývoje. Z výsledků březnového výzkumu tedy vyplývá, že v populaci je nejčastěji zastoupena skupina lidí, kteří si myslí, že jak situace domácnosti, tak obecná situace v ČR zůstala v uplynulém roce zhruba stejná. Druhou nejčastější skupinu představují lidé, kteří oběma oblastem připisují zhoršení. V porovnání s výzkumem z července 1997 jde o výraznou změnu, tehdy byla výrazně nejpočetnější skupinou skupina jednoznačných pesimistů a druhou nejpočetnější skupinu představovali ti, kteří finanční situaci domácnosti hodnotili jako neměnnou, ovšem obecně v ekonomice ČR podle nich došlo ke zhoršení (viz graf, zachyceny pouze kombinace s vyšší četností odpovědí).

Pramen: STEM, Trendy 1999/7, 2001/3

Perspektivy ekonomického vývoje

Česká veřejnost se v uplynulých letech vždy stavěla do určité míry skepticky vůči ekonomickým výhledům. Část populace i v dobách, kdy na politické úrovni jednoznačně převažoval optimismus, vyjadřovala nejistotu a obavy z toho, jak se bude česká ekonomika vyvíjet. Politická a ekonomická krize v letech 1997 až 1998 pocity nejistoty a obav ještě prohloubila. Je zajímavé, že nejsilnější strach pociťovali lidé v okamžiku, kdy došlo k otevřené vládní krizi – nejistota není tedy zřejmě spojována s analýzou ekonomických dat, ale vyjadřuje celkový, snad trochu intuitivní dojem lidí. Sestavení vlády Josefa Tošovského a blížící se volby občané spojovali s pozitivním očekáváním, které se udrželo i v prvním měsících působení Zemanovy vlády (a opoziční smlouvy). Nástup vlády ČSSD mírně rozptýlil obavy jejích stoupenců, zato prudce poklesl optimismus voličů pravice. V roce 1999 se však míra obav z ekonomického vývoje opět zvýšila a dosáhla nejvyšší hodnoty od vzniku samostatného českého státu. Teprve rok 2000 znamenal návrat optimismu a výsledky březnového výzkumu tento trend jednoznačně potvrzují. Lidé uvěřili tomu, že ekonomický propad skončil a ekonomika začíná nabírat tempo. Zároveň se oslabily obavy z vývoje politické situace v zemi.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2001

Perspektivy vývoje všeobecné ekonomické situace v České republice prošly podobným vývojem jako výše uvedené nespecifikované obavy z ekonomického vývoje: prudký nárůst pesimistických výhledů v roce 1997 (oproti roku 1996 dvojnásobný podíl odpovědí „ekonomická situace ČR se zhorší“) a jejich výrazné oslabení v roce 2001.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001

Představy o budoucím vývoji finanční situace domácnosti byly v roce 1997 rovněž ovlivněny převládající skepsí vůči české ekonomice, výrazně ubylo lidí, kteří neočekávali v následujícím roce žádnou změnu finanční situace domácnosti, naopak se velmi zvýšil podíl těch, kteří očekávali zhoršení. Stav z roku 1997 se v následujících letech již neopakoval, míra pesimismu se trvale snižuje. V současné době jsou optimistické výhledy spojovány spíše s obecnou ekonomickou situací, 26% respondentů očekává zlepšení ekonomiky v ČR, ovšem „jen“ 18% očekává zlepšení finanční situace vlastní domácnosti.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001

Podmíněnost představ o budoucím ekonomickém vývoji je dána podobnými faktory jako podmíněnost zpětných hodnocení ekonomiky na obecné i individuální úrovni. To znamená, že v nepříznivém světle vidí budoucnost především ti, jejichž momentální situace je v jistém ohledu nevýhodná. Konkrétně jde o tyto skupiny: lidé, kteří svou rodinu označují za chudou, lidé, jejichž osobní měsíční příjem nepřekračuje hranici 7 tisíc korun, špatně finančně a materiálně zajištěné domácnosti, osoby starší 60 let, lidé se základním vzděláním, důchodci, nezaměstnaní.

Pramen: STEM, Trendy 2001/3, 2075 respondentů starších 18 let

Hodnocení ekonomického vývoje a ekonomických perspektiv je významným způsobem provázáno s hodnocením celkového vývoje ve společnosti. V současné době se v populaci vyrovnal podíl lidí, kteří obecně vzato budoucích 12 měsíců očekávají s nadějí, a těch, kteří mají z budoucnosti obavy (37% : 37%). Obavy a nejistota z budoucnosti ve veřejnosti v porovnání s minulými výzkumy oslabily. Odraz vývoje ekonomické situace ve veřejném mínění je tedy třeba vždy uvažovat v souvislosti s celkovou atmosférou ve společnosti, bylo by zjednodušením odhadovat vývoj názorů veřejnosti čistě z makroekonomických ukazatelů.