Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
V říjnovém průzkumu STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.
Polovina veřejnosti (50 %) má důvěru v prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
O dva procentní body je vyšší míra důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (52 %). Míra důvěry v předsedu Senátu Jaroslava Kuberu je nižší (44 %), stejně jako důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (39 %).
Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů
Podívejme se nyní na důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů z dlouhodobé perspektivy.
Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum (realizovaný téměř po dvou letech) ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi.
Pramen: STEM, Trendy 2003-2019
Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15 procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.
Pramen: STEM, Trendy 2013-2019
V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4 procentní body.
Pramen: STEM, Trendy 2018-2019
Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.
Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.
Pramen: STEM, Trendy 2017-2019
