Naše zjištění
30. 11. 2023

Důvěra v ústavní instituce

Z politických institucí má nejvíce občanů důvěru v Ústavní soud (59 %). S nástupem Petra Pavla do funkce se významně zvýšila důvěryhodnost prezidenta (aktuálně 52 %). Senátu důvěřuje 32 %, Poslanecké sněmovně 29 % a členům vlády 21 %. Míra důvěry českých občanů v instituce politické výkonné a zákonodárné moci (s výjimkou prezidenta) je tedy tradičně velmi nízká.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.–14. 11. 2023. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1021 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).

Vysokou důvěru veřejnosti má Ústavní soud a instituce prezidenta, důvěřuje jim nadpoloviční většina občanů. Důvěra v prezidentskou instituci se s nástupem nově zvoleného prezidenta Petra Pavla výrazně zlepšila, naopak důvěra v ústavní soud mírně v posledních letech oslabila.

U Senátu zaznamenáváme mírné oslabení důvěry, ale dlouhodobě nevybočuje z normálu poslední nejméně dekády, kdy Senátu důvěřuje stabilně kolem třetiny veřejnosti (aktuálně 32 %). Ještě nižší než v případě Senátu je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu (29 %) a členy vlády (21 %).

Důvěru v prezidenta republiky můžeme srovnat též v kontextu hodnocení všech dosavadních prezidentů. Petr Pavel, podobně jako jeho předchůdci na začátku svých prvních volebních období, otočil klesající trend důvěry ve hlavu státu, v prvním (květnovém) průzkumu STEM po nástupu do funkce měl Petr Pavel důvěru téměř tří pětin veřejnosti.

Členům vlády důvěřuje pětina občanů, pochopitelně především z řad voličů stran vládní koalice, přičemž vládě častěji důvěřují stoupenci stran koalice SPOLU než příznivci Pirátů a STAN. Nynější podpora vládě se pohybuje jen o něco výše než dosud nejnižší zaznamenané hodnoty, které veřejnost přisoudila vládě Petra Nečase v letech 2012 a 2013.

Důvěra v Poslaneckou sněmovnu, podobně jako po celou dobu měření, v podstatě kopíruje důvěru ve vládu. V posledních letech se drží o několik procentních bodů výše.

Senátu nyní důvěřuje necelá třetina veřejnosti, což je s ohledem na vývoj v posledních letech poměrně stabilní míra důvěryhodnosti. Oproti předchozím výzkumům, kdy byla míra důvěry v Senát většinou nižší než důvěra v Poslaneckou sněmovnu nebo vládu, je ovšem v posledních dvou letech situace opačná.

Dlouhodobý vývoj důvěry v Ústavní soud ukazuje v posledních letech mírné oslabení důvěryhodnosti této instituce. Zřejmě může jít také o souvislost se změnou osazenstva a s některými kontroverzemi kolem vybraných kandidátů na ústavní soudce a stávajících členů.

Je zajímavé sledovat, jak se oslabení míry důvěry v Ústavní soud od roku 2020 projevuje odlišně v různých sociodemografických skupinách. Mezi lidmi ve věku 18 až 29 let je míra důvěry v Ústavní soud stále vysoká, ale v ostatních věkových skupinách se významně snížila, zvláště u lidí starších 45 let. V souvislosti s úrovní vzdělání je výraznější pokles patrný u lidí s nižším vzděláním.

Sdílet

Instituce
důvěra v instituce, instituce, prezident, Ústavní soud