Informace STEM z výzkumu Trendy 9/2004
DŮVĚRA V NEJVYŠŠÍ ÚSTAVNÍ ČINITELE
Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel starších 18 let ve dnech
1. – 10. září 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1732 občanů ČR.
Důvěra veřejnosti v nejvyšší ústavní činitele, prezidenta, premiéra, předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu, je jednou z oblastí politického prostoru, které společnost STEM dlouhodobě sleduje ve svých výzkumech.
Podle zářijového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident Václav Klaus. Důvěřují mu dvě třetiny občanů. Z dlouhodobého vývoje je zřejmé, že nárůst důvěry v prezidenta Václava Klause, zaznamenávaný do března t.r., se zastavil a jeho důvěryhodnost mírně oslabuje.
Důvěryhodnost dalších představitelů výkonné a zákonodárné politické moci je v porovnání s postavením prezidenta v mínění veřejnosti nižší. Premiérovi Stanislavu Grossovi důvěřují přibližně dvě pětiny občanů, předsedovi Poslanecké sněmovny
Lubomíru Zaorálkovi a předsedovi Senátu Petru Pithartovi důvěřuje shodně zhruba třetina obyvatel.
Stanislav Gross tak nastupuje do premiérské funkce s výrazně vyšší důvěrou občanů než jakou vykazoval jeho předchůdce Vladimír Špidla v době, kdy ve funkci premiéra končil. Zároveň je však jeho důvěryhodnost nižší než byla u V. Špidly na počátku působení v čele vlády na podzim 2002.
Vztah k představitelům ústavních institucí je silně podmíněn politickou orientací občanů. Příznivci ČSSD důvěřují nejvíce premiéru Grossovi, prezidentu Klausovi věří častěji než předsedům obou komor parlamentu. Stoupenci ODS jednoznačně nejčastěji věří „svému“ prezidentovi. Sympatizanti KDU-ČSL obdobně jako příznivci ČSSD věří prezidentovi a dále také předsedovi Senátu Pithartovi, premiér Gross i předseda sněmovny Zaorálek mají jejich důvěru o něco méně často, přibližně z poloviny. Stoupenci KSČM se vyznačují nejnižší mírou důvěry ve všechny zkoumané ústavní činitele, relativně nejvyšší důvěru mají v prezidenta Klause. Graf na následující straně ukazuje, že V. Klaus se ve všech uvedených elektorátech s výjimkou ČSSD těší mezi ústavními činiteli největší důvěře.
Důvěryhodnost ústavních činitelů v různých sociodemografických skupinách se výrazně neliší. Rozdíly lze vysledovat v případě postavení prezidenta V. Klause, v něhož mají důvěru častěji lidé mladší a vzdělanější než lidé starší a méně vzdělaní. U premiéra S. Grosse je tendence, pokud jde o věk, obdobná, i když méně jednoznačná. Z hlediska vzdělání mu největší důvěru projevují lidé s maturitou, u vysokoškolsky vzdělaných se však těší důvěře podprůměrně.
