Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich čelné představitele

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 12/2010

VYDÁNO DNE 15. 12. 2010

PŘEDSEDOVÉ PARLAMENTNÍCH KOMOR A VLÁDY JSOU DŮVĚRYHODNĚJŠÍ NEŽ TYTO ÚSTAVNÍ INSTITUCE.

 

Důvěřují Češi víc vysokým ústavním institucím, anebo jejich předsedům? Ve většině případů jsou důvěryhodnější předsedové. V případě parlamentních komor je to dáno rozprostřením mandátů mezi celé politické spektrum, v případě vlády je zpravidla v čele osobnost převyšující „vládní průměr“. V jiné pozici je hlava dosud poměrně vysoce respektovaného Ústavního soudu, kde předseda je „jedním z patnácti rovných“.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 30. 11.-6. 12. 2010. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1223 respondentů.

Společnost STEM pravidelně sleduje, do jaké míry lidé důvěřují nejvyšším ústavním institucím. Ve většině průzkumů je hodnocení důvěry v nejvyšší ústavní instituce součástí rozsáhlé baterie „důvěry v instituce“ a tato důvěra není přímo konfrontována s důvěrou v osobnosti, které v čele nejvyšších institucí stojí. V prosincovém průzkumu proto zvolil STEM jiný postup, kdy bezprostředně po sobě následovaly otázky na důvěru v jednotlivé nejvyšší ústavní instituce a příslušného předsedu.

Výsledky rekapituluje graf na následující straně. Pokud bychom porovnávali aktuální data se staršími průzkumy z předchozích let, zaznamenáváme jednu „historickou“ změnu. Poprvé se stalo, že horní komora poslanecké sněmovny má vyšší důvěru než komora dolní. Důvěra v Senát Parlamentu ČR je zároveň jednou z nejvyšších v dlouhodobé řadě. Můžeme soudit, že se na tom podílí výsledek nedávných voleb třetiny členů této komory, který posílil důvěru v Senát hlavně v řadách nejsilnější opoziční strany a nyní v Senátu dominující ČSSD.

Důvěra v ostatní sledované instituce se v čase příliš nemění. Setrvale je nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem prezident Václav Klaus, relativně vysokou důvěru si zachoval Ústavní soud, i když nevyrovnal pokles způsobený patrně kontroverzním rozhodnutím o platech soudců.

Důvěra v komory parlamentu a vládu se pohybuje kolem 30 %. To je hodnota v českých poměrech obvyklá. V případě vlády (a částečně i poslanecké sněmovny) bývá důvěra zřetelně vyšší jen krátce po nástupu „nových lidí“ po volbách do poslanecké sněmovny, samozřejmě za předpokladu, že vláda je ustavena relativně rychle a bez komplikací, nikoli po mnohaměsíčním boji, jak tomu bylo v roce 2006. Naprostou výjimku představují v časové řadě vlády úřednické (Tošovského v roce 1998 a Fischerova v období 2009-10), které mají ve veřejnosti punc týmu odborníků, kteří se starají o věcné problémy a jejich řešení a nejsou přímo ovlivňováni politikařením stran.

Pramen: STEM, Trendy 12/2010, 1223 respondentů starších 18 let

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text