Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Společnost STEM ve svých výzkumech dlouhodobě sleduje důvěru české veřejnosti k nejvyšším ústavním činitelům České republiky. Nejvyšší důvěru české veřejnosti – téměř tří čtvrtin občanů – má v současnosti prezident Václav Klaus. INFORMACE Z VÝZKUMU TRENDY 10/2005 DŮVĚRA V NEJVYŠŠÍ ÚSTAVNÍ ČINITELE: PREZIDENT REPUBLIKY SE TĚŠÍ STÁLE NEJVYŠŠÍ DŮVĚŘE, PREMIÉR SI UDRŽUJE DŮVĚRU TÉMĚŘ POLOVINY OBČANŮ.

INFORMACE Z VÝZKUMU TRENDY 10/2005

DŮVĚRA V NEJVYŠŠÍ ÚSTAVNÍ ČINITELE:

PREZIDENT REPUBLIKY SE TĚŠÍ STÁLE NEJVYŠŠÍ DŮVĚŘE, PREMIÉR SI UDRŽUJE DŮVĚRU TÉMĚŘ POLOVINY OBČANŮ.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 6. 10. 2005. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1540 respondentů.

Společnost STEM ve svých výzkumech dlouhodobě sleduje důvěru české veřejnosti k nejvyšším ústavním činitelům České republiky.

Nejvyšší důvěru české veřejnosti – téměř tří čtvrtin občanů – má v současnosti prezident Václav Klaus. Premiér Jiří Paroubek je důvěryhodný pro necelou polovinu občanů. Předsedům obou komor parlamentu Lubomíru Zaorálkovi a Přemyslu Sobotkovi důvěřuje o něco méně lidí, přibližně dva z pěti.

Pramen: STEM, Trendy 2002-2005

Důvěra v prezidenta republiky v posledním půlroce mírně poklesla, zůstává však i nadále velmi vysoká. Předsedovi Poslanecké sněmovny L. Zaorálkovi důvěřuje o něco méně občanů než v předchozím šetření, zatímco důvěra v předsedu Senátu P. Sobotku se nemění. V případě premiéra J. Paroubka stojí za pozornost, že na rozdíl od svých dvou předchůdců v čele vlády si zatím dokázal podíl důvěřujících udržet.

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele je ovlivněna stranickými preferencemi občanů. Prezident republiky má téměř absolutní důvěru příznivců ODS, u příznivců ostatních stran ji má slabší; mezi stoupenci komunistické strany jeho důvěryhodnost od minulého šetření poklesla (z 54 % na 40 %). V případě premiéra jsou rozdíly větší. Příznivci vlastní strany mu důvěřují z více než čtyř pětin, stoupenci KSČM z více než poloviny, přívrženci KDU-ČSL méně než z poloviny a sympatizanti ODS sotva z čtvrtiny.

Stranické preference mají vliv i na důvěru v předsedy obou parlamentních komor. Podíl důvěřujících v předsedu Poslanecké sněmovny je nadpoloviční jen u příznivců ČSSD, u stoupenců KDU-ČSL je na úrovni dvou pětin a u sympatizantů opozičních stran, ODS a KSČM, jen zhruba čtvrtinová. Obdobně důvěra v předsedu Senátu přesahuje 50 % pouze u příznivců ODS, u stoupenců KDU-ČSL a ČSSD je asi dvoupětinová a u přívrženců KSČM na úrovni jedné pětiny.