Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident V. Klaus. Podobnou míru důvěry má z ústavních činitelů již jen předseda Ústavního soudu P. Rychetský. V ostrém kontrastu vůči jejich postavení je důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci, premiéra V. Špidly, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka a předsedy Senátu P. Pitharta.

Informace STEM z výzkumu Trendy 5/2004

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel starších 18 let ve dnech 4.–14. května 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1888 občanů ČR.

Důvěra veřejnosti v nejvyšší ústavní činitele, prezidenta, premiéra, předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu, je jednou z oblastí politického prostoru, které společnost STEM dlouhodobě sleduje ve svých výzkumech. V loňském roce byl do výzkumu zařazen rovněž předseda Ústavního soudu.

Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident Václav Klaus. Důvěřují mu více než dvě třetiny občanů. Z dlouhodobého vývoje důvěry v prezidenta Václava Klause je však zřejmé, že dosavadní nárůst podílu lidí, kteří mu vyslovují důvěru, se pro tuto chvíli zastavil a jeho důvěryhodnost mírně oslabila.

V ostrém kontrastu vůči postavení prezidenta v mínění veřejnosti je podle květnového výzkumu důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci. Premiérovi Vladimíru Špidlovi důvěřuje jen čtvrtina občanů. Předsedovi Poslanecké sněmovny L. Zaorálkovi a předsedovi Senátu P. Pithartovi důvěřuje shodně zhruba třetina obyvatel. U všech tří uvedených ústavních činitelů data STEM ukazují oslabování jejich důvěryhodnosti. Důvěra v předsedy obou komor parlamentu se snižovala jen pozvolna. Ovšem v případě premiéra jde vzhledem k vysokým hodnotám v začátcích jeho působení v premiérské funkci o dramatický propad. Stále však důvěryhodnost premiéra Špidly neklesla pod hodnoty, které STEM zaznamenal v období největší krize důvěryhodnosti Miloše Zemana ve funkci premiéra. V prosinci 1999 a 2000 premiérovi Zemanovi důvěřovalo pouze 21% lidí.

S mírou důvěryhodnosti v prezidenta republiky je možné srovnat pozici předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, kterému důvěřují téměř tři pětiny veřejnosti.

Důvěra v ústavní činitele není nijak významně odlišná v různých sociodemografických skupinách. Jedinou výjimkou je postavení prezidenta V. Klause, v něhož mají důvěru výrazně častěji lidé mladší a vzdělanější než lidé starší a méně vzdělaní.

Vztah k představitelům ústavních institucí je silně podmíněn politickou orientací občanů. Tento vliv se samozřejmě významněji uplatňuje v hodnocení prezidenta, premiéra a předsedů obou komor Parlamentu ČR, ovšem i v případě předsedy Ústavního soudu jsou rozdíly mezi stoupenci jednotlivých stran patrné. Příznivci ČSSD důvěřují stejnou měrou jak premiérovi Špidlovi, tak prezidentovi Klausovi, ale nejvíce z nich v současné době důvěřuje předsedovi Ústavního soudu Rychetskému. Stoupenci ODS jednoznačně nejsilněji věří „svému“ prezidentovi. Sympatizanti KDU-ČSL naprosto shodně jako příznivci ČSSD věří prezidentovi a dále také předsedovi Senátu Pithartovi, větší důvěru však u nich má Rychetský. Stoupenci KSČM se vyznačují nejnižší mírou důvěry ve všechny zkoumané ústavní činitele, relativně nejvyšší důvěru mají v předsedu Ústavního soudu Rychetského a prezidenta Klause.