Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

S úspěchem Václava Klause v roli prezidenta kontrastuje vývoj důvěry v ostatní ústavní činitele. Mimořádně vysoká důvěra v premiéra Špidlu kolem povodní byla přechodná. Následující vývoj ukázal velmi výrazný propad důvěry v premiéra. I když se tento propad v posledním období přibrzdil, nadále, jak ukazují prosincová data, pokračuje.

Informace z výzkumu Trendy 12/2003

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3.-10. prosince 2003. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 2054 občanů.

V prosincovém průzkumu STEM se vyjadřovali lidé k našim nejvyšším ústavním činitelům: prezidentu Václavu Klausovi, premiérovi Vladimíru Špidlovi, předsedovi Poslanecké sněmovny parlamentu Lubomíru Zaorálkovi a předsedovi Senátu Petru Pithartovi.

Důvěra v prezidenta Václava Havla se na sklonku jeho prezidentského období pohybovala kolem obvyklých 50 procent. Václav Klaus vstoupil do nové role relativně silný – nepochybně se v tom odrazila celková úroveň volby a ostatních prezidentských kandidátů. Václav Klaus nejen do prezidentské role úspěšně vstoupil, ale daří se mu i nadále upevňovat svoji důvěru mezi lidmi.

Rovněž u předsedů obou komor našeho parlamentu můžeme zaznamenat celkový trend poklesu. Lubomír Zaorálek začal slibně, avšak očekávání veřejnosti příliš nenaplnil. Petr Pithart se těšil značné důvěře obyvatel kolem prezidentské volby – poté ztratil, ale ne příliš. Domníváme se, že trend poklesu důvěry v ústavní činitele reprezentující moc zákonodárnou a výkonnou je třeba brát vážně, jako signál přetrvávajícího rozčarování a jisté politické bezradnosti našich obyvatel.

Pro srovnání přinášíme i údaje o tom, jak vidí naši občané reprezentanty dalších vysokých institucí – Ústavního soudu a Ochránce lidských práv. Oba tito činitelé, kteří stojí stranou hlavní politické moci, jsou vnímáni v příznivém světle.