Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Premiér Vladimír Špidla byl na počátku září – krátce po povodních a před první vládní krizí – nejdůvěryhodnějším ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Věřilo mu plných 75 % lidí. Poměrně dobře byl hodnocen i nový šéf Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (52 %), jehož hodnocení je však velmi opatrné – jde o politika zatím pro širší veřejnost dosti neznámého.

Informace z výzkumu Trendy 9/2002

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.-9. září 2002. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1282 občanů.

Dva ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů zůstali ve svých funkcích i po červnových parlamentních volbách – prezident Václav Havel a předseda horní komory parlamentu Petr Pithart. Důvěra v tyto politiky se na počátku září v porovnání s jarními měsíci příliš nezměnila a z dlouhodobého pohledu u obou osciluje kolem 50 %. Zatímco na konci roku 2000 byl však Václav Havel s důvěrou 45 % občanů ještě nejlépe hodnoceným ústavním činitelem, stačí mu nyní stejná důvěra v tabulce ústavní čtyřky pouze na poslední místo. Nejen Petr Pithart, ale také nově jmenovaný premiér Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek se totiž na počátku září těšili důvěře vyšší. Důvěra v premiéra Špidlu – 75 % – je hodnotou v dlouhodobém pohledu srovnatelnou jen s kreditem šéfa přechodné vlády Josefa Tošovského.

K mimořádně příznivému hodnocení předsedy vlády Špidly a dobré vizitce předsedy dolní komory parlamentu Zaorálka je třeba uvést dvě důležité poznámky.

Hodnocení obou se vztahuje k období krátce po opadnutí katastrofálních povodní, a odráží tak především jejich chování v této extrémní situaci. Za povodní obstála podle lidí jak vláda, tak parlament, ale i jiné složky, které se přímo podílely na záchranných operacích (armáda, policie, hasiči apod.).

Podrobnější analýza dat prozrazuje také rozdíl mezi oběma politiky sociální demokracie. Zatímco Vladimír Špidla se může opřít o skutečně pevnou důvěru zhruba čtvrtiny populace (především mnoha voličů ČSSD), je Lubomír Zaorálek pro většinu lidí „novým člověkem“. Pouze mizivé procento respondentů se k němu vyjádřilo jednoznačně, ať kladně, či záporně, naprostá většina uvedla opatrné možnosti „spíše ano“ nebo „spíše ne“. Názor na nového šéfa sněmovny je tedy ještě více než v případě premiéra ovlivněn okamžitou situací a jakékoli jeho hodnocení by bylo poněkud předčasné.