Důvěra v nejvyšší představitele ČR

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 12/2004

DŮVĚRA V NEJVYŠŠÍ PŘEDSTAVITELE STÁTU JE POMĚRNĚ MALÁ, VÝJIMKOU JE PREZIDENT V. KLAUS

Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech 29. 11. – 7. 12. 2004. Na otázky výzkumu odpovědělo 1 681 občanů reprezentujících obyvatele ČR starší 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru.

Patrně nejucelenějším ukazatelem názorů na politické osobnosti je míra důvěry, kterou jim občané projevují. Prosincový výzkum STEM zjišťoval důvěryhodnost pěti nejvyšších ústavních činitelů a představitelů státu – prezidenta V. Klause, premiéra S. Grosse, předsedy obou komor Parlamentu ČR L. Zaorálka a P. Pitharta a komisaře EU V. Špidlu. Ve výzkumu se znovu potvrdila celkově poměrně nízká míra důvěry prokazovaná u nás nejvyšším státním představitelům. Téměř polovina občanů (47 %) důvěřuje nejvýše jednomu nebo dokonce nedůvěřuje žádnému z uvedených vrcholných státních činitelů.

Osobností, která se celkovému obrazu o nejvyšších představitelích našeho politického života vymyká, je prezident V. Klaus. V současné době je na čele žebříčku důvěryhodnosti a věří mu více než dvě třetiny občanů (nejvyšší míře důvěry v porovnání s ostatními vysokými ústavními činiteli se prakticky po celou dobu svého působení těšil také V. Havel). Důvěryhodnost ostatních politiků osciluje na úrovni kolem jedné třetiny, u komisaře EU
V. Špidly dosahuje pouze necelé čtvrtiny.

Prezident V. Klaus je zároveň jedním z mála vrcholných politiků, u kterého nedošlo v průběhu jeho účinkování v současné funkci k poklesu přízně u veřejnosti. Jeho důvěryhodnost je v dnešní době větší než byla v počátečním období jeho prezidentského působení. Osud politika, který po vlně určitých očekávání v době nástupu do funkce postupně ztrácí svoji důvěryhodnost, potkal například jak předsedu Poslanecké sněmovny L. Zaorálka, tak v posledních dvou letech i předsedu Senátu P. Pitharta. (pozn. – grafy s vývojem důvěry jednotlivých představitelů v přiloženém pdf souboru)

Celková důvěra v pět vrcholných představitelů státu

Pramen: STEM, TRENDY 2004/12

Jak se bude vyvíjet důvěryhodnost S. Grosse v jeho nové roli premiéra ukáže teprve čas. Dnes je pouze zřejmé, že podpora předsedovi vlády S. Grossovi zatím slábne (v zářijovém výzkumu STEM mu vyslovilo důvěru 44 % veřejnosti). Data také ukazují, že důvěra, které se S. Gross po necelém půl roce svého působení v premiérské funkci u občanů těší, je výrazně menší než byla důvěra projevovaná ve stejném okamžiku premiérovi V. Špidlovi (v prosinci 2002 ještě doznívala vlna euforie po vítězství sociálních demokratů ve volbách a více než padesátiprocentní důvěryhodnost V. Špidly byla mimo to ovlivňovaná i mimořádnou situací po srpnových povodních). Zajímavé také je, že současná míra důvěry S. Grosse v roli předsedy vlády je jenom o něco málo vyšší, než byla důvěra V. Špidly v posledním období jeho účinkování ve funkci premiéra.

Pramen: STEM, série TRENDY 2002 – 2004

Názory na V. Špidlu v roli Evropského komisaře se zatím nijak zřetelně nemění (v září letošního roku důvěřovalo V. Špidlovi coby komisaři EU 24 % občanů). Porovnáme-li jeho současnou pozici v očích veřejnosti s pozicí, kterou zaujímal ve funkci premiéra, můžeme pozorovat, že trend pozvolného snižování jeho důvěryhodnosti se nástupem do nové funkce nezastavil a pokračuje dál. (pozn. – graf s vývojem důvěry v přiloženém pdf souboru)

Důvěra projevovaná vrcholným představitelům státu je v zásadě stejná u mužů i u žen a také
u lidí všech věkových kategorií. Silně závislá je ovšem na stranických preferencích. Obecně platí, že největší přízeň projevují nejvyšším státním činitelům stoupenci stran, kterou daní politici zastupují nebo, s kterou jsou spojovaní. Zvlášť zřetelná je tato tendence v případě prezidenta Klause. V. Klausovi ve funkci prezidenta důvěřuje 90 % příznivců ODS, z toho polovina je o jeho důvěryhodnosti přesvědčena pevně (odpověď „určitě důvěřuje“). Větší důvěru prezidentu Klausovi deklarují také lidé s vyšším vzděláním. U ostatních vrcholných politiků je souvislost mezi úrovní projevované důvěry a vzděláním již méně patrná.