Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (74 %) a Policii ČR (72 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (69 %) nebo krajskému úřadu (67 %). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti má důvěru v Českou národní banku (64 %), před rokem to ovšem bylo významně více – 74 %. Nejméně často lidé důvěřují politickým institucím: prezidentu republiky (důvěřuje mu 37 %), Senátu (37 %), Poslanecké sněmovně (36 %) a členům vlády (30 %).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 10. až 20. června 2022. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1018 respondentů, kteří byli dotázáni online a osobním dotazováním (CAWI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Výsledky pak obvykle publikuje jako sérii několika zpráv o institucích z určitých oblastí (např. instituce politické, soudní, bezpečnostní, zahraniční).
Následující text je odlišný – nabízí souhrnný pohled na vybrané instituce v porovnání aktuální situace se situací před rokem. Umožňuje tedy sledovat jak aktuální přehled důvěryhodnosti institucí v české společnosti, tak případné změny v důsledku posledního vývoje v ekonomice a politice na domácí scéně i v zahraničí.
Čeští občané nejčastěji důvěřují české armádě (74 %), policii (72 %), místní (69 %) a krajské (67 %) samosprávě. To jsou z dlouhodobého hlediska stabilně pozitivně vnímané instituce, což potvrzuje rovněž i srovnání s průzkumem před rokem, v květnu 2021.
Dále má nadpoloviční většina české veřejnosti důvěru v Českou národní banku (64 %), v NATO (58 %) a Ústavní soud (58 %). Je však důležité upozornit, že v případě ČNB došlo k významnému oslabení míry její důvěryhodnosti v porovnání s květnem 2021, o 10 procentních bodů.
Tradičně velmi nízká je míra důvěry českých občanů v instituce politické výkonné a zákonodárné moci. Zhruba třetina veřejnosti má tedy důvěru v členy vlády (30 %), Poslaneckou sněmovnu (36 %), Senát (37 %) a prezidenta republiky (37 %). Tady je na první pohled míra důvěryhodnosti podobná jako před rokem, vzhledem k proměně obsazení Poslanecké sněmovny a především vlády se však změnil pohled sympatizantů různých politických stran. Takže pro srovnání v květnu 2021 mělo důvěru v členy vlády 59 % stoupenců hnutí ANO a 16 % stoupenců ODS, nyní vládě důvěřuje 19 % sympatizantů ANO a 75 % sympatizantů ODS. V případě důvěry v prezidenta republiky je naopak setrvale nízký podíl důvěřujících mezi příznivci stran vládní koalice, naopak vyšší je podíl důvěřujících prezidentovi mezi stoupenci hnutí ANO a SPD.
Pramen: STEM, Trendy 6/2022, 1018 respondentů; Trendy 5/2021, 1032 respondentů
