Důvěra v armádu klesá, mezi mladými je však na vysokých číslech

Důvěra v armádu napříč populací postupně klesá už čtvrtý rok v řadě a v lednu letošního roku dosáhla 62 %, což je nejméně od roku 2008. Mezi mladými lidmi ve věku 18-29 let je však důvěra v armádu výrazně vyšší a 79 % této instituci věří. Velkou podporu má nadále členství v Severoatlantické alianci, do níž Česko vstoupilo před 25 lety. Souhlas se členstvím v NATO vyslovilo dokonce 70 % dotázaných. Tato zjištění plynou z výzkumu z letošního ledna, který výzkumný ústav STEM dělal v rámci dlouhodobého sledování názorových trendů v české populaci.

STEM v rámci dlouhodobých šetření sleduje důvěru v Armádu ČR a další důležité státní instituce. Zatímco důvěra v Policii ČR klesla jen mírně a od roku 2020, kdy armádě i policii věřilo shodně rekordních 78 procent populace, klesla na aktuálních 70 procent, armáda je na tom hůř a nyní má důvěru 62 % populace. „Příčin tohoto poklesu může být více a hodláme se jimi blíže zabývat, nicméně už nyní je zřejmé, že se podle všeho nejedná o jednorázový výkyv, ale spíše o trend, jelikož jde o kontinuální pokles již čtvrtý rok po sobě,“ upozorňuje ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák.

Z hlediska bezpečnosti ČR je kromě důvěry v armádu zásadní také podpora členství ČR v Severoatlantické alianci, neboť právě aktivní členství v této organizaci, do které Česko vstoupilo před 25 lety, je podle strategických dokumentů České republiky základem naší obranyschopnosti. Souhlas s naším členstvím v této organizaci vyslovilo dokonce 70 procent dotázaných.

Zdroj: STEM, Trendy 1994-2024

Dobrou zprávou pro vojáky je však vysoká míra důvěry, které se těší v mladé populaci ve věku 18-29 let. „Respondentů jsme se ptali dvěma různými způsoby. Jednak jsme se ptali na obecnou důvěru dané instituci, což odráží celkový dojem, který instituce na respondenty dělá, a v případě Armády ČR jsme pak doplnili další otázku, a sice nakolik věří, že tato instituce zvládne v případě potřeby splnit svůj hlavní úkol, tedy zajistit obranu před vnějším nebezpečím,“ vysvětluje princip výzkumu Mazák.

U důvěry v armádu a v její konkrétní schopnosti se mladí lidé ukázali jako optimističtější než celková populace. Co se týče již zmiňovaného souhlasu se členstvím, které u celé populace dosáhlo 70 procent, tak u mladých jde o číslo ještě o devět procentních bodů vyšší.

Zdroj: STEM, Trendy 01/2024

Lepší hodnocení od mladých má ve srovnání s populací jako celkem i Armáda ČR, a to jak z hlediska důvěry v instituci samotnou, tak z hlediska důvěry v její schopnost uchránit nás před vnějšími hrozbami. Konkrétně má mezi mladými armáda jako instituce důvěru 79 % mladých a co se týče schopnosti armády zajistit vnější bezpečnost země, věří jí 57 procent populace a 71 procent mladých.

Zdroj: STEM, Trendy 01/2024

Zdroj: STEM, Trendy 01/2024

U mladých se však zároveň ukazuje nižší míra obav z ohrožení České republiky. Na otázku, zda je za současné situace ohrožena bezpečnost České republiky, totiž kladně odpovědělo méně mladých, než jaký byl podíl kladných odpovědí v běžné populaci. Konkrétně si přesně polovina mladých myslí, že Česko je v ohrožení, zatímco v populaci tento názor zastává 54 procent dotázaných.

Zdroj: STEM, Trendy 01/2024

Vzhledem k tomu, že tuto otázku STEM sleduje již delší dobu, bylo možné udělat srovnání míry obav v čase. „Je patrné, že obavy Čechů z vnějšího ohrožení výrazně posílil začátek konfliktu na Ukrajině. A zároveň z časových řad plyne, že tyto obavy ani zdaleka neustaly, neboť podíl lidí pociťujících ohrožení, který se po vypuknutí konfliktu výrazně zvýšil, klesl v průběhu loňského roku jen málo a zdaleka se nevrátil na předválečné hodnoty,“ uzavírá Mazák.