INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 10/2004
Důvěra v armádu a policii oslabila
Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. – 11. října 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1671 občanů.
STEM ve svých šetřeních opakovaně zkoumá důvěru obyvatel ve významné instituce České republiky, mezi které se řadí rovněž armáda a policie ČR. Říjnový výzkum STEM se nově zaměřil i na důvěru obyvatel v Bezpečnostní informační službu a v Národní kontrolní úřad.
Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti (53 %), zatímco policii jen necelé dvě pětiny (36 %).
Pramen: STEM, Trendy 2004/10
Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry veřejnosti v policii, který byl zaznamenán počátkem letošního roku, se nezastavil. Od října roku 2003 se podíl důvěřujících policii snížil z 51 % v říjnu 2003 na současných 36 %. Obdobně nízký podíl důvěřujících zaznamenala policie naposledy v roce 1999. Armáda si na rozdíl od policie ještě na počátku letošního roku udržovala svých relativně stabilních 60 % důvěřujících. Na základě výsledků šetření z června a října tohoto roku je však zřejmé, že i důvěryhodnost této bezpečnostní složky státu mírně klesá.
Pramen: STEM, Trendy 1994/12 – 2004/10
Pramen: STEM, Trendy 1994/12 – 2004/10
Na důvěru armádě a policii má vliv především materiální zajištění občanů – oběma represivním složkám státu důvěřují častěji lidé majetnější. Z hlediska politické orientace lze říci, že jednoznačně nejlépe je armáda a zejména policie přijímána stoupenci ČSSD
a KDU-ČSL, naopak nejkritičtěji se k policii staví příznivci KSČM.
Pramen: STEM, Trendy 2004/10
Vedle důvěry v represivní složky státu zkoumal říjnový výzkum rovněž důvěru občanů v nejvyšší bezpečnostní složky našeho státu – Bezpečnostní informační službu a Národní bezpečnostní úřad. Výsledky výzkumu ukázaly, že podíl důvěřujících tajným službám je, obdobně jako policii, v současnosti poměrně nízký. NBÚ důvěřují necelé dvě pětiny obyvatel (38 %), BIS důvěřuje jen zhruba třetina obyvatel (31 %).
I v tomto případě souvisí důvěra v obě bezpečnostní instituce zejména se stranickými preferencemi. Nejvyšší podíly důvěřujících jsou opět mezi stoupenci vládních stran –
KDU-ČSL a ČSSD. Nejméně důvěřují NBÚ a BIS přívrženci KSČM. NBÚ zároveň častěji důvěřují mladí lidé ve věku 18-29 let a studenti, naopak menší důvěru NBÚ deklarují lidé
ve věku 30- 44 let a nezaměstnaní.
Pramen: STEM, Trendy 2004/10
Pramen: STEM, Trendy 2004/10
Vedle českých bezpečnostních a represivních složek STEM zkoumal i důvěru veřejnosti v mezinárodní instituce jako jsou NATO a Interpol. Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol má v porovnání s ostatními zkoumanými institucemi vůbec nejvyšší důvěru občanů ČR; důvěřuje mu 72 % veřejnosti. NATO pak důvěřuje stejný podíl obyvatel jako české armádě (52 %). Z hlediska časového srovnání lze říci, že důvěra české veřejnosti v NATO má značně podobný vývojový trend jako důvěra v armádu.
Pramen: STEM, Trendy 2004/10
Pramen: STEM, Trendy 2000/2 – 2004/10
Důvěra v NATO a Interpol je velmi silně ovlivněna politickou orientací. Podíl důvěřujících Severoatlantické alianci a Interpolu je výrazně vyšší mezi lidmi orientovanými napravo od politického středu než mezi lidmi hlásícími se k levici. Severoatlantické alianci a Interpolu důvěřují zejména stoupenci ODS a KDU-ČSL, naopak zastánci KSČM výrazně méně důvěřují zejména Severoatlantické alianci.
Severoatlantická aliance a Interpol jsou důvěryhodnější pro lidi s vyšším vzděláním a pro lidi mladšího věku. Důvěřivější jsou lidé s lepším materiálním zajištěními, naopak menší důvěru v tyto mezinárodní instituce mají lidé z malých obcí do 999 obyvatel.
Pramen: STEM, Trendy 2004/10
