Důvěra občanů v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, poslaneckou sněmovnu a senát.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 10/2008

PREZIDENTU REPUBLIKY DŮVĚŘUJÍ TŘI LIDÉ ZE ČTYŘ,  POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ TŘETINA A SENÁTU ZHRUBA ČTVRTINA LIDÍ

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje o něco více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, občané s vyšším vzděláním a lidé s dobrým materiálním zázemím.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 29. září – 7. října 2008. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1245 respondentů.

Společnost STEM ve svých výzkumech dlouhodobě sleduje důvěru české veřejnosti k nejvyšším ústavním institucím České republiky. Výjimkou nebyl ani letošní říjen, kdy jsme zjišťovali, jakou důvěru mají lidé v prezidenta a obě komory Parlamentu – poslaneckou sněmovnu a senát.

Nejvyšší důvěru české veřejnosti má již tradičně hlava státu. Prezidentu Klausovi důvěřují tři čtvrtiny občanů. O poznání nižší míru důvěry vyslovuje veřejnost horní a dolní komoře Parlamentu ČR. Poslanecké sněmovně důvěřuje třetina občanů (30 %) a senátu ještě o něco méně lidí (24 %). 

Pramen: STEM, Trendy 10/2008, 1245 respondentů

Pohled na dlouhodobý vývoj důvěryhodnosti nejvyšších ústavních institucí ukazuje poměrně ustálený vývoj. Platí, že hlavě státu vyslovují občané mnohem vyšší důvěru než oběma komorám Parlamentu ČR s tím, že důvěra veřejnosti v poslaneckou sněmovnu je mírně vyšší než důvěra lidí v senát.

Prezidentu Klausovi důvěřuje, po dobu jeho působení ve funkci, stabilně více než sedm občanů z deseti, relativně nejvyšší míru důvěry mu vyslovovali lidé v únoru roku 2005 (79 %). Důvěryhodnost v prvního prezidenta České republiky Václava Havla byla na konci jeho funkčního období nižší – pohybovala se kolem úrovně 60 %. Důvěra veřejnosti v dolní komoru parlamentu dlouhodobě osciluje mezi 30 a 40 %, maximum zaznamenala v listopadu roku 2002 – po katastrofálních povodních – kdy jí vyslovilo důvěru rekordních 59 % české veřejnosti. Počínaje volbami v roce 2006 důvěra v poslaneckou sněmovnu postupně pomalu klesá. Kredit horní komory Parlamentu ČR se pohybuje stabilně kolem úrovně 25 %.